(Následující text původně vyšel na stránkách Tiscali 5. listopadu 2018. Vydáváme ho znovu u příležitosti 15. výročí beslanského masakru.)

V malé obci v hloubi ruského Severního Kavkazu jako by se zrcadlila tragika i naděje na lepší zítřky celého regionu: Beslan. Před patnácti lety, na začátku školního roku, obsadili islamističtí teroristé místní střední školu. Dvaatřicet ozbrojenců drželo po tři dny v nevelké tělocvičně jako rukojmí bezmála 1200 dětí a dospělých. Drama vyvrcholilo útokem ruských ozbrojených sil. Špatně zkoordinovaná akce si vyžádala přes tři stovky mrtvých, více než polovina z nich byly děti.

Dodnes se přesně neví, kdo nese přímou odpovědnost za zpackanou akci. Evropský soud pro lidská práva ale potrestal ruskou vládu za nekompetentnost při záchraně života rukojmích. Ví se však, že předák čečenských separatistů Šamil Basajev toho léta plánoval rozpoutat po celém Rusku teror, kterým si chtěl na Kremlu vynutit stažení vojsk z Čečenska.

V roce 2004 byly spáchány bombové útoky v moskevském metru a na palubě dopravních letounů. Skrytá nálož na stadionu v Grozném zabila Achmata Kadyrova, otce současného čečenského vůdce. Obsazení beslanské školy mělo zřejmě zároveň vyvolat i opětovný konflikt mezi Severní Osetií, kde se Beslan nachází, se sousedním Ingušskem. Polovina útočníků odtud pocházela.

V Beslanu dodnes panuje stísněná atmosféra. Snad je jejím původcem pouhý název města, který evokuje hrůzu spáchanou na nevinných dětech. Konflikt na Severním Kavkaze dávno skončil, místní teroristé byli rozprášeni nebo se přesunuli do Sýrie a Iráku. V severoosetinském městečku jeho stopy však zůstanou navždy. Tak velkou tragedii nelze vymazat z paměti.

Ticho v Beslanu

Je ráno, těsně před osmou. Z dálky doléhají hlasy školáků, kteří míří do nedaleké školy. Na jejím průčelí jsou portréty policistů s nápisem Nezapomeneme. Moderní bílá budova s kašnou a budkou pro ozbrojenou ochranu před vchodem nese stejný název jako škola, na niž teroristé před patnácti lety zaútočili. Je to nová škola číslo jedna. Ta rozstřílená leží asi o dvě stě metrů dál přes silnici, na ulici Hrdinů.

Na nádvoří bývalé školy hoří listí. K nebi stoupá bílý dým. Do zlatavých panelů halících trosky tělocvičny se opírá vlažné podzimní slunce. Je tu liduprázdno - až na metařku, která nikomu nevěnuje pozornost a hledí si své hromádky na podpal.

Na průčelí budovy je umístěn velký plakát se jmény všech, kdo tu přišli začátkem září 2004 o život. Po celé délce zdi jsou smuteční věnce a květiny, v okenním otvoru je položena malá plyšová hračka. Pejsek hlídá dva rudé karafiáty, za nimi je omlácená zeď se stopami po kulkách.

Tělocvična, v níž ozbrojenci drželi svá rukojmí, se nachází v sarkofágu, který ji chrání před okolním světem. Z místa masakru, respektive z trosek, které vydržely střelbu z kulometů a kanonů, je památník.

Do prostoru tělocvičny pronikají okny a dírami po boji sluneční paprsky. Na zdech jsou fotky dětí a dospělých, kteří zde trávili trýznivé desítky hodin na mušce teroristů. Malou místnost, v níž si jen stěží lze představit namačkané stovky rukojmích, zdobí nápisy a vlajky různých organizací. Mezi nimi je také česká. Někdo ji tu pověsil přímo pod parapet s hromadou plyšáků.

zdroj: Jiří Just

Uprostřed palubovky, ve středovém kruhu, je umístěn pravoslavný kříž. Kolem dřevěného náboženského symbolu jsou květiny a lahve s vodou. "Ta voda je tu proto, že teroristé nedávali svým rukojmím napít. Mořili je hladem a žízní," vysvětluje fotografka Lena, která pochází z Čečenska.

Kavkazská jizva

Teroristický útok v Beslanu je jako jizva. Připomíná nejstrašnější období, jímž si Severní Kavkaz v moderních dějinách prošel. A jako jizva vyvolává nejen soucit – tíží také svědomí. Osmatřicetitisícové městečko na jižním okraji Ruska vypadá mnohem lépe než jakákoliv podobná obec v regionu, nebo dokonce v centrální části země někde pod Moskvou.

Podél příjezdové cesty stojí nově vypadající zdravotnické středisko. Je to nejmodernější nemocnice na celém Severním Kavkazu, v celém Rusku je pouze několik podobných zařízení. Beslanští chirurgové jsou schopni používat nejnovější operační metody, a to i v oblasti neurochirurgie. Nemocnice byla otevřena před osmi lety. Tři roky poté se v Beslanu objevila moderní porodnice, kterou nechal postavit pátý nejbohatší Rus Ališer Usmanov, kterému hrozí americké sankce kvůli jeho těsným vazbám na Vladimira Putina.

Asi kilometr od místa, které před patnácti lety poznamenala krvavá tragedie, je sportovní hřiště. Nikoliv zanedbané, jak to často bývá v místech, kam Putin a jeho ministři nedohlédnou. Sportoviště je upravené, má solidní povrch i kryté tribuny. Tabule upevněná na plotu hlásí, že se jedná o dar státní banky Sberbank.

Ruská vláda nikdy otevřeně nepřizná, že pochybila při osvobozování rukojmích. Nikdy na sebe veřejně nevezme část odpovědnosti za mrtvé děti. Investicemi do zlepšení života severokavkazského Beslanu se ale svou část viny snaží odčinit.

Evropský soud pro lidská práva před dvěma lety Moskvě uložil důkladně vyšetřit a vyplatit kompenzace za masakr, při němž zahynulo 334 lidí a na sedm stovek dalších bylo zraněno. Podle organizace Beslanské matky, která sdružuje příbuzné obětí, se tímto rozhodnutím ale nikdo neřídí.