Dnes je pátek 19. srpna 2022., Svátek má Ludvík
Počasí dnes 17°C Dešťové přeháňky

Aktualizováno: Evropská komise už ví, jak na to: Země EU by spotřebu plynu měly omezit o 15 procent

Aktualizováno: Evropská komise už ví, jak na to: Země EU by spotřebu plynu měly omezit o 15 procent
Ursula von der Leyenová představila na tiskové konferenci návrh na snížení spotřeby plynu | zdroj: Profimedia

Země Evropské unie by měly kvůli očekávanému výpadku dodávek ruského plynu omezit během nadcházející topné sezóny spotřebu plynu o 15 procent. Navrhla to dnes Evropská komise v rámci sady opatření, která mají členským zemím mimo jiné prostřednictvím vzájemné solidarity zajistit dostatek plynu pro domácnosti a klíčové provozy.

Brusel by podle návrhu mohl po konzultaci s členskými zeměmi vyhlásit stav plynové nouze, který by vyžadoval povinná omezení spotřeby v celé EU. Aby pravidla vstoupila v platnost, musí je nejprve schválit členské země, které zatím dávaly najevo rozdílné postoje.

„Rusko nás vydírá. Rusko využívá plyn jako zbraň,“ prohlásila během prezentace návrhu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Unijní exekutiva podle ní neočekává, že by Moskva ve čtvrtek po skončení pravidelné údržby plynovodu Nord Stream 1 plně obnovila dodávky. Evropský blok by se měl připravit i na reálnou možnost úplného odstřižení od ruského plynu, řekla šéfka komise. EU podle ní dokázala naplnit plynové zásobníky průměrně z 64 procent a zvýšila nákupy z jiných zdrojů o tři čtvrtiny, bez úspor to však stačit nebude.

Brusel dnes odhadl, že plné odpojení ruského plynu by mohlo snížit hrubý domácí produkt EU o 0,9 až 1,5 procenta. Pokud se na něj unie připraví už nyní, může omezit ekonomický dopad rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina o třetinu, uvedla komise.

Úspory se mají týkat období od začátku letošního srpna do konce března 2023. Počítat se budou z průměrné spotřeby jednotlivých zemí v tomto období za posledních pět let. Omezit používání plynu by měli podle EK všichni spotřebitelé, od domácností přes úřady či firmy po elektrárny. Pokud bude některá země chtít požádat další státy o solidaritu, bude muset nejprve dokázat, že sama sáhla k potřebným úsporám. Státy by do konce září měly aktualizovat své národní energetické plány a jasně vytyčit, jak chtějí úspor dosáhnout.

Členské země mají podle komise například možnost podporovat firmy, které se zasadí o snížení plynové spotřeby. Unijní exekutiva zároveň upravila pravidla pro státní podporu firem, které začnou využívat energii z obnovitelných zdrojů, Nárok na podporu budou mít podle komise například při přechodu na vodík či bioplyny včetně biometanu.

O návrhu by příští úterý měli jednat unijní ministři energetiky, jejichž schůzku za české předsednictví povede ministr průmyslu Jozef Síkela. Ten minulý týden zdůraznil, že se chce vedle úspor zaměřit zejména na vzájemnou solidaritu. Na tu však podle diplomatů mají zatím rozdílné názory některé země západní či severní Evropy, které jsou na ruském plynu méně závislé, a státy východního křídla EU včetně Česka, u nichž ruské dodávky dosud zabezpečovaly většinu plynové spotřeby.

„Všechno tohle musíme především udělat společně. Putinova manipulace s energiemi je útokem na nás všechny,“ apeloval dnes na solidaritu zemí evropského bloku místopředseda komise Frans Timmermans.

Česká republika podle odhadů odborníků zřejmě nebude muset snížit svou spotřebu plynu o více než 30 procent. Vyplývá to z realistických scénářů možného omezení dodávek ruského plynu do Evropy. Propočty možných nutných úspor plynu v souvislosti s omezením jeho dodávek udělali odborníci z poradenské firmy EGÚ Brno. Jejich realistické scénáře počítají s tím, že dodávky plynu do Evropy budou snížené o zhruba 40 až 50 procent.

Možné úspory by podle nich měla ČR zavést již od srpna. Podle jednotlivých scénářů dosahují nutné úspory spotřeby 16 až 61 procent. Domácnosti by měly dobrovolně vytápět na nižší teplotu, bude následně možné zachovat průmysl, tvrdí experti. Snížení spotřeby domácností totiž podle nich nepovede ke zhoršení ekonomické situace.

ČR je na zimu připravena, je třeba pokračovat v úsporách energií, prohlásil Fiala

Česká republika je na letošní zimu připravena a není nutné očekávat naplnění nejpesimističtějších scénářů ohledně energetické situace. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Dodal, že vláda zajistila ve spolupráci s ČEZ dodávky zkapalněného plynu od září z Nizozemska, plní zásobníky zemního plynu na rekordní úroveň a jedná s dalšími dodavateli plynu z Ázerbájdžánu nebo Kataru. Zároveň podle premiéra bude brzy hotov zákon, který umožní teplárnám využít další zdroje energie.

„Chtěli bychom občany a firmy požádat, aby v úsporách energií pokračovali. Musíme jednat tak, jako by dodávky plynu již nebyly. Není důvod k panice, musíme být ale obezřetní a připraveni. Jsme na zimní měsíce připraveni. A kdo je připraven, není překvapen,“ uvedl Fiala. Dodal, že stát musí jít občanům příkladem třeba tím, že na úřadech a v dalších veřejných budovách bude snížena teplota při vytápění.

Do hledání cen pro nezávislost na dodávkách plynu z Ruska se ČR podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ČR pouští sice pod tlakem, ale do budoucna jí zůstane. „Zároveň je to výzvou k tomu, abychom zcela přirozeně bez nějakého ideologického zápalu, ale v logice věci, se snažili využívat obnovitelné zdroje energie,“ řekl. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) doplnil, že lidé mají možnost zateplit si bydlení či pořídit tepelné čerpadlo a mohou na to získat dotace. Na takovou podporu míří podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) i evropské fondy, které mohou v současné situaci pomoci domácnostem, ale třeba i průmyslu.

EU se shodla na zákazu dovozu ruského zlata a dalších sankcích

Státy Evropské unie se dnes shodly na přijetí nové sady sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom české předsednictví Rady EU. Evropský blok zakáže dovoz ruského zlata a dále omezí vývoz produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšíří rovněž postihy proti největší ruské bance Sberbank. Na sankční seznam také přibude na pět desítek ruských občanů a několik firem.

EU od únorového začátku ruské invaze schválila řadu bezprecedentních opatření včetně částečného embarga na dovoz ruské ropy. Nová sada, na jejímž přijetí se státy shodly pět dní od pátečního návrhu Evropské komise, má především zefektivnit dosavadní opatření a mimo jiné zamezit tomu, aby Rusko svalovalo vinu za nefungující distribuci potravin na unijní sankce.

Kromě toho se rozšíří počet jedinců a firem, kterým EU zmrazila majetek a zakázala cesty na své území. Mezi nově potrestanými figurují politici, oligarchové a jejich příbuzní či představitelé armády. Na seznam přibude největší ruský bankovní dům Sberbank, jemuž již unie v rámci minulých sankcí zakázala přístup do mezinárodního platebního systému SWIFT.

Podle diplomatů se postihy budou vztahovat také například i na vůdčí členy motorkářského klubu Noční vlci, který má úzké vazby na prezidenta Vladimira Putina.

Evropský blok by měl sankce schválit ve čtvrtek. Po jejich zveřejnění v unijním věstníku se seznam potrestaných Rusů rozšíří na více než 1200 a firem či institucí bude přes sto.

Zdroje: