Max Schmeling (1905-2005) byl členem německého výsadku, který za druhé světové války v rámci operace Merkur seskočil za úsvitu 20. května 1941 nad Krétou. Jak se nakonec ukázalo, pro 35letého mistra světa v těžké váze z let 1930 až 1932, který byl v Německu sportovní ikonou a proti své vůli i nástrojem nacistické propagandy, to byla jediná bojová mise.

Pro Anny Ondrákovou byla mylná zpráva a manželově smrti šok

Německé ztráty byly značné: z 10 000 vysazených parašutistů jich bylo ještě téhož večera bojeschopných už jen 6000. Schmeling si nakonec ani nevystřelil: přistál na vinici a na skalnatém povrchu si poranil meniskus a páteř, což byly v důsledku předchozí sportovní kariéry jeho hlavní tělesné slabiny.

Tím Schmelingova krétská bojová mise skončila. Měl ale štěstí v neštěstí: dostal se do lazaretu, kde jej ošetřili a kvůli úplavicí následně izolovali. Osmadvacátého května 1941 pak agentury vydaly mylnou zprávu, že Schmeling padl v boji. Pro jeho manželku, českou herečku Anny Ondrákovou, to byl šok.

Den nato se ale vše vysvětlilo a nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels poznamenal: „Tak Schmeling je nakonec stále naživu a leží v lazaretu v Aténách. Zavolal jsem to Anny Ondrákové a byla štěstím bez sebe. Však si prožila své."

Schmeling se z infekce nakonec vylízal a nadále už byl veden jako nepoužitelný pro válečné operace. Ještě mu stihli dát Železný kříž II. třídy a zbytek války si odkroutil většinou jako příslušník strážní služby. Nacistický režim nechtěl riskovat, že by světově proslulý boxer mohl zahynout.

Boxerský šampion zbohatl na Coca-Cole

Schmeling se narodil v roce 1905, v šestnácti začal boxovat a v roce 1924 už nastupoval do ringu jako profesionál. Tři roky nato byl mistrem Evropy a 12. června 1930 vybojoval světový titul v těžké váze proti Jacku Sharkeymu. Nikoliv knokautem nebo na body, ale jen díky tomu, že byl soupeř diskvalifikován za úder pod pás. V roce 1931 Schmeling titul obhájil, v roce 1932 pak o něj v utkání se Sharkeyem opět přišel.

V jeho nejslavnějším zápase 19. června 1936 v New Yorku proti Joeovi Louisovi o titul nešlo. Schmeling zvítězil knokautem v posledním kole. V odvetě v roce 1938, kdy už se bojovalo o titul, ale poslal Louis Schmelinga k zemi hned v prvním kole.

Po válce už měl Schmeling svá nejlepší boxerská léta za sebou a dal se na podnikání. Po několika neúspěšných pokusech zbohatl jako zástupce společnosti Coca-Cola v Německu.

Do NSDAP nikdy nevstoupil a s nacisty nechtěl mít nic společného. Po válce se navíc prokázalo, že pomáhal pronásledovaným Židům. Schmeling zemřel v roce 2005, do kulaté stovky mu chybělo necelých osm měsíců. Svou milovanou Anny přežil bezmála o 18 let.