Friedrich „Fritz“ Wendel (1915-1975) chtěl létat už jako školák. V sedmnácti získal první pilotní průkaz a bylo mu sotva dvacet, když jej luftwaffe najala jako leteckého instruktora. Ale on mířil výš. Když v roce 1936 hledala firma Messerschmitt v Augsburgu zkušebního pilota, chopil se příležitosti, dotáhl to zde brzy na šéfpilota a zalétával nové jednomístné stíhačky Me Bf 109. Tyto moderní stroje, které Legie Condor úspěšně vyzkoušela v boji po boku frankistů ve španělské občanské válce, se měly stát standardním stíhacím letounem německého válečného letectva.

Rekordní let 26. dubna 1939

Jednomístný letoun Me 209 V1, do něhož Wendel 26. dubna 1939 usedl, měl však s Me Bf 109 společné jen částečné typové označení. Me 209 byl sice rovněž jednomístný a s délkou 9,24 metru a rozpětím křídel 10,95 metru jen o trochu větší, rozdíl byl ale v motoru. Vzduchem chlazený dvanáctiválcový motor DB 601 od firmy Daimler-Benz měl výkon kolem 1800 koní a na jednu minutu to dokázal vytáhnout až na 2300 koní, zatímco Me Bf 109 měl vzletový výkon pouze 680 koní. Silnější motor byl kromě toho určen na jedno použití a Me 209 byl navíc pro vojenské účely naprosto nevhodný, protože jen chladicí systém spotřeboval při vysokých otáčkách devět litrů chladicí vody za minutu.

Nacisté chtěli především zastrašit potenciální protivníky demonstrací toho, jak rychlé stroje ve své výzbroji mají. Wendelovým jediným úkolem proto bylo dosáhnout na trase mezi Augsburgem a Buchloe rekordní rychlosti. A to se také stalo. Wendel to vytáhl až na 755,138 km/h, což pro letoun s pístovými motory a vrtulovým pohonem byla neuvěřitelná hodnota, kterou až o 30 let později (16. srpna 1969) v této kategorii překonal upravený americký Grumman F8F Bearcat. Wendel tehdy také pokořil teprve necelý měsíc starý rychlostní rekord, kterého předtím dosáhl na stroji Heinkel He 100 Hans Dieterle.

Přejmenovávání typů letadel jako propagandistický trik

Nacisté byli nadšeni. Hermann Goering okamžitě Wendela povýšil na kapitána a z letadla Me 209 se stal nástroj propagandy. Aby ministr Joseph Goebbels vytvořil dojem, že luftwaffe disponuje nepřekonatelnými superstíhačkami, přejmenoval rekordní letoun na Me 109 R.

V prvních letech druhé světové války luftwaffe ztěžovala život svým protivníkům i se slabšími stroji Me Bf 109. Když však v roce 1942 začali Spojenci tyto stíhačky technicky dohánět, pokusila se společnost Messerschmitt získat opět navrch s letadlem Me 209 V5. Ale i to byl pouhý trik. S rekordním strojem z roku 1939 totiž měla stíhačka společné pouze jméno a její vývoj byl nakonec ukončen ve prospěch Me 262. I na vývoji této stíhačky s proudovým motorem se Wendel podílel jako testovací pilot a první let 18. července 1942, při němž dosáhl rychlosti téměř tisíc kilometrů za hodinu, tehdy popsal slovy, že měl pocit. „jako by jej zezadu tlačil anděl“.

Po válce se Wendel přiženil do pivovarnické rodiny v Augsburgu a věnoval se především obnově jejího podniku Fortuna-Bräu (který byl v roce 1975 pohlcen pivovarem Hasen Bräu). Vášeň pro letectví ale Wendela neopustila – v roce 1950 byl spoluzakladatelem Augsburského sportovního leteckého spolku (AVL) a předsedal i přidruženému spolku pro létání na kluzácích (AVS). V únoru 1975 spáchal sebevraždu.