Začala nová průmyslová revoluce. Roboti ohrozí i kancelářské profese

MAGAZÍN - Magazín autor: Hana Dubnová

Stojíme na pokraji nové průmyslové revoluce. Takzvaný Průmysl 4.0 založený na digitalizaci nejen v průmyslu, ale i v kancelářských profesích si už z okolních zemí pomalu hledá místo v Německu a Česko se bude muset přizpůsobit. Hrozí rozbíjení strojů jako za ludditů na počátku 19. století?

Roboti ohrozí i práci "bílých límečků" (ilustrační snímek)

Roboti ohrozí i práci "bílých límečků" (ilustrační snímek),zdroj: ThinkStock

Studie Světového ekonomického fóra nevyznívá zrovna dobře. Do roku 2020 přijde kvůli robotům a počítačem řízeným automatizovaným úkonům o práci pět až sedm milionů lidí. Tentokrát ale neskončí na pracovních úřadech jen dělníci, ale hlavně obyčejné "kancelářské krysy".

Už nyní třeba v automobilovém průmyslu zastávají roboti 90 procent práce. S technologickým vývojem se ale dá očekávat, že zastanou mnohem víc. Začnou postupně přebírat správu a účetnictví. Situace, kdy si zákazník přes internet navolí produkt podle přání a na základě kritérií ho stroje automaticky vyrobí, nebude ničím výjimečným. A nakonec vystaví a pošlou fakturu.

Sci-fi? Nikoli. Průmysl 4.0 s sebou přináší automatizaci, v rámci níž stroje převezmou opakující se, jednoduchou a nudnou práci, kterou nyní dělají lidé. Hlavně ti s nižší kvalifikací. Nejvíce ohrožené jsou tak pozice telemarketingu, telefonních operátorů, pojišťovacích agentů, ale i třeba pokladních v supermarketech.

Lidé budou roboty jen kontrolovat. Ukázkou, jak to může vypadat v praxi, je japonský hotel s robotickou obsluhou.

Podle studie ale zároveň vzniknou nové pracovní pozice, byť s vyššími nároky. Jako perspektivní vidí Světové ekonomické fórum vědecké obory a informační technologie, inženýrství, matematiku a obory, ve kterých je potřeba používat intuici a zkušenosti – tedy ty, které se podílejí na pokroku.

Jak však v obdobných oborech uplatnit lidi, kteří nemají na studium "mozek", ale neradí.

Úspěšné firmy bez zaměstnanců

Asi by se slušelo říct, že situace není až tak špatná. Jenže čísla mluví jinak. V roce 1962 měla jedna z pěti největších firem, General Motors, půl milionu zaměstnanců.

Dnes je opačný trend – z pěti nejvýdělečnějších firem má jen jedna více než 100 tisíc zaměstnanců, a to Walmart s více než 2,2 milionu zaměstnanců. Zbylá čtveřice – Apple, Google, Exxon a Microsoft mají dohromady jen 300 tisíc kmenových zaměstnanců.

Zpráva Instituce Brookings upozorňuje na to, že za rozmach takzvaných "společností duchů" mohou dvě věci: digitalizace a outsourcing pracovních sil. Takže zatímco Apple vykazuje jen pár interních zaměstnanců, výrobky pro ně montuje externí firma Foxconn, která má více než milion zaměstnanců.

Podle autora zprávy, profesora Jerryho Davise z Michiganské obchodní univerzity, si nyní většina významných firem udržuje nízký počet zaměstnanců i poté, co uspěly na trhu.

Facebook ani po letech nemá více než 15 tisíc zaměstnanců na plný úvazek. Twitter nebo Yelp s miliony uživatelů mají pod pět tisíc kmenových pracovníků. "U většiny ze startupů počet od jejich úplných počátků příliš nevzrostl," upozorňuje Davis.

Uberizace pracovních sil

Firmy, které fungují na internetu, nepotřebují příliš zaměstnanců a ve chvíli, kdy je potřeba, najmou si externisty. Pro problém se vžil pojem Uberizace (podle alternativní taxislužby Uber) – tedy to, co známe jako klasický švarcsystém.

Osoby vykonávají pro společnost práci jako zaměstnanci, formálně ale vystupují jako samostatní podnikatelé. Ovšem bez sociálních jistot a dalších benefitů, které mají skuteční zaměstnanci.

Podle některých ekonomů tak není hlavní hrozbou pro současný trh práce automatizace provozu na všech jeho úrovních, ale právě vytváření sítě externích zaměstnanců. Uspěje ten, kdo se přizpůsobí. Ti silnější dokonce mohou ze svého obýváku pracovat pro nejprestižnější společnosti.

Stačí si najít místo na tom správném "online tržišti" pracovních nabídek. Linkedin už dnes nestačí, zakázky se loví na sítích jako je Amazon Mechanical Turk, v nichž se střetávají nabídky a poptávky.

Uspějí jen ti s nejostřejšími lokty – koho nepřipraví o práci robot, bude se muset ponořit do moře poptávek a být co nejrychlejší, nejlepší a nejlevnější. Bez toho, aniž by za něj někdo zaplatil sociální pojištění. Vítejte v R.U.R.

Tagy: zahraničí domácí roboti inovace a technologie ekonomický vývoj práce a odbory

Zdroje: Vlastní