Dnes je pondělí 15. srpna 2022., Svátek má Hana
Počasí dnes 16°C Polojasno

Aktualizováno: Státy EU se shodly na omezení spotřeby plynu a prodloužily protiruské sankce

Aktualizováno: Státy EU se shodly na omezení spotřeby plynu a prodloužily protiruské sankce
Ministr průmyslu Jozef Síkela poprvé předsedá jednání s unijními kolegy | zdroj: Profimedia

Státy Evropské unie se kvůli očekávanému omezení dodávek plynu z Ruska dohodly na pravidlech omezení spotřeby této suroviny pro nadcházející topnou sezonu. Po první části jednání unijních ministrů energetiky o tom informovalo české předsednictví Rady EU.

Ministři schválili upravený návrh Evropské komise, který počítá s dobrovolnými úsporami ve výši 15 procent. Jeho součástí je i možnost vyhlášení plynové nouze, v níž budou úspory povinné. Řada států si z původního návrhu vymohla ústupky. Podle eurokomisařky pro energetiku Kadri Simsonové nicméně i při jejich využití zajistí plán EU dostatek plynu na „průměrnou zimu“.

Evropský blok očekává, že Rusko sáhne před zimou k dalším omezením dodávek plynu. Už ve středu chce ruská plynárenská společnost Gazprom snížit přísun suroviny plynovodem Nord Stream 1 na pětinu jeho maximální kapacity. Unijní státy se proto necelý týden od návrhu v nebývale rychlém čase shodly na omezení spotřeby.

„EU je jednotná a solidární. Dnešní dohoda jasně ukazuje, že se členské země rázně postaví jakékoli snaze Ruska rozdělit EU použitím dodávek energie jako zbraně,“ uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela, který dnes jednání s unijními kolegy poprvé předsedal.

Členské země se zavázaly snížit v období od začátku srpna do konce března spotřebu plynu o 15 procent proti průměru z posledních pěti let. Pokud Evropská komise či pět členských zemí dospějí k závěru, že nastal čas na vyhlášení plynové nouze, může Brusel návrh předložit členským státům. V případě, že se pro vysloví nejméně 15 z 27 zemí, stanou se úspory povinnými.

O výjimky budou moci požádat například země, které nejsou propojeny s unijní plynárenskou infrastrukturou nebo je jejich napojení nedostatečné. To se týká například Španělska, Irska či Malty. Mohou si je vyjednat i země, které mají zásobníky plynu před zimou plnější, než odpovídá stanovenému cíli nebo ve kterých jsou na plynu závislá kritická průmyslová odvětví. Tyto výjimky by mohlo využít Německo, Polsko či Česko, které již nyní dosáhlo listopadový cíl 80procentního naplnění zásobníků. Nižší omezení spotřeby budou moci vykázat i státy, jejichž energetická síť je výrazně provázaná s tou ruskou - tedy třeba pobaltské země.

Podle ekologické organizace Greenpeace ministři oslabili původní návrh EK mnoha různými výjimkami a řada států si vymohla ústupky. „Evropští ministři se prostřednictvím výjimek rozhodli oslabit návrh Evropské komise místo toho, aby se snažili prosadit ambicióznější snižování naší závislosti na zemním plynu z Ruska. Tváři v tvář válce na Ukrajině a dopadům klimatické krize by se přitom měli snažit co nejvíce snížit spotřebu fosilních paliv, hledat energetické úspory a urychlit přechod na obnovitelné zdroje,“ řekla koordinátorka klimatické kampaně Greenpeace Miriam Macurová.

„Naše první propočty říkají, že i kdyby byly využity všechny výjimky, docílili bychom takového snížení poptávky, které by nám pomohlo bezpečně přečkat průměrnou zimu,“ řekla po jednání s ministry komisařka Simsonová. Plán je podle ní nastaven na možnost, že Rusko ještě v červenci zcela zastaví vývoz plynu do EU.

Unijní státy zatím přes výrazná omezení ruských dodávek snížily spotřebu plynu proti minulým letům zhruba o pět procent. Část z nich považuje patnáctiprocentní cíl za reálný, část hovoří o tom, že se s ukončením ruského vývozu vyrovná i bez splnění unijního cíle.

Unijní návrh snížení spotřeby plynu počítá se snížením vytápění o jeden stupeň

Návrh nařízení o koordinovaném evropském snížení spotřeby plynu v rámci balíčku opatření, který připravila Evropská komise, počítá se snížením teploty ve veřejných budovách na 19 stupňů Celsia a v domácnostech se snížením o jeden stupeň Celsia. Cílem tohoto balíčku je příprava zemí Evropské unie na nadcházející zimu pro případ přerušení dodávek ruského plynu. Na návrhu se dnes shodli evropští ministři pro energetiku v Bruselu.

„Členské státy na dnešní mimořádné Radě EU pro energetiku ukázaly, že si v případě potřeby dokáží pomoci. Odsouhlasili jsme dohodu o solidaritě a jednotě, která napříč evropským kontinentem pomůže zajistit dostatečné dodávky plynu pro nadcházející zimu. Balíček nese název Save Gas for a Safe Winter, tedy Šetřete plynem pro bezpečnou zimu, a to je podstatou dnes přijaté dohody,“ řekl ministr Síkela.

Cílem balíčku je před nadcházející zimou s ohledem na možné přerušení ruských dodávek zajistit dostatek plynu pro celou EU. Evropská komise o dalších dodávkách zemního plynu jedná s Nigérií a již dojednala memoranda s Izraelem, Egyptem, Ázerbájdžánem nebo s Norskem. Druhou částí tohoto balíčku jsou vodítka zahrnující paletu opatření, která mohou členské státy přijmout s cílem snížit spotřebu plynu.

