„Vidíme, že kolektivní Západ se snaží rozšířit do asijsko-tichomořského regionu svůj blokový systém obdobný NATO v Evropě. S tímto cílem vytváří agresivní vojensko-politické pakty, jako je AUKUS a další,“ řekl Putin. Nový bezpečnostní pakt známý jako AUKUS uzavřely loni v září Austrálie, Británie a Spojené státy.

Putin také zdůraznil, že „mnohopolární svět, vybudovaný na mezinárodním právu a spravedlivějších vztazích (mezi státy) otvírá nové možnosti pro boj proti společným hrozbám, jako jsou regionální konflikty, šíření zbraní hromadného ničení, terorismus a počítačová kriminalita“.

„NATO shodilo masku. Agresivní charakter paktu přestali skrývat za formulace o výlučně obranném zaměření koaliční činnosti. Dokumenty strategického plánování aliance nyní potvrzují nároky na světovou nadvládu. Do oblasti zájmů Severoatlantické aliance byla zapojena Afrika, Blízký východ a asijsko-tichomořský region,“ řekl Šojgu. Uvedl také, že kvůli přistoupení Finska a Švédska do NATO mění Rusko přístupy k obraně svého území. Vstup Finska a Švédska do NATO podle něj navíc nijak nesouvisí s ruskou operací na Ukrajině, sbližování obou zemí s aliancí již trvalo mnoho let. Šojgu také prohlásil, že operace ukrajinské armády se plánují ve Washingtonu a Londýně. Západní rozvědky podle něj také poskytují souřadnice cílů a nastavení zbraní kontrolují západní specialisté. Šojgu nicméně uvedl, že Rusko nepotřebuje na Ukrajině použít jaderné zbraně.

Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching na počátku února při jednání v Pekingu uvedli, že jsou proti jakémukoliv dalšímu rozšiřování NATO a shodli se také na tom, že Spojené státy mají „negativní vliv“ na vztahy mezi státy v Tichém a Indickém oceánu. Odsoudili rovněž vojenskou spolupráci mezi USA, Británií a Austrálií (AUKUS).

Putinem nařízená ruská invaze na Ukrajinu, která dnes pokračuje 174. dnem, vyvolala největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Přiměla také Finsko a Švédsko k podání přihlášky do NATO, zatímco Putin tažení proti Ukrajině odůvodňoval snahou zabránit dalšímu rozšiřování aliance. Členské státy NATO po ruské agresi poskytly Ukrajině podporu a vojenskou pomoc, přímo se však do konfliktu nezapojily. Ještě dříve nevyhověly ukrajinským žádostem o přijetí do aliance, ani Kyjevu neposkytly akční plán vedoucí ke členství v NATO.

Červnový summit NATO v reakci na ruský postup na Ukrajině přijal novou strategickou koncepci, rozhodl o posílení východního křídla a pokračující podpoře Kyjeva, ale také o pozvání Švédska a Finska do aliance. Nová koncepce označila Rusko za hlavního protivníka, Čínu za možnou hrozbu.

Putin ujišťoval, že Rusko má mnoho spojenců, a nabízel jim zbraně

Putin už v pondělí při návštěvě fóra Armija-2022 v parku Patriot u Moskvy v narážce na Spojené státy prohlásil, že Rusko má hodně spojenců na různých kontinentech, kteří se neklaní takzvanému hegemonovi. Uvedl také, že mnohé typy perspektivních ruských zbraní svými parametry o roky a desetiletí výrazně předstihují zahraniční produkci. Dodal, že Rusko je připraveno nabídnout nejrůznější zbraně svým spojencům.

Pochválil rovněž ruské vojáky, že čestně plní svou povinnost během speciální vojenské operace, což je termín, který Kreml používá pro ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině. „Nyní během speciální vojenské operace naši vojáci společně s bojovníky z Donbasu se ctí plní svou povinnost, bojují za Rusko, za mírový život v Doněcké a Luhanské lidové republice, jasně plní všechny stanovené úkoly, krok za krokem osvobozují území Donbasu,“ prohlásil Putin.

Agentura Reuters poznamenala, že šéf Kremlu hovořil o připravenosti Ruska prodávat vyspělé zbraně spojencům a spolupracovat na vývoji vojenských technologií téměř půl roku po začátku války na Ukrajině, v níž si jeho armáda vede hůře, než se očekávalo. Konflikt je zatím nepřesvědčivou přehlídkou ruského zbrojního průmyslu, Ukrajinci ruské síly vyhnali od dvou největších měst a na východě země Rusové postupují pomalu a za cenu velkých ztrát.