James Ussher (1581-1656) byl anglikánským arcibiskupem z Armaghu, primasem Irska a autorem řady teologických a historických děl. Nejznámější práce je Annales veteris testamenti, a prima mundi origine deducti z roku 1650 a její o čtyři roky pozdější pokračování Annalium pars postierior.

Na základě svého výkladu vzestupu a pádu velkých říší, vlády biblických králů, Adamova rodokmenu, životů patriarchů ve Starém zákoně (což byl například 969 let starý Metuzalém), astronomických tabulek Johannese Keplera, narození Ježíše Krista a dalších údajů dospěl Ussher k závěru, že stvoření světa se odehrálo v roce 4004 před Kristem v předvečer neděle 23. října. Za počátek dne se dříve považoval západ slunce, čili z dnešního hlediska byla oním okamžikem sobota 22. října v 18:00.

Od stvoření světa tedy uplynulo podle těchto výpočtů 6026 let. A těm, kdo si myslí, že to je už 6027 let, je třeba připomenout, že v křesťanském letopočtu neexistuje rok nula, tedy že po roce jedna před Kristem přímo následuje rok jedna po Kristu.

Sestavení Ussherovy chronologie vyžadovalo podrobnou znalost Bible, jejích jazyků i historie, dějin starověku i rozmachu velkých říší Peršanů, Řeků či Římanů. Jeho popis a datování historických událostí se v lecčems shoduje s tím dnešním. Úmrtí Alexandra Velikého například situoval do roku 323 před Kristem a zavraždění Julia Caesara do roku 44 před Kristem. Potopa světa tak nastala (na základě hebrejského textu Bible, který Ussher preferoval) roku 2349 před Kristem.

Ussherovo dílo používají mimo jiné kreacionisté mladé Země, kteří věří, že Země je ve skutečnosti stará jen asi 6 000 let. Jinak učencova chronologie bývá často zesměšňována jako symbol náboženského tmářství. Na konci 17. století byl však tento způsob počítání času běžný a výpočtem stáří světa se do té doby zabývalo mnoho učenců.

Ussher zemřel 21. března 1656 v 75 letech. „Pane, odpusť mi, zvláště mé hříchy z opomenutí,“ byla prý jeho poslední slova.

Záběr z filmu Stvoření světa z roku 1957 | zdroj: Profimedia