"Zdědil jsem ekonomiku, která byla na pokraji. Teď nám naši ekonomiku závidí celý svět," citoval prezidenta deník The New York Times (NYT). Podle listu The Washington Post je pravda, že hospodářství USA roste rychleji než ekonomika téměř kterékoli jiné velké země, ovšem Evropa je zároveň mnohem výrazněji vystavená otřesům spojeným s ruskou válkou na Ukrajině.

Americké hospodářství zažilo loni pozitivní vývoj hlavních ukazatelů, když inflace klesla z předloňských více než devíti procent na 3,1 procenta, zatímco růst mezd předběhl zvyšování cen. Podle čerstvého průzkumu vypracovaného pro NYT nicméně stále 51 procent Američanů považuje stav ekonomiky za špatný.

Takovéto sondáže ztělesňují jednu z hlavních výzev pro Bidena před podzimními volbami, v nichž se s největší pravděpodobností bude ucházet o znovuzvolení. Při projevu v Kongresu mluvil o tom, že jeho vláda musí dělat více, aby Američané pocítili přínos jejích kroků. Zmínil například rozsáhlé investice do infrastruktury nebo snahu snižovat ceny léků na předpis.

"Američané platí za léky na předpis více, než lidé kdekoli jinde na světě... Je to špatně a já s tím končím," prohlásil.

Také například představil plán nových daňových úlev spojených s prodejem nemovitostí, který má pomoci s vysokými náklady na bydlení. Prezident chce mimo jiné zavést na dva roky slevy ve výši 5000 dolarů (115.000 Kč) ročně pro ty, kdo kupují svůj první dům.

V daňové sféře Biden navrhuje i navýšení minimální daně z příjmu korporací na 21 procent poté, co v roce 2022 uzákonil minimální 15procentní zdanění. Běžnou míru zdanění chce zase posunout z 21 procent na 28 a také znovu navrhuje zavedení alespoň 25procentní daně na příjmy miliardářů.

Republikánská strana se před Bidenovým projevem opět vyslovila proti zvyšování daní. Podle agentury AP naopak prosazuje prodloužení daňových úlev zavedených za úřadování republikánského exprezidenta Donalda Trumpa. Balík opatření z roku 2017 mimo jiné snížil standardní daň z příjmu firem z 35 procent na současných 21.

Trump se pravděpodobně v listopadu znovu utká s Bidenem o Bílý dům a prezident se vůči němu v kongresovém projevu vymezoval například i v otázce změny klimatu. V odkaze na aktuální investice do odklonu od fosilních paliv řekl, že jeho administrativa nepopírá "klimatickou krizi", naopak proti ní historickým způsobem bojuje.

Zelené politice ovšem Biden opět nevěnoval příliš velký prostor. Navíc jeho tvrzení, že snižuje uhlíkové emise USA o polovinu do roku 2030 podle NYT neodráží realitu. Jakkoli prezident takovýto cíl dříve oznámil, není zdaleka jasné, zda je země na cestě k jeho splnění.