Tradice semlor prý sahá až do 14. století. Původně byly spjaty s tlustým, neboli masopustním úterým. Tedy časem těsně před počátkem půstu. Postupně se však proměnila jejich doba i podoba. Se vzestupem protestanství v 16. století se konzumace semlor rozšířila i mimo tlusté úterý. V současnosti pak semlor patří k tradičnímu a populárnímu sortimentu pekařství od ledna až do Velikonoc. Stále je tedy jejich sezona.

Nejvíce jsou spojovány právě se Švédskem. V různých variacích se však jedí i ve Finsku, Norsku, Dánsku, na Islandu či Faerských ostrovech.

Proměny praktické i šokující

Zatímco původně se jednalo o bochánky namáčené v mléce, během 19. století přibyla - samozřejmě v rodinách, které si to mohly dovolit – náplň: mandlová pasta. A později i šlehačka. V této kombinaci, navíc ovoněné kardamomem, se semlor nejvíce podávají a prodávají i dnes. Nicméně například ve Finsku, Dánsku a Norsku tamní verze zdobí džem. A s různými variacemi na toto extrémně populární pečivo přicházejí i sami Švédové.

V roce 2015 se tak začal prodávat takzvaný semmelwrap, kdy rozpůlený bochánek nahradilo tenké těsto, do něhož se sladká náplň balí jako wrap. K benefitům úpravy podle zastánců patří to, že když člověka honí mlsná v terénu, může semmelwrap ukusovat na ulici pohodlněji než tradiční plněný bochánek.

O dva roky později pak spatřila světlo světa výrazně odvážnější kreace. V ní se semlor setkaly s další slavnou klasikou Švédska - Princezniným dortem. Pro tento dort je typický smetanový krém s vanilkou, marmeláda a především zeleně zbarvená marcipánová poleva. A právě marcipánový kabátek dostala i novinková semla. Hybrid to byl vskutku odvážný, kaloricky bombastický a také kontroverzní. Zatímco některým se splnily nejodvážnější sny, jiní mix dvou sladkých klasik odsoudili.

Poslední královská večeře

Právě se semlor se pojí i jedna, poněkud morbidní, historická záležitost. Velkým fanouškem oblíbeného pečiva byl totiž také švédský král Adolf I. Fridrich. Tento panovník si v únoru 1771 dopřál opulentní hostinu, kterou korunoval právě semlor. Údajně spořádal 14 kousků bochánků, které si namáčel v mléce. A sladké tečce předcházela hostina složená z kaviáru, humra, kysaného zelí, uzených sleďů a šampaňského. Vskutku královské hodování. Bohužel ale i nebezpečné. Šedesátiletý panovník totiž krátce po jídle zkolaboval a zemřel.

Opulentní je ovšem i nynější množství zkonzumovaných semlor. Podle odhadů se jen ve Švédsku ročně sní na 40 milionů kusů tohoto sezónního pečiva.

Tak ho také zkuste. Není to náročné pečení a letos ještě stíháte.

Tedy pokud nedržíte půst, samozřejmě.