Maďaři a Poláci neustoupí, své veto unijního rozpočtu považují za nezbytné
Maďarsko a Polsko považují za nutné, aby vetovaly sedmiletý rozpočet Evropské unie a unijního fondu na podporu ekonomik zasažených koronavirem. Šéfové vlád obou zemí se na tom shodli na schůzce v Budapešti.
Polský premiér Mateusz Morawiecki tvrdí, že podmiňování výplaty unijních peněz dodržováním principů právního státu může vést k rozpadu evropského bloku. Zavedení takového mechanismu by podle Morawieckého a jeho maďarského protějšku Viktora Orbána vyžadovalo změnu unijních smluv.
"Naším cílem je zabránit mechanismu, který by neposílil, ale oslabil právní stát v Evropské unii tím, že by ho ponížil na politický nástroj," uvádí se v prohlášení, ve kterém oba státníci slíbili, že pokud se jedné zemi nebude líbit nějaký návrh, nepřijme ho ani ta druhá. Vadí jim také, že definice právního státu je "široká a vágní". Podle Orbána je nezodpovědné spojovat politickou debatu týkající se právního státu s ekonomickými otázkami spojenými se zvládnutím krize vyvolané koronavirem. Dodal, že v krizi je nutné rychle dělat rozhodnutí s dopadem na ekonomiku.
Pokud Varšava a Budapešť bezprecedentní balík v celkové hodnotě před 1,8 bilionu eur vetují, zbrzdí se v zemích sedmadvacítky výplata miliard eur v době, kdy blok čelí druhé vlně pandemie covidu a hospodářské recesi. Polsko a Maďarsko přitom z unijních peněz silně profitují, Polsko je jejich největším čistým příjemce v EU.
Podle Orbána je použití veta legitimním nástrojem v současném sporu. Prohlásil, že je jeho "vlasteneckou povinností" zavrhnout jakékoli řešení, které by poškozovalo maďarské zájmy.
Podmínit čerpání peněz z unijní pokladny dodržováním principů vlády práva se EU rozhodla na základě dohody členských zemí a Evropského parlamentu ze začátku listopadu. Maďarsko a Polsko, s nimiž unijní instituce už několik let vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, označují úpravu za porušení unijních smluv.
Německé předsednictví unie v současnosti vyjednává s oběma zeměmi, za jakých podmínek by byly ochotny ustoupit. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Budapešť a Varšava by se měly spolehnout na to, že jejich případné námitky vyřeší Soudní dvůr EU.
Obě země minulý týden odmítly schválit finanční balík, jenž obsahuje jak plánovaný fond koronavirové pomoci ve výši 750 miliard eur (19,8 bilionu korun), tak sedmiletý unijní rozpočet ve výši téměř 1,1 bilionu eur (29 bilionů korun).
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 21.12.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,100 | 25,180 |
USD | 24,000 | 24,120 |