„Jsme dnes svědky dalšího jasného projevu nacistické politiky, kdy se z vysokých evropských tribun aktivně prosazuje rusofobní myšlenka zákazu vstupu všech ruských občanů do zemí Evropské unie,“ řekl Šojgu na dnešním zasedání Prvního mezinárodního antifašistického kongresu nedaleko Moskvy. Dodal, že boj proti jakýmkoli projevům nacismu musí být „nekompromisní a všezahrnující“.

Ukrajinští představitelé vyzývají EU, aby Rusům zakázala vstup na své území. Členské země mají však v této otázce rozdílná stanoviska. Česko či pobaltské země již nyní omezují udělování schengenských víz Rusům. Finsko chce od září následovat jejich příkladu a podobné opatření zvažuje také Polsko. Dánsko uvedlo, že dává přednost řešení na úrovni EU, je však připraveno jednat i samostatně.

Mezinárodní antifašistický kongres se koná v rámci fóra Armija-2022, které pořádá ruské ministerstvo obrany. Podle něj má být kongres platformou pro „obhajobu historické pravdy o rozhodujícím podílu Sovětského svazu na porážce fašismu za druhé světové války“ a rovněž pro „boj proti šíření nacistické ideologie“. Účastní se ho zástupci ruských institucí, nevládních organizací, náboženských sdružení či vojenských delegací ze spřátelených zemí, uvádí ministerstvo.

Nutnost „denacifikovat“ Ukrajinu je jedním z argumentů, který Rusko používá pro ospravedlnění ozbrojeného útoku vůči svému sousedovi.

Šéf OSN vyzval k odstranění překážek pro vývoz ruských hnojiv a potravin

Ruská hnojiva a zemědělské produkty musí získat přístup na světové trhy. Pokud nebudou odstraněny překážky, které tomu dosud brání, hrozí globální potravinová krize, řekl dnes v Istanbulu generální tajemník OSN António Guterres.

Země, které na Rusko uvalily sankce kvůli jeho invazi na Ukrajinu, daly podle šéfa OSN jasně najevo, že se tato opatření nevztahují na potraviny a hnojiva. Přesto však sankce měly „mrazivý účinek“ na ruský vývoz hnojiv a zemědělských produktů.

„Existuje určitý počet překážek a obtíží, které je třeba překonat v souvislosti s přepravou, (...) pojištěním a (...) financováním,“ řekl Guterres na tiskové konferenci spolu s tureckým ministrem obrany Hulusim Akarem. OSN podle Guterrese spolupracuje se Spojenými státy a Evropskou unií, aby tyto překážky byly odstraněny.

„Bez hnojiv v roce 2022 nemusí být v roce 2023 dostatek potravin. Získání většího množství potravin a hnojiv z Ukrajiny a Ruska je nezbytné pro uklidnění trhů (...) a snížení cen pro spotřebitele,“ řekl Guterres.

Generální tajemník dále uvedl, že v rámci dohody o obnovení vývozu ukrajinského obilí z minulého měsíce bylo vyvezeno již přes 650 000 tun obilí a dalších potravin. „Další součástí této dohody je neomezený přístup na světové trhy u ruských potravin a hnojiv, na které se nevztahují sankce,“ dodal Guterres po návštěvě společného koordinačního centra (JCC), které má dohlížet na plnění dohody.

Před ruskou invazí z 24. února se Rusko a Ukrajina podílely na celosvětovém vývozu pšenice přibližně jednou třetinou. Rusko je také významným vývozcem hnojiv.

Guterres navštívil tento týden Ukrajinu. Ve čtvrtek se ve Lvově setkal s ukrajinským a tureckým prezidentem Volodymyrem Zelenským a Recepem Tayyipem Erdoganem. V pátek pak odcestoval do Oděsy na jihu země.