Dnes je úterý 3. srpna 2021., Svátek má Miluše
Počasí dnes 11°C Dešťové přeháňky

Sladká hvězda severu, která vyprovodila krále na onen svět

Sladká hvězda severu, která vyprovodila krále na onen svět
Semla je pochoutka. | zdroj: Profimedia

Ve své domovině na severu Evropy mají staletou tradici, v posledních letech však dobývají i chuťové buňky mlsounů v řadě dalších zemích - včetně Česka. A není divu, takzvaná semla vábí jak milovníky svátečních kynutých bochánků, tak ty, kteří si potrpí na dezerty se šlehačkou. Má totiž obojí.

Tradice semlor prý sahá až do 14. století. Původně byly spjaty s tlustým, neboli masopustním úterým. Tedy časem těsně před počátkem půstu. Postupně se však proměnila jejich doba i podoba. Se vzestupem protestanství v 16. století se konzumace semlor rozšířila i mimo tlusté úterý. V současnosti pak semlor patří k tradičnímu a populárnímu sortimentu pekařství od ledna až do Velikonoc. Stále je tedy jejich sezona.

Nejvíce jsou spojovány právě se Švédskem. V různých variacích se však jedí i ve Finsku, Norsku, Dánsku, na Islandu či Faerských ostrovech.

Proměny praktické i šokující

Zatímco původně se jednalo o bochánky namáčené v mléce, během 19. století přibyla - samozřejmě v rodinách, které si to mohly dovolit – náplň: mandlová pasta. A později i šlehačka. V této kombinaci, navíc ovoněné kardamomem, se semlor nejvíce podávají a prodávají i dnes. Nicméně například ve Finsku, Dánsku a Norsku tamní verze zdobí džem. A s různými variacemi na toto extrémně populární pečivo přicházejí i sami Švédové.

V roce 2015 se tak začal prodávat takzvaný semmelwrap, kdy rozpůlený bochánek nahradilo tenké těsto, do něhož se sladká náplň balí jako wrap. K benefitům úpravy podle zastánců patří to, že když člověka honí mlsná v terénu, může semmelwrap ukusovat na ulici pohodlněji než tradiční plněný bochánek.

O dva roky později pak spatřila světlo světa výrazně odvážnější kreace. V ní se semlor setkaly s další slavnou klasikou Švédska - Princezniným dortem. Pro tento dort je typický smetanový krém s vanilkou, marmeláda a především zeleně zbarvená marcipánová poleva. A právě marcipánový kabátek dostala i novinková semla. Hybrid to byl vskutku odvážný, kaloricky bombastický a také kontroverzní. Zatímco některým se splnily nejodvážnější sny, jiní mix dvou sladkých klasik odsoudili.

Poslední královská večeře

Právě se semlor se pojí i jedna, poněkud morbidní, historická záležitost. Velkým fanouškem oblíbeného pečiva byl totiž také švédský král Adolf I. Fridrich. Tento panovník si v únoru 1771 dopřál opulentní hostinu, kterou korunoval právě semlor. Údajně spořádal 14 kousků bochánků, které si namáčel v mléce. A sladké tečce předcházela hostina složená z kaviáru, humra, kysaného zelí, uzených sleďů a šampaňského. Vskutku královské hodování. Bohužel ale i nebezpečné. Šedesátiletý panovník totiž krátce po jídle zkolaboval a zemřel.

Opulentní je ovšem i nynější množství zkonzumovaných semlor. Podle odhadů se jen ve Švédsku ročně sní na 40 milionů kusů tohoto sezónního pečiva.

Tak ho také zkuste. Není to náročné pečení a letos ještě stíháte.

Tedy pokud nedržíte půst, samozřejmě.

Zdroje:
Vlastní