Komediální seriál Most!, který vysílá Česká televize, se kromě vysoké sledovanosti a nebývalé pozornosti setkal i s kritikou. Jaké nároky na něj kladené jsou oprávněné, a co je už trochu nefér po něm žádat? A můžeme si z něj kromě zábavy odnést ještě něco navíc?

Byly časy, kdy čtyři největší banky u nás každý den sháněly osm set až tisíc zaměstnanců. Dnes se banky rozhodly, že paradoxně, když jim chybějí zaměstnanci, budou propouštět, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz předseda Odborového svazu pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví František Hupka.

Nová vláda bude dále nabírat státní zaměstnance a souhlasí i s růstem jejich platů. Tisíce černých duší na úřadech a ministerstvech se zatím škrtat nebudou, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.

Říká se, že chudoba cti netratí, ale málokdo by v ní chtěl zůstat. Člověk by si řekl, že cesta z finanční tísně vede přes práci. Jenže u řady profesí to vůbec neplatí. Leckdo tak chodí každý den do práce, a přesto je stále chudý jako kostelní myš. Existuje ale jeden zaručený způsob, jak se nikdy nepropadnout mezi pracující chudé. 

Česko je ekonomickým tygrem Evropy a lepší časy zažívá také náš pracovní trh, který v současné době nabízí 130 tisíc volných pracovních míst. Není o ně ale zájem a firmy si stěžují, že jim chybí lidi. Jsou nezaměstnaní Češi líní a nechtějí pracovat, nebo mají od nich firmy přehnaná očekávání?

Míra nezaměstnanosti je vizitkou ekonomické úspěšnosti každé vlády. A tak není divu, že politici využívají každý způsob, který může vylepšit konečné číslo. Některé metody přitom neznamenají obyčejné vytváření nových pracovních míst, ale mají podobu šikovných her s čísly nebo flexibilních úvazků.

Česko a zbytek Evropy dlouhodobě sužuje vysoká nezaměstnanost a v nejbližší době se situace nejspíš příliš nezlepší. Debaty o rostoucí nezaměstnanosti se tradičně zaměřují na otázku tvorby pracovních míst. Jenže počet nezaměstnaných lze ovlivnit i v době , kdy mnoho pracovních míst nevzniká. 

Evropou opět obchází strašidlo komunismu, tentokrát tedy neokomunismu v podobě hnutí jako řecká Syriza nebo španělské Podemos. Právě ultralevicová Syriza má značnou šanci vyhrát v lednových řeckých volbách. Z jejích plánů ekonomům v evropských centrálách vstávají hrůzou vlasy na hlavě. Levice v tom naopak vidí poslední naději, jak evropský projekt postavit na nohy.