#COREPERII | Ambassadors reached a political agreement on new sanctions against Russia - a strong EU response to Putin's illegal annexation of territories. Written procedure follows, sanctions enter into force on publication in the Off. Journal. #EU2022CZ #StandWithUkraine pic.twitter.com/BIJgh0DhJW

— EU2022_CZ (@EU2022_CZ) October 5, 2022

EU také rozšíří zákaz vývozu některých strategických technologií do Ruska či dovozu ruských produktů, jako je ocel, dřevo či cigarety. Na sankční seznam přibudou více než tři desítky Rusů. Sankce by měly vstoupit v platnost ve čtvrtek poté, co je písemně schválí členské státy.

Evropský blok se již na jaře shodl na zákazu dovozu většiny ruské ropy, který má začít platit na přelomu roku. Výjimku má ropa přepravovaná ropovodem Družba, která proudí do Maďarska, na Slovensko a do Česka. Maďarsko podle ministra zahraničí Pétera Szijjárta vyjednalo výjimku pro potrubí i z cenového stropu, který se týká pouze lodní přepravy. Unijní země vyšly podle diplomatů vstříc i námitkám Řecka, Kypru či Malty, které z námořní dopravy profitují a chtěly záruky, že jejich rejdaři nepřijdou kvůli cenovému stropu o zakázky.

Strop bude v praxi fungovat tak, že lodě přepravující ruskou ropu do mimounijních zemí nebudou mít přístup k pojištění, pokud by jejich náklad přesahoval cenový strop. Ten hodlá EU stanovit až po dohodě se skupinou ekonomicky vyspělých zemí G7, která přijetí tohoto kroku iniciovala.

„Domníváme se, že tento nástroj je v rozporu se všemi tržními mechanismy. Mohl by být velmi zhoubný pro světový ropný průmysl. (...) Budeme připraveni (záměrně) snížit těžbu,“ reagoval místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Uvedl také, že Rusko je připraveno v případě potřeby dodávat plyn do Evropy prostřednictvím jedné linie plynovodu Nord Stream 2, která nebyla poškozena při explozích na konci září.

Vedle ropy byl podle diplomatů hlavním sporným bodem nového balíku dovoz ocelových polotovarů z Ruska. Itálii, Belgii a Česku se nelíbila původně navržená podoba, která mohla podle těchto zemí vést k ohrožení mnoha pracovních míst v jejich ocelárnách. Státy se nakonec shodly na dvouletém přechodném období, kdy bude dovoz jednoho z ocelových produktů povolen.

Kromě oceli EU rozšíří zákaz dovozu produktů ze dřeva či papíru, dovozu chemikálií, plastů či cigaret. Vedle vývozu citlivých technologií evropský blok zakáže také poskytování právních či IT služeb ruským firmám.

Na sankční seznam zahrnující více než 1200 jedinců, firem a institucí přibude 35 jmen. Jsou mezi nimi hlavně představitelé čtyř nelegálně anektovaných oblastí Ukrajiny, ale i lidé z byznysu či zpěvačka Julija Čičerinová propagující ruské válečné tažení.

Česká republika další sankce proti Rusku podporuje, řekl premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na shodu velvyslanců. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu uvedl, že podrobnosti zatím nezná, o věci ale jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Česká vláda nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu

Vláda dnes svým nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Zastropování bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie by se mělo opatření projevit již během listopadu. Cenový strop pro domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby bude platit bez ohledu na spotřebu. Malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí budou mít cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let. U plynu se bude zastropování týkat kromě domácností také firem s roční spotřebou do 4200 MWh, původně se navrhovala spotřeba do 630 MWh. Cenový strop bude platit na plyn také pro teplárny, řekl dnes po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).

Vláda stanovila již dříve uvedené cenové stropy, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Fiala uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.

Náměstek ministra průmyslu Petr Třešňák (Piráti) uvedl, že zastropování se bude týkat velmi širokého spektra podnikatelů, veřejné správy i zdravotnických zařízení, do kterých spadá například většina lázeňských provozů. Malé a střední firmy, které mají roční spotřebu plynu od 630 do 4200 MWh, budou moci na tuto spotřebu čerpat zastropování do 80 procent své nejvyšší spotřeby za posledních pět let. Vláda podle něj v návaznosti na rozhodnutí EU připravuje také opatření pro velké podniky.

Podle Třešňáka se díky takto nastaveným opatřením bude zastropování týkat například také sportovních klubů, které často provozuje veřejná správa, nebo spadají do definice malých či středních podniků. Dodal, že vláda nadále připravuje státního obchodníka s energiemi, který pomůže s nákupem energiím veřejným institucím. Vzniknout by měl ještě letos.