Dr. Divnoláska chtěl vyhrát jadernou válku s Rusy. Teď radí Trumpovi

VIDEO MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Na klíčovém místě v americké administrativě sedí 'divný' expert, který věřil ve vítězství v jaderné válce se Sovětským svazem. Je důkazem, že i atomovou bombu můžete mít rádi - dokud vám ji někdo nehodí na hlavu.

Poznáváte ho? Fenomenální Peter Sellers jako potrhlý doktor Divnoláska (Dr. Strangelove)

Poznáváte ho? Fenomenální Peter Sellers jako potrhlý doktor Divnoláska (Dr. Strangelove),zdroj: Profimedia.cz

Jaderná válka s Rusy by se dala vyhrát a Amerika by z ní vyšla zbavena hlavního soupeře. Tento názor vyslovil v osmdesátých letech expert na bezpečnostní politiku Charles Kupperman.

Snímek obrazovky kupperman

'Divný' poradce Dr. Charles Kupperman,zdroj:Polská ambasáda v USA

Kupperman, který je přirovnáván k potrhlému filmovému doktoru Divnoláskovi (tady, zde), teď má na starost obrannou politiku Ameriky. Nedávno se stal úřadujícím poradcem Donalda Trumpa pro národní bezpečnost. Dá se tedy napsat, že vrchnímu veliteli radí, co dělat s "největším" jaderným tlačítkem.

Šílená doba

… tak je možné číst zkratku MAD vyjadřující termín Mutual Assured Destruction (Vzájemně zajištěné zničení). Byla to doktrína jaderného odstrašení, které za studené války Američané a Sověti doslova propadli.

Supervelmoci nahromadily tolik jaderných zbraní, že byly schopny zlikvidovat planetu hned několikrát. A s tím samosebou zničit lidskou civilizaci.

Jak z hlediska obrany, tak útoku, byla většina jejich arzenálů nepoužitelných. Nebylo prostě reálné nasadit tyto zbraně nejednou a možnost druhého úderu by už nikdo nedostal, anebo by jednoduše nebylo co (koho) ničit. Velmoci však stůj co stůj usilovaly o to, aby byly o krok před protivníkem, anebo s ním aspoň držely paritu. Jednoduše řečeno, vedly zbrojní závody.

Strategie odstrašení byla (a dosud je) základem obranného systému velmocí. Vyhlídka, že se ozbrojený konflikt vystupňuje k jadernému holocaustu, staví útočníka do role sebevraha. Z jaderných zbraní se tak stala prakticky nepoužitelná zbraň pro vedení války.

… s cvoky v administrativě

Nyní působí v pozici úřadujícího bezpečnostního poradce Donalda Trumpa expert, který nepoužitelnost jaderných zbraní zpochybňoval. Charles Kupperman byl náměstkem Johna Boltona, který tuto funkci zastával do minulého týdne, kdy na prezidentovu žádost rezignoval. Kupperman tak automaticky postoupil na jeho místo.

profimedia-0335685919nuclear

Je to ostřílený osmašedesátiletý obchodník a obranný analytik, který zasedal v představenstvech největších dodavatelů Pentagonu – korporacích Boeing a Lockheed Martin. V osmdesátých letech působil v administrativě prezidenta Ronalda Reagana, v týmu pro kontrolu zbrojení a odzbrojení.

A právě v té době vyslovil názor, že jaderná válka by sice byla ničivá, ale Amerika by z ní vyšla jako vítěz a posílena. Popíral tak tehdy obecně přijímanou doktrínu MAD.

V rozhovoru s novinářem Robertem Scheerem před osmatřiceti lety Kupperman pravil: "Pokud je cílem války zabít co nejvíc Sovětů, a na druhé straně tolik Američanů, kolik je možné, počet obětí by se mohl přiblížit 150 milionům na každé straně. Pak ale by bylo těžké říct, že některý národ přežil…"

"Je to ale také technická záležitost... Záleží na tom, jak jadernou válku vedete. Můžete ji také v tradičním smyslu vyhrát. To znamená, že jedna strana ztratí 150 milionů a druhá 20 milionů lidí. Jedna strana je tedy silnější, a slabší strana musí přistoupit na její podmínky," cituje zpravodajský web Huffington Post (tady) z rozhovoru.

Na Kuppermanovy úvahy hned v roce 1984 pobouřeně reagovala Federace amerických vědců. Její tehdejší předseda Jeremy Stone ironicky prohlásil: "Z našeho pohledu se jeví jako rozumné, aby cvoci dostali na starost americké jaderné zbraně."

Byla to vskutku nadčasová slova.

Co je malé, to je hezké?

Na zmíněný rozhovor s Kuppermanem nedávno upozornil Kingston Reif, ředitel nevládní Asociace pro kontrolu zbrojení. "Tehdejší názory (Charlese Kuppermana) by klidně mohly zapadnout do scénáře filmu Dr. Strangelove," cituje Reifa Huffington Post.

Tato černá komedie Stanleyho Kubricka z roku 1964 s fenomenálním Peterem Sellersem hned ve třech rolích, včetně potrhlého bezpečnostního experta Strangelovea, se v Československu promítala jako Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu. Popisuje zaslepenou touhu po destrukci nepřítele (Sovětského svazu) jadernými zbraněmi a končí apokalypsou podbarvenou songem We'll Meet Again (doporučuji přehrát si také její otitulkovanou verzi na YouTube, následuje po té filmové).

Že by se po takovém Reifově upozornění na Trumpově stole v Oválné pracovně rozsvítila kontrolka? Kdepak.

Ústup od jaderných zbraní Trumpova vláda neplánuje. V únoru vypověděla smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu s Ruskem. V červnu pak Pentagon zveřejnil dokument s názvem "Jaderné operace", ze kterého vyplývá, že američtí stratégové se myšlenkou vítězství v jaderné válce zabývají.

V dokumentu byl zmíněn futurolog a teoretik studené války Herman Kahn. "Jsem přesvědčen, že jaderné zbraně budou použity v příštích sto letech. Jejich nasazení však bude omezené," cituje dokument Kahna.

Strategie vyvolala vlnu nevole a z webu byla stažena. Pentagon ale vyvíjí "miniaturní" jaderné nálože pro balistické střely, s nimiž by podle představ některých stratégů mohl vést omezenou válku – takovou, která by nutně nemusela vést ke globální katastrofě.

Charles Kupperman aka Dr. Divnoláska v téhle černé komedii tedy zdaleka nevystupuje sám.

profimedia-0299026266nuclear winter

Říká se, že po jaderné válce by živí záviděli mrtvým. Zůstali by však vůbec nějací lidé naživu? A jak dlouho? Bylo by možné přežít nukleární zimu? Naštěstí to dosud nikdo neměl příležitost vyzkoušet,zdroj:Profimedia.cz

Tagy: zahraničí Spojené státy jaderná válka americká vláda americký prezident studená válka bezpečnostní poradce

Zdroje: vlastní