Dnes je středa 28. července 2021., Svátek má Viktor
Počasí dnes 26°C Místy bouřky

Středověký komunismus a polygamie: Sodoma Gomora, velebnosti

Středověký komunismus a polygamie: Sodoma Gomora, velebnosti
Sexuální orgie v době münsterské komuny | zdroj: Profimedia

Zrušení soukromého vlastnictví, sex na potkání, uzákoněná polygamie a život podle prapodivného výkladu Bible. Tak vypadaly dva roky hrůzovlády v "tisícileté říši" novokřtěnců z münsterské komuny, která skončila přesně před 486 lety.

V únoru 1534 přišel do německého biskupského města Münster jistý Jan Mathys. Pekař z nizozemského Haarlemu trpěl utkvělou představou, že mu Bůh nadělil věštecké schopnosti, a byl přesvědčen o blížícím se konci světa. Nelze mu ovšem upřít osobní charisma, jímž dokázal oslovit stoupence reformace se sklonem k mystice, především novokřtěnce. A protože ti byli v Nizozemsku a v řadě německých měst pronásledováni, našli svůj "nový Jeruzalém" právě v Münsteru, kde byla vyhlášena svoboda víry.

Konec světa se 5. dubna 1534 nekonal

Fanatici z řad novokřtěnců se postupně dostali k moci, vytlačili nečleny komunity, katolíky a později i luterány. Přidaly se k nim i městské nižší vrstvy, jako byli řemeslníci, tovaryši a nádeníci, kteří v tom zase viděli šanci vzpoury proti obchodníkům a cechům.

Katolický biskup Franz Waldeck převzetí moci radikály považoval za vyhlášení války a se svými žoldnéři město obléhal. Na Velký pátek 5. dubna 1534, kdy měl nastat avizovaný konec světa, vyjel Matthys v očekávání apokalypsy z města a byl zabit. Na jeho místo pak nastoupil vyučený krejčí a hostinský Jan Bockelson, známý podle svého původu jako Jan z Leidenu.

Ten našel vzor pro svou vládu v raně křesťanské komunitě a vyhlásil nové proroctví, podle něhož je Münster předurčen jako místo spásy. Jediným zákonem se tu stala Bible, kterou vykládal tak zvaný Sbor dvanácti, který byl ustanoven jako poradní a soudní orgán a symbolizoval dvanáct kmenů izraelských. Desatero bylo povýšeno na jakousi ústavu, bylo zrušeno soukromé vlastnictví, zkonfiskován veškerý soukromý majetek, zničeny všechny dluhopisy, zrušeny peníze, zavedeno společenství statků všech lidí a směnný obchod. V očekávání příchodu tisícileté říše Kristovy, o němž pojednává Zjevení Janovo, vyhlásil Jan z Leidenu ve městě teokratické království a v létě 1534 se jmenoval všemocným králem Janem I.

Polygamie jako řešení nadbytku žen

Zároveň se uzákonila polygamie, což bylo odůvodněno jednak biblickým "ploďte a množte se", jednak nadbytkem žen ve městě: Z přibližně jedenácti tisíc obyvatel bylo podle různých údajů až osm tisíc žen. Jan z Leidenu šel v tomto ohledu příkladem a uzavřel sňatek se šestnácti ženami, včetně vdovy po Mathysovi.

Veškerá slušnost, cudnost, zdrženlivost a stud vzaly ve městě zasvé, jak uvádějí dobové prameny. Jeptišky přicházely o panenství, rozšířily se "nevyléčitelné nemoci", zjevně pohlavní choroby. Jedenáctileté a dvanáctileté dívky byly na ulici znásilňovány chlípnými muži a ženy, které odmítaly být po vůli každému, kdo zatoužil po jejich lásce, byly zavírány do kláštera a dokonce jim hrozila smrt. Obyvatelé města se udávali i za mírné prohřešky, které podle nich svědčily o nedostatku víry (například klevetnictví), za což hrozil trest smrti.

Přesto se ale podle historiků Jan kupodivu těšil podpoře velké části obyvatel, a to i mezi ženami, jimž se navzdory všemu otevírala nové pole působnosti, protože se mohly aktivně podílet na vládě novokřtěnců.

Když si část měšťanů, která si ještě jakž takž zachovala zbytky zdravého rozumu, dovolila povstat s požadavkem obnovení manželského stavu a navrácení majetku, samozvaný král Jan a jeho stoupenci vzpouru brutálně potlačili. Poslušnost se udržovala těžkým terorem, a to i tehdy, když kvůli blokádě vypukl ve městě hladomor a obyvatelé se živili trávou, krysami a prý i mrtvolami svých zesnulých příbuzných.

Zohavená těla v železných klecích pro výstrahu

Hrůzovláda münsterské komuny skončila 24. června 1535. Přeběhlíci otevřeli brány silně opevněného města Waldeckovým vojskům, která Münster po několikahodinovém boji dobyla. Zmasakrovány byly stovky lidí, především mužů.

Jan z Leidenu byl zajat, vsazen do klece a pro výstrahu vystavován v okolních městech. Nakonec byl 22. ledna 1536 na náměstí v Münsteru popraven po dlouhém mučení, kdy mu byly rozžhavenými kleštěmi trhány kusy masa z těla. Znetvořená těla Jana a jeho nejbližších spolupracovníků Bernharda Krechtinga a Bernharda Knipperdollinga byla vystavena ve třech železných klecích na věži dómu svatého Lamberta pro výstrahu všem, kteří by se v budoucnu chtěli pokusit jít v jejich stopách. Těla nebyla z klecí nikdy vyjmuta, během staletí a vlivem povětrnostních podmínek se nakonec rozložila. Klece jsou už dnes prázdné, ale na věži kostela visí dodnes.

profimedia-0443937749 Klece na věží kostela svatého Lamberta v Münsteru | zdroj: Profimedia

Zdroje:
Vlastní