Od dubna do listopadu Rusko dovezlo elektroniku za 2,6 miliard dolarů (59 miliard Kč). Z toho nejméně 777 milionů dolarů (asi 17,7 miliardy korun) tvořil import výrobků západních firem, jejichž čipy byly nalezeny v ruských zbraňových systémech. Jde o americké společnosti Intel, Advanced Micro Devices, Texas Instruments, Analog Devices a o německou firmu Infineon Technologies, uvedl Reuters. Import výrobků společnosti Intel, která pozastavila už v březnu všechny dodávky ruským klientům, od dubna do října představoval 457 milionů dolarů (přes deset miliard korun).

Mluvčí Intelu agentuře Reuters řekl, že firma její zjištění nebere na lehkou váhu a záležitost prověřuje. Sdělil také, že jeho distributoři i zákazníci musejí dodržovat všechny vývozní požadavky i mezinárodní právo.

Americká vláda uložila řadě společností omezení ve snaze zabránit tomu, aby v Rusku končily citlivé komponenty, k jejichž výrobě jsou zapotřebí špičkové technologie. Jenže se zdá, že tyto společnosti nahradila řada jiných hráčů, podotkl Reuters.

Jednou z firem, která dodává do Ruska mimo jiné čipy americké výroby, je turecká Azu International, která vznikla teprve letos v březnu, tedy v době, kdy Západ uvalil na Rusko kvůli jeho vpádu na Ukrajinu několik souborů sankcí. V dubnu pak vznikl ruský dovozce Fortap se sídlem v Petrohradě, který od té doby dovezl do Ruska elektroniku včetně počítačových komponentů z USA za 138 milionů dolarů (asi 3,1 miliardy korun). Další podobná ruská firma, Titan-Micro, která se zabývá dovozem západních počítačových komponentů, má oficiální sídlo v dřevěném domku v březovém lese v severním cípu Moskvy, zjistil Reuters. Dům podle agentury přitom nenese žádné známky toho, že by v něm probíhala jakákoli podnikatelská činnost.

Mnoho dodávek se západní počítačovou technikou do Ruska plynulo z Číny a dalších zemí, které se nepřipojily k západním protiruským sankcím. Některé dodávky ale pocházely i ze zemí Evropské unie. Například společnost Elmec Trade, obchodník s elektronickými součástkami se sídlem v estonském Tallinnu, dodala do Ruska od dubna do října zboží za nejméně 17 milionů dolarů (388 milionů korun) včetně čipů společnosti Analog Devices a dalších amerických výrobců, vyplývá podle Reuters z ruských celních záznamů.

Ruský parlament schválil v prvním čtení trest doživotí za napomáhání sabotáži

V prvním čtení dnes ruští poslanci schválili návrh zákona, podle kterého bude za napomáhání sabotáži hrozit doživotní vězení. Od vypuknutí války proti Ukrajině postihla Rusko série požárů a výbuchů v muničních skladech, skladech paliv, vojenských základnách i dalších zařízeních. Podobné události se pravidelně dějí také na okupovaných ukrajinských územích, které se Moskva pokusila připojit k Rusku.

Předloha navrhuje zavést trestní odpovědnost za napomáhání sabotážním aktivitám, zapojení do nich, vyzývání k diverzím a navádění k financování sabotážních činů. Trestně postižitelný bude také výcvik k záškodnictví a vytváření zločineckých společenství pro páchání sabotáže.

Maximální trest za vytvoření sabotážní skupiny bude podle návrhu doživotí, za navádění k sabotáži až 20 let vězení a za účast v sabotážní skupině deset let vězení, uvedl na webu list Kommersant. Připomněl, že návrh byl předložen Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, minulý týden.

„Udělali jsme vše, abychom zabránili financování terorismu, ale na diverzi jsme zapomněli,“ vysvětlil spoluautor předlohy, předseda bezpečnostního výboru dolní komory parlamentu Vasilij Piskarjov.

Předseda dumy Vjačeslav Volodin prohlásil, že od vpádu na Ukrajinu - Moskva invazi nazývá „speciální vojenskou operací“ - přijímá Rusko uprchlíky a zůstává otevřeno cizincům, a proto je přijetí novely trestního zákona „zásadně důležitý krok, nezbytný pro obranu země“.