Dnes je neděle 11. dubna 2021., Svátek má Izabela
Počasí dnes 17°C Oblačno

Správní bílí Češi se hlásí ke křesťanským hodnotám. Ale jen v internetových diskusích

Správní bílí Češi se hlásí ke křesťanským hodnotám. Ale jen v internetových diskusích
Ilustrační snímek | zdroj: ThinkStock

Křesťanské hodnoty a křesťanská civilizace nebyly v převážně ateistické české společnosti tak často vzývány jako v posledních roce v souvislosti s uprchlickou krizí a varováními před islamizací Evropy.

Povinností "hájit naše křesťanské hodnoty" před islámem jsou plné internetové diskuse. HlídacíPes.org se zajímal o to, zda se lidé v Česku ke křesťanství v poslední době obracejí i jinak než verbálně.

Stagnují, klesají, rostou?

"Je otázka, na co se vlastně v té souvislosti ptáme – na příslušnost občanů ke katolické církvi nebo spíš na příklon české společnosti ke křesťanským hodnotám? To je dost podstatný rozdíl," upozorňuje mluvčí České biskupské konference mluvčí Kateřina Pulkrábková.

Zatímco příklon k hodnotám (tedy považovat je za důležité, i když nejsem praktikující věřící) se měří těžko, příslušnost k církvi (pro zjednodušení – katolické) se spočítat dá.

Podle dostupných statistik – sčítání lidu ČSÚ, sčítání účastníků bohoslužeb i komerčně zadávaných průzkumů na toto téma – počty katolíků mezi roky 2009 – 2014 stagnují nebo mírně klesají. Naproti tomu, podle údajů České biskupské konference, počet nově pokřtěných dospělých od roku 2010 mírně roste.

Nejnovější dostupná data jsou však jen za rok 2014. Mírný nárůst pokřtěných tak nelze interpretovat prizmatem uprchlické krize či obavy ze ztráty tradičních hodnot.

"Počty dospělých pokřtěných od roku 2010 mírně rostou, ale v praxi katolické církve není příprava na křest chvilková záležitost. Pokud se dospělý člověk rozhodne nechat pokřtít, připravuje se většinou minimálně dva roky. To znamená, že i kdybychom předpokládali, že současná uprchlická krize bude mít v tomto ohledu nějaký dopad, tak by se to na počtech pokřtěných mohlo nějak výrazně projevit až za nějakou dobu a na zhodnocení bychom měli ještě nějaký ten rok počkat," říká Pulkrábková.

Nicméně potřeba "podpořit českou křesťanskou identitu" se ve veřejném prostoru objevuje často. Nejen z úst nejrůznějších populistů či anonymních diskutérů (to obvykle peprnějším jazykem), ale i od zavedených stran.

Díky za Velký pátek

Argumentovali tak třeba poslanci při hlasování o tom, aby se Velký pátek stal novým státním svátkem. "Je třeba vycházet i ze současné společenské a politické situace a podpořit naši křesťanskou identitu, která byla důležitým zdrojem našich humanistických, civilizačních a konec konců i demokratických tradic," nechal se slyšet předkladatel návrhu, poslanec za KDU-ČSL Jiří Mihola. I díky němu jsme si letos skutečně jednoho dne volna navíc užili.

Sama katolická církev eviduje počty návštěvníků bohoslužeb, tedy těch, kteří přijdou do kostela. "Což nám sice dává nějaké informace, ale i praktikující katolík někdy do kostela (například ze zdravotních důvodů) nejde a naopak, často do kostela zavítá i nepravidelný návštěvník," upozorňuje Kateřina Pulkrábková.

Změn nálad ve společnosti si nicméně katolická církev všímá. "Nemyslím si, že naše země je zas tak moc ateistická. Většina lidí je přesvědčená, že nad námi něco je. V lidech to zraje, dopomohl k tomu i nával islámu na Evropu. Najednou si začali uvědomovat, že mají nějakou svoji identitu a kořeny, které jsou jiné než islámské. A to je dobře, že si to uvědomují. Teď jde o to, aby s tím uměli i pracovat, pochopili, že identita není jen mluvení o tradici, ale také žití podle nějakých pravidel," řekl v rozhovoru pro Lidové noviny emeritní plzeňský biskup František Radkovský s tím, že na počet lidí v kostele to ale podle jeho zkušenosti vliv nemá.

Zdůraznil zároveň právě rozdíl mezi slovy a činy i to, že motivace ke vzývání křesťanských hodnot je často motivována spíše nenávistí: "Mě to až překvapuje, jak je to děsivé, kolik je v tom nenávisti. Ti lidé se ohánějí vlastenectvím, křesťanstvím, ale je to úplně pomatené, ty hodnoty jsou převrácené úplně naruby."

Spíše vlažný přístup Čechů a Češek k náboženství zaznamenává i Český statistický úřad v rámci sčítání lidu.

verici Vývoj počtu obyvatel podle vztahu k víře | zdroj: Hlídací Pes

"Vývoj struktury obyvatelstva podle náboženské víry od roku 1991 vykazoval trvalý pokles podílu věřících osob. Během dvaceti let se jejich počet snížil na polovinu, v desetiletí 2001 – 2011 byl ale úbytek počtu věřících ovlivněn i vysokým počtem neuvedených odpovědí," stojí v analýze ČSÚ z roku 2014.

Nejpočetnější církví je Církev římskokatolická. "Její zázemí bylo tradičně na Moravě, zejména ve Zlínském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji, které soustřeďovaly téměř polovinu všech věřících římských katolíků," shrnují statistici.

Mezi sčítáními 2011 a 2001 však nejrychleji narostl počet lidí, kteří na otázku spojenou s náboženským vyznáním vůbec neodpověděli.

Zda a jak se verbální příklon nemalé části veřejnosti ke křesťanským hodnotám promítne do výsledků sčítání v roce 2021 se lze jen dohadovat.

100 tisíc muslimů

Z průzkumů, které se vztahem Čechů k náboženství věnují lze vybrat některé zajímavé závěry:

  • Více než 52 % obyvatel ČR se někdy "modlilo vlastními slovy".
  • 2/3 populace považuje alespoň některá přikázání z Desatera za relevantní i pro život v současné společnosti.
  • Katolická církev je považována za nejvýznamnější církev v ČR. Přes 60 % obyvatel populace je přesvědčeno, že jsou její aktivity pro společnost přínosné.
  • Necelá polovina populace navštíví kostel alespoň jednou za rok. 52 % z návštěvníků se účastní vánočních nebo velikonočních mší a 31 % zajímají církevní památky či architektura. Pro 29 % dotázaných jsou důvodem návštěv kostela bohoslužby a svátosti.
  • Přes 60% obyvatel má k církvi jako instituci více pozitivní než negativní vztah.
  • Papež František je v současnosti nejoblíbenější zahraniční osobností mezi Čechy.

Méně pozitivně pro české křesťanství už vyznívají dlouhodobé predikce. Například podle mezinárodní studie Pew Research z roku 2015 v České republice v roce 2050 počet lidí bez vyznání oproti současnosti nepatrně vzroste, mírně ubude křesťanů (jejichž počet se odhaduje zhruba na 1,8 milionu) a nejvíce přibude lidí vyznávajících islám.

Dle posledního sčítání lidu v roce 2011 se k islámu v ČR přihlásilo 3 358 obyvatel. Pew Research predikuje, že za 35 let by to mohlo být zhruba 100 tisíc lidí.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Zdroje:

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 25,970 26,070
USD 21,800 21,940
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma