Provoz přístavů na jihu Ukrajiny blokují ruské invazní jednotky a námořnictvo, země tak nemá jak ve velkém vyvážet zemědělské produkty.

OSN opakovaně apeluje, aby ukrajinské černomořské přístavy obnovily činnost, což by umožnilo export obilí a snížilo riziko hrozícího nedostatku potravin v chudších zemích. Rusko to odmítá a tvrdí, že za nedostatek obilí na světových trzích mohou západní sankce, nikoliv válka na Ukrajině.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken při čtvrtečním zasedání Rady bezpečnosti OSN uvedl, že Moskva používá potraviny jako zbraň. Na Ukrajině je podle něj 20 milionů tun obilí, které kvůli válce není ze země jak vyvézt.

Američtí představitelé podle zjištění deníku ve spolupráci s OSN zkoumají možnost vývozu ukrajinského obilí přes Bělorusko do litevského přístavu Klajpeda. Jako pobídku pro běloruského vůdce Alexandra Lukašenka zvažují šestiměsíční výjimku ze sankcí na uhličitan draselný neboli potaš, který slouží jako hnojivo či látka k výrobě pracích prášků.

Běloruský režim je terčem sankcí USA a Evropské unie od předloňska, kdy byla spuštěna první opatření v reakci na zmanipulované volby a násilné potlačování opozičních protestů. Další kolo sankcí následovalo v souvislosti s migrační krizí na hranici zemí Evroské unie a Běloruska a také kvůli podílu Běloruska na ruské invazi na Ukrajinu.

Přesměrování exportu ukrajinského obilí na železnici může nahradit pouze zhruba deset procent předválečného vývozu, upozorňují podle WSJ experti. OSN si však od plánu slibuje, že umožnění vývozu běloruského potaše povede ke zvýšení zemědělské produkce jinde ve světě.