Navržená opatření mají zajistit dostatek plynu pro chráněné zákazníky, koordinovat snižování spotřeby plynu v domácnostech, veřejných budovách, energetice a v průmyslu. Návrh obsahuje výčet preventivních opatření a věnuje se mimo jiné i společné poptávce členských států, úsporám skrze snižování spotřeby v sektorech vytápění a chlazení, ale řeší i podporu využívání alternativních zdrojů energie, například uhlí, biomasy, nafty nebo jaderné energie v průmyslu a v energetice. 

EU prodloužila hospodářské sankce proti Rusku do konce ledna

Evropská unie dnes o půl roku prodloužila platnost sankcí proti Rusku za agresi na Ukrajině, které postupně zavádí od roku 2014. Členské země se shodly na tom, že postihy zasahující řadu sektorů budou platit nejméně do konce ledna 2023. Informovala o tom Rada EU.

Evropský blok začal sankce uvalovat v reakci na povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny, které Moskva zprvu podporovala pouze skrytě. Bezprecedentní šíře se pak postihy dočkaly od letošního února, kdy se unie po ruské invazi na Ukrajinu rozhodla cíleně zasáhnout klíčová odvětví ruského hospodářství. Uvalila například sankce na největší banky, omezila dovoz kritických surovin včetně ropy a přerušila s Ruskem letecké spojení.

„EU vyzývá Rusko, aby okamžitě zastavilo nevybíravé útoky proti civilistům a civilní infrastruktuře a okamžitě a bezpodmínečně stáhlo všechny své jednotky a vojenskou techniku z celého území Ukrajiny v jejích mezinárodně uznávaných hranicích,“ uvedla dnes Rada EU zastupující členské státy.

Zatímco před únorovou invazí podmiňovala unie zrušení sankcí dodržováním příměří na Ukrajině, po jejím vypuknutí zatím možnost jednání s režimem prezidenta Vladimira Putina o zmírnění či zrušení postihů nevidí.

Na unijním sankčním seznamu je nyní také přes 1200 činitelů, oligarchů a dalších Rusů, které EU spojuje s invazí a porušováním ukrajinské suverenity a územní celistvosti, stejně jako více než stovku firem a institucí. 

Dodávky plynu Nord Streamem slábnou, cena plynu je poprvé od března nad 190 eury

Tok ruského plynu do Německa potrubím Nord Stream 1 před středečním očekávaným snížením dodávek slábne. Dodávky suroviny přes Ukrajinu zůstávají dnes naproti tomu stabilní.

Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku poprvé od března přesáhla 190 eur (4673 Kč) za megawatthodinu (MWh), krátce po 13:00 SELČ přidávala přes devět procent a pohybovala se nad 193 eury. Opětovné snížení dodávek ruského plynu do Evropy je rána pro země, které podporují Ukrajinu.

Ruská plynárenská společnost Gazprom podle ukrajinského státního provozovatele plynovodní sítě GTSOU bez upozornění prudce zvýšila tlak v plynovodu, který dodává ruský plyn do Evropy. Takový nárůst tlaku by mohl vést k mimořádným událostem, včetně prasknutí potrubí, a provozovatelé potrubí jsou povinni se o nich navzájem předem informovat, uvedla ukrajinská společnost.

Fyzický tok přes Nord Stream 1 dosahoval v době od osmé do deváté hodiny ranní 27,749 860 kilowatthodin za hodinu (kWh/h). To je pokles z úrovní nad 29 milionů kWh/h za většinu předchozího dne.

Gazprom v pondělí sdělil, že potřebuje znovu zastavit provoz Nord Streamu 1 kvůli údržbě další turbíny, což bude znamenat, že plynovod bude od 27. července fungovat pouze na 20 procent kapacity. V současnosti je provoz plynovodu omezen zhruba na 40 procent kapacity. Gazprom už dříve jako důvod sníženého průtoku uvedl opožděný návrat jiné turbíny z opravy v Kanadě. Do 21. července přitom už byl průtok Nord Streamem 1 na deset dní zcela zastaven kvůli nahlášené celkové údržbě. Německo v pondělí sdělilo, že nevidí technický důvod pro další omezení dodávek plynu.

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova plynová turbína, která byla na opravě v Kanadě, stále nedorazila, ale Moskva doufá, že bude nainstalovaná „spíše dříve než později“. Peskov dodal, že protiruské sankce komplikují práce na Nord Streamu 1, což, jak řekl, při údržbě snižuje dodávky do Evropy na pouhých 20 procent kapacity.

Ke stavu turbíny opravované v Kanadě se dnes vyjádřil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Rusko podle něj stále nedostalo vysvětlení, co s ní je. Gazprom v pondělí uvedl, že obdržel dokumentaci o turbíně, ale některé problémy a rizika přetrvávají. Jeho německá partnerská společnost Siemens Energy dříve oznámila, že přeprava turbíny do Ruska může začít okamžitě a vše teď závisí na Gazpromu.

Dodávky plynu z Ukrajiny na Slovensko přes hraniční bod Veľké Kapušany se ráno pohybovaly kolem 36,8 milionu metrů krychlových za den. Proti předchozímu dni se téměř nezměnily, ukázaly údaje ukrajinského provozovatele přepravní soustavy. Dodávky plynu do EU přes stanici Sochranovka Ukrajina už v květnu Gazpromu zakázala, takže se přes Ukrajinu do EU dostává asi o třetinu méně ruského plynu než předtím. 

Zdroje: