Centrum bude ve snaze brzkého rozpoznání rizik zpracovávat s pomocí umělé inteligence data z celého světa o vývoji nemocí zvířat, podezřelých onemocněních lidí, klimatických změnách i pohybu obyvatelstva.

Překážkou ve fungování střediska může být dobrovolnost sdílení dat, analýzy tak budou závislé na ochotě vlád, laboratoří a institucí poskytnout potřebné údaje ostatním. Aktuální data přitom šéf WHO pokládá za zásadní prostředek prevence pandemií.

„Viry se šíří rychle, ale data mohou být ještě rychlejší,“ řekl Tedros Adhanom Ghebreyesus. Díky celosvětové spolupráci tak podle něj mohou být země o krok napřed, a včas se tak připravit na možné epidemické hrozby.

Šéf WHO při dnešním otevření střediska řekl, že svět se dostatečně nepoučil z epidemie eboly v západní Africe, která se s nákazou potýkala v letech 2014 a 2015. To podle něj dokazuje rychlé rozšíření koronaviru, který vyvolal pandemii nemoci covid-19. Poznamenal, že viry neznají hranice, proto je nezbytná spolupráce.

„Chceme být lépe vyzbrojeni proti příštím epidemiím a pandemiím,“ řekla Merkelová s tím, že současná pandemie je důkazem potřebnosti WHO. Dodala, že tato organizace musí mít zajištěno spolehlivé financování svého chodu, Vyzvala rovněž k rychlejšímu poskytování vakcín proti covidu-19 zemím, které ještě s vakcinací nepokročily. Jedině očkování je podle ní cestou z pandemie.

Tedros Adhanom Ghebreyesus u dnešní příležitosti předal dosluhující kancléřce cenu své organizace. „Váš odkaz bude více než jen vaše jméno na tabulce na nějaké zdi v Berlíně. Váš odkaz bude pro budoucí roky vryt do životů lidí po celém světě, protože díky vám budou jejich životy zdravější a bezpečnější,“ řekl šéf WHO.

Klíčovým partnerem nového střediska WHO je berlínská lékařská fakulta Charité, která vznikla spojením fakult Humboldtovy a Svobodné univerzity. Děkan Charité Axel Radlach Pries prohlásil, že nové středisko posiluje význam Berlína jako výzkumného centra. „Je to také významný signál mezinárodní vědecké spolupráci. Bez spolupráce nelze problémy světového zdravotnictví vyřešit. To jsme se naučili během pandemie nemoci covid-19,“ řekl.

Otázkou vedle sdílení dát zůstává také financování. Spolková vláda projekt podpořila 30 miliony eur (762 milionů korun). Kolik přispějí další státy, není podle německých médií zatím jasné.