Tento bonmot pronesl pozdější americký prezident Ronald Reagan na adresu demonstrantů protestujících proti válce ve Vietnamu. Heslo Make Love, Not War se stalo stejně ikonickým jako známý mírový symbol, který si nejčastěji spojujeme s hnutím hippies a který se poprvé objevil před 64 lety ve Velké Británii během protestů proti závodům v jaderném zbrojení mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.

Autorem proslulého loga je britský výtvarník a pacifista Gerald Holtom (1914-1985), který považoval jaderné zbraně za obrovskou hrozbu pro lidstvo a byl pro jaderné odzbrojení (Nuclear Disarmament). Pro Aldermastonský pochod navrhl v únoru 1958 symbol, v němž použil právě iniciály „N“ a „D“, ovšem tak, jak se používají v signální vlajkové abecedě, takzvaném semaforu (ZDE).

Logo je tedy v podstatě stylizovanou postavou člověka signalizujícího zároveň „N“ (dvě natažené paže směřující dolů pod úhlem 45 stupňů) a „D“ (jedna paže zdvižená nad hlavu), přičemž obklopující kruh symbolizuje celou Zemi. Jako svou další inspiraci uvedl Holtom postavu vzbouřence před popravčí četou na slavném Goyově obrazu Popravy 3. května 1808, který má roztažené ruce se stigmaty na dlaních, směřující ovšem v jeho případě vzhůru.

Francisco Goya: Popravy 3. května 1808 | zdroj: Profimedia

Našli se ovšem i kritici, kteří logo označovali za satanistický znak, runu smrti používanou nacisty či za takzvaný Neronův kříž, tedy o obrácený kříž se zlomenými rameny, který měl symbolizovat poraženého Krista. Pravda je, že Holtom původně skutečně zvažoval použít v logu křesťanský kříž, tuto myšlenku ale zamítl kvůli možné asociaci s křížovými výpravami, vojenskými vyznamenáními či s faktem, že bombardéru Enola Gay, který svrhl pumu na Hirošimu, požehnal katolický kněz. Holtom zamítl i motiv holubice, kterou si jako symbol míru přivlastnila sovětská propaganda.

Holtomovo logo tedy původně odkazovalo na jaderné odzbrojení, postupem času se ale stalo symbolem celého mírového hnutí a později i kdejaké demonstrace proti čemukoliv a za cokoliv, což platí v podstatě dodnes. K banalizaci symbolu přispělo i to, že se jeden čas stal módní záležitostí a častým motivem na čepicích, tričkách, špercích a dalších doplňcích, které na sebe věšeli i ti, komu mohli být mírové demonstrace ukradené, nebo dokonce vůbec netušili, co symbol znamená. Za to už ale pan Holtom nemůže.