Všem 27 členským státům tak bude od příštího roku k dispozici rozpočet a s ním spojený fond v celkové hodnotě přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun). "Nyní můžeme začít (rozpočet) uvádět do praxe a postavit naše ekonomiky zpět na nohy," oznámil shodu předseda Evropské rady Charles Michel.

Lídři souhlasili s návrhem německého předsednictví, který přesvědčil Budapešť a Varšavu ke stažení veta. Upřesňující text stanovuje řadu dodatečných podmínek, za nichž bude možné některou zemi odstřihnout od unijních financí, pokud nebude dodržovat principy právního státu. Obě středoevropské země, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, původně nechtěly na podmínku přistoupit vůbec, několik týdnů dojednávaný ujišťující text však označily za dobrý.

Polský premiér Mateusz Morawiecki označil dohodu za "dvojité vítězství" pro svou zemi. Varšava podle něj jednak získá peníze z unijního fondu, a zároveň o ně nebude moci přijít, neboť byla nastavena velmi podrobná kritéria využití nové podmíněnosti. "Dostali jsme důkaz, že EU stojí na jednotě zemí," prohlásil na společné tiskové konferenci jeho maďarský kolega Viktor Orbán, podle něhož je zásadní, že unie v nejdůležitějších věcech rozhoduje jednomyslně.

Země patřící mezi nejhlasitější zastánce nového mechanismu (například Francie, Nizozemsko či Belgie) sice daly najevo obavy, aby dodatečné podmínky příliš neomezovaly jeho fungování, nakonec s ním však souhlasily. Například nizozemský premiér Mark Rutte požadoval ujištění, že doplňující text nebude vadit europoslancům, jejichž většina spojení peněz a vlády práva rázně hájila. Šéf EP David Sassoli poté lídrům řekl, že považuje kompromis za přijatelný. "Evropa míří kupředu, jednotná a se svými hodnotami," reagoval na dohodu na twitteru francouzský prezident Emmanuel Macron.

Le plan de relance européen historique décidé en juillet entre aujourd’hui dans le concret. Nous venons d’adopter un accord robuste sur le mécanisme à mettre en œuvre, dans le respect de l’État de droit. L’Europe avance, unie, et porte ses valeurs.

— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) December 10, 2020

Schválený text hovoří mimo jiné o tom, že uplatňování nového pravidla bude "objektivní, férové, nestranné a založené na faktech". Návrh také počítá s tím, že pokud by Evropská komise na základě podmínky související s vládou práva chtěla některému státu zastavit čerpání dotací, bude muset věc nejprve posoudit unijní soud. Na ten se podle Morawieckého Polsko kvůli mechanismu určitě obrátí.

"Chápu, že některé země se mohou kvůli naprosté právní jistotě v této důležité věci chtít obrátit na Soudní dvůr EU. Je to jejich právo. Já očekávám, že tento proces bude rychlý. Podle mě to budou spíše měsíce než roky," prohlásila po schválení kompromisu místopředsedkyně komise Věra Jourová. Za pozitivní označila fakt, že se na principu samotném nic nezměnilo.

Pokud by se k dohodě dospět nepodařilo, hrozilo EU rozpočtové provizorium. V případě fondu obnovy o objemu tři čtvrtě bilionu eur však byly ostatní země připraveny Maďarsko a Polsko obejít, čímž by obě země přišly o desítky miliard eur.

Lídři zemí EU se shodli na dalším společném boji proti covidu-19 nebo na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři se na summitu také jednomyslně shodli na dalším prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku o půl roku. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které požadují vyřešení situace na východě Ukrajiny ovládaném proruskými separatisty.

Evropská unie rozšíří rovněž sankční seznam osob spojených s kontroverzním tureckým průzkumem těžby ve východním Středomoří. Političtí vůdci zdůraznili, že si přejí přátelské vztahy se strategickým partnerem, avšak Turecko podle nich pokračuje v "jednostranných provokacích". Rozhodnout o dalším směřování obchodních a hospodářských vztahů má podle nich EU v březnu.

Země Evropské unie budou také více koordinovat postupné uvolňování koronavirových omezení, která jsou v současnosti stále nutná v boji proti šíření nákazy. Političtí vůdci zároveň podpořili posílení společné zdravotní politiky unie. Země by se podle nich měly včas připravit na společnou distribuci vakcín a účinně informovat své obyvatele o důležitosti očkování.

Evropská unie zpřísní své klimatické závazky k roku 2030. Prezidenti a premiéři členských zemí podpořili omezení celounijních emisí skleníkových plynů o nejméně 55 procent proti roku 1990. Shodu dlouhé hodiny blokovalo Polsko, které požadovalo větší záruky finanční podpory spojené s náročným přechodem od uhlí k ekologicky čistým technologiím.

EU se shodla na odstraňování teroristické propagandy z internetu

Úřady zemí EU budou zřejmě moci nařizovat internetovým platformám, aby do hodiny mazaly příspěvky s teroristickým obsahem. Shodli se na tom zástupci členských států a Evropského parlamentu, kteří podpořili nové nařízení posilující pravomoc zemí v boji proti terorismu. Aby pravidla počítající s vytvořením společného postupu pro celou unii mohla začít platit, musí je ještě schválit zástupci vlád a plénum EP.