Dnes je čtvrtek 23. září 2021., Svátek má Berta
Počasí dnes 7°C Polojasno

Jak běsnící dav snědl nenáviděného premiéra

Jak běsnící dav snědl nenáviděného premiéra
Zmasakrování bratrů de Wittových od Hendricka Danckertse | zdroj: Profimedia

Vztek lidu na nenáviděného premiéra je sice pochopitelný, nic se ale nemá přehánět. Přesně před 349 lety rozzuřený nizozemský dav roztrhal a částečně snědl svého ministerského předsedu. Brutální vraždu muže, který v době koloniální expanze patřil k nejschopnějším vůdcům, považují Nizozemci za jednu z nejostudnějších kapitol svých dějin.

Skromný nizozemský politik a matematik Johan de Witt (1625-1672) byl od roku 1653 až do své smrti velkým penzionářem, což v podstatě odpovídalo dnešní funkci premiéra. Přesto všude chodil bez osobních strážců a navenek prý byl k nerozeznání od obyčejných měšťanů. Za spolupracovníka a rádce si vybral svého bratra Cornelise. Jejich republikánskou vládu vystupující proti monarchistickým snahám podporovali převážně kupci, finančníci a majitelé pozemků, naopak vojsko, námořníci a chudina vládu nesnášeli.

Republikáni versus monarchisté

Když se de Witt stal velkým penzionářem, bylo Nizozemsko ve válce s Anglií. Její loďstvo blokovalo nizozemské přístavy, což způsobilo vážnou hospodářskou krizi. De Wittovi se podařilo vyjednat mír, přičemž podmínkou tehdejšího anglického lorda protektora Olivera Cromwella bylo, že Oranžští budou navždy vyloučeni z moci v Nizozemsku, protože v Anglii podporovali Stuartovce.

Sám de Witt byl odpůrcem Oranžských a v roce 1654 prosadil zákon, který je vyloučil z vysokých státních funkcí, a jeho edikt z roku 1667 je definitivně zbavil moci. De Witt si tím znepřátelil především prostý lid, mezi nímž měli Oranžští nejvíce příznivců.

V roce 1672 napadl Nizozemsko francouzský král Ludvík XIV. a podařilo se mu proniknout až do Utrechtu. Nizozemsko oslabené dvěma námořními válkami s Anglií se rozhodlo zastavit postup Francouzů tím, že zbořilo hráze a zaplavilo velké části země. Republika sice byla zachráněna, ale také notně zpustošena.

profimedia-0131284358 Smrt bratrů Johana a Cornelise de Wittových 20. srpna 1672 | zdroj: Profimedia

Vykuchaní a zkonzumovaní

Vina za neutěšený stav země padla na bratry de Wittovy a lid začal volat po novém vůdci – mladém princi Oranžském, pozdějším Vilému III. Na Johana de Witta byl v červnu 1672 spáchán atentát a v době, kdy se z něj zotavoval, si Vilémovi stoupenci vynutili mocenskou změnu. Vilém Oranžský se stal místodržitelem Spojené provincie nizozemské a de Witt rezignoval na funkci velkého penzionáře.

Jeho bratr Cornelis byl krátce nato zatčen na základě vykonstruovaného obvinění ze spiknutí, jehož cílem údajně bylo zavraždit Viléma. Když Johan 20. srpna 1672 v haagském vězení vyjednával bratrovo propuštění, vtrhl dav vedený Vilémovými stoupenci do věznice, bratry vytáhl ven, jejich těla zohavil, počmáral posměšnými nápisy, pověsil, vykuchal a částečně i snědl. Lidé si prý například pochutnali i na očních bulvách a části těla si uřízli jako suvenýr. Strážce Hendrik Verhoeff se například následně v hospodě chlubil vyřezanými srdci obou bratrů.

Zbaštit vlastního ministerského předsedu je sice extrém, nicméně v té době nebylo ničím neobvyklým, že si lidé z veřejných poprav odnášeli nejrůznější suvenýry. Je například známo, že po popravě anglického krále Karla I. si obecenstvo na památku namáčelo kapesníky v jeho krvi. A koneckonců si čumilové odnášeli suvenýry z těl zabitých zločinců i ve dvacátém století, například když americká policie zastřelila kriminálníka Johna Dillingera nebo gangsterské duo Bonnie a Clyde.

profimedia-0410152097 Zohavená těla bratrů de Wittových | zdroj: Profimedia

Zdroje:
Vlastní