Odborníci na hladině světových oceánů v únoru naměřili průměrnou teplotu 21,06 stupně Celsia, což je nejvyšší hodnota za jakýkoli měsíc v záznamu dat, vyšší než v rekordním srpnu 2023, kdy maximum činilo 20,98 stupně Celsia.

Přestože klimatický jev El Niňo v rovníkové oblasti Tichého oceánu nadále slábne, teploty mořského vzduchu obecně zůstávají na neobvykle vysoké úrovni.

Druhý měsíc roku byl proti dosud rekordnímu únoru z roku 2016 teplejší o 0,12 stupně Celsia. Podle vědců z programu Copernicus je letošní únor již devátým měsícem v řadě, který byl nejteplejší v historii měření.

Výrazně nadprůměrné teploty byly v únoru zaznamenány ve střední a východní Evropě. Mimo Evropu byly nadprůměrné teploty na severní Sibiři, ve střední a severozápadní části Severní Ameriky, na většině území Jižní Ameriky, v Africe a v západní Austrálii.

"Únor se připojil k dlouhé řadě rekordů z posledních měsíců. Jakkoli se to může zdát pozoruhodné, není to vlastně překvapivé, protože neustálé oteplování klimatického systému nevyhnutelně vede k novým teplotním extrémům," uvedl šéf programu Copernicus Carlo Buontempo. "Klima reaguje na aktuální koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, takže pokud se nám je nepodaří stabilizovat, budeme nevyhnutelně čelit novým globálním teplotním rekordům a jejich důsledkům," dodal.

Průměrná globální teplota za posledních dvanáct měsíců, tedy od loňského března do letošního února, je rovněž nejvyšší v historii měření. Podle odborníků je o 0,68 stupně Celsia nad průměrem ze tří desetiletí v rozmezí 1991 až 2020 a o 1,56 stupně Celsia nad předindustriálním průměrem let 1850 až 1900. Vědci dlouhodobě varují, že po překročení 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni se dopady klimatické krize rychle stanou katastrofálními a nevratnými.