Sklizeň, nebo těžba? Tradice velí vzít si na mořskou sůl koště a lopaty

Farmáři na maltském ostrově Gozo se neobejdou ve své práci bez košťat. Zametají jím sůl z rozsáhlých solných plání. Tradice sahající až do fénických časů ale upadá. A tak místo k uchovávání jídla jejich sůl slouží spíš pro turisty - jako suvenýr s nálepkou "bio".
Josephina Xuerebová při spalujícím slunečním žáru pečlivě zametá sůl pocházející ze Středozemního moře na malé hromádky. Její rodina tuto práci vykonává již po generace, od roku 1860, a řadí se mezi snižující se počet maltských farmářů, kteří pokračují na ostrově Gozo v tradici.
"Je to velmi náročné na pracovní sílu a stále je to tradiční způsob," říká 48letá Xuerebová. "Jediným strojem, který používáