Smrt v košíku: tyto houby si lidé nejčastěji pletou

Houbaření je česká vášeň a tradice, ale také disciplína, kde platí: i malá chyba může mít velké následky. Každý rok se najdou lidé, kteří si spletou jedovatou houbu s jedlou. Výsledek může být od lehké nevolnosti až po smrtelnou otravu. Přinášíme proto přehled nejčastějších záměn a klíčových znaků, které by měl znát každý, kdo bere do ruky nůž a košík.

Muchomůrka růžovka vs. Muchomůrka tygrovaná

• Muchomůrka růžovka- klíčovým znakem je vroubkovaný prsten pod kloboukem, vypadající jako drobné rýhy. Třeň i klobouk jsou narůžovělé, ale není vždy pravidlem. Roste od jara do podzimu ve všech typech lesů.
• Muchomůrka tygrovaná- jedovatá, s hladkým prstenem. Klobouk má hnědavý až šedohnědý s bílými bradavkami, dužina po poranění nemění barvu. Na třeni bývá výrazná hlíza s prstenci.

Holubinka trávozelená vs. Muchomůrka zelená

• Holubinka trávozelená- křehká, chutná, bez prstenu a bez pochvy na třeni. Lupeny jsou bílé až světle krémové, noha čistě bílá, křehká.
• Muchomůrka zelená- smrtelně jedovatá. Na třeni má vždy pochvu(baňkovitou hlízu) a bílý visutý prstenec. Klobouk je bíložlutý až zelenohnědý, lupeny bělavé.

Liška obecná vs. Hlívovník olivový

• Liška obecná- žlutá až oranžová, klobouk často zvlněný, lupeny nejsou pravé, ale tvoří lišty sbíhající na třeň. Dužina je bílá a křehká.
• Hlívovník olivový- jedovatá. Klobouk nálevkovitý, nažloutlý až hnědavý, zvlněný, podvinutý. Lupeny jsou nízké, husté, sbíhají na třeň. Roste často v trsech na pařezech a kmenech.

Ryzec smrkový vs. Ryzec kravský

• Ryzec smrkový- po poranění roní oranžové mléko. Klobouk oranžový s tmavšími skvrnami, u starších kusů nazelenalý. Roste pod smrky.
• Ryzec kravský- nejedlý. Má bílé mléko, klobouk bělavý až narůžovělý, s chlupatým okrajem. Dužina palčivá, způsobuje zažívací potíže.

Hřib kovář a Hřib koloděj vs. Hřib satan a Hřib kříšť

• Hřib kovář- hnědý/červený klobouk, červeně zrnitý třeň, na řezu modrá. Jedlý až po tepelné úpravě, syrový je mírně jedovatý.
• Hřib koloděj- klobouk může mít od žlutokrémové přes rezavou, hnědou až červenou barvu. Od červené varianty Hřiba kováře se liší síťkou na třeni.
• Hřib satan- vzácný a prudce jedovatý. Klobouk bělavý až našedlý, masitý, dužina na řezu modrá minimálně. Třeň silný s červenou síťkou.
• Hřib kříšť (Caloboletus calopus) – hořký, nejedlý. Klobouk šedobílý, ústí rourek světle žluté, třeň z vrchní žluté přechází do červené.

Pečárky: polní a ovčí vs. zápašná

Pečárek existuje několik obtížně rozeznatelných druhů. 

• Pečárka polní- klobouk bělavý s tmavším středem, lupeny růžové, později hnědé. Jedlá.
• Pečárka ovčí- větší, klobouk bělavý, výrazněji členěný. Má jemnou anýzovou vůni. Jedlá.
• Pečárka zápašná- při poranění rychle žloutne, voní nepříjemně karbolově. Je jedovatá, způsobuje zažívací potíže i alergické reakce.

Čirůvka májovka vs. Závojenka olovová

• Čirůvka májovka- roste v dubnu a květnu, husté bělavé až krémové lupeny, moučná vůně, jedlá.
• Závojenka olovová- roste od června do září, lupeny řídké, lehce žlutavé nebo narůžovělé, klobouk bělavý až našedlý, s hrbolem a vždy podvinutým okrajem. Také moučná vůně. Smrtelně jedovatá.

Ryzec oranžový vs. Pavučinec plyšový

• Ryzec oranžový- vmáčklý oranžový klobouk, roní oranžové až bílé mléko, lupeny husté, jedlý.
• Pavučinec plyšový- hnědooranžový, suchý, sametový klobouk na okrajích podvinutý, lupeny postupně skořicově hnědé, voní po ředkvičkách. Třeň žlutavý, po poranění hnědne. Smrtelně jedovatý, příznaky se mohou objevit až po 4-20 dnech, poškozuje ledviny.

Ryzec syrovinka vs. Ryzec hnědý

• Ryzec syrovinka- bílé mléko hnědnoucí na vzduchu, lupeny bělavé, voní po slanečcích. Jedlý.
• Ryzec hnědý- okrově hnědý, podvinutý, husté lupeny v barvě klobouku, třeň válcovitý. Roní vodnaté mléko vonící jako polévkové koření. Nejedlý, vyvolává zvracení a průjem.

Holubinka révová vs. Holubinka vrhavka a Holubinka sličná 

Pokud bezpečně poznáte holubinku, můžete k určení jedlosti použít chuťový test. Malý kousek z klobouku ochutnáme na jazyku, pak vyplivneme. Pokud pálí nebo je hořký, svědčí to o její nejedlosti. Pokud je chuť holubinky mírná, nasládlá, nepalčivá, nehořká, můžeme ji dát směle do košíku. Pozor, tento test je přijatelný pouze u holubinek!

Houby dokážou okouzlit i oklamat. Základní pravidlo zní: nejíst nic, čím si nejsme zcela jisti. Pokud houba nemá všechny znaky jedlého druhu, je lepší ji nechat v lese. Nespoléhejte na rozeznávače v aplikacích, učte se od zkušených houbařů. Každý sporný kousek raději konzultujte s mykologickou poradnou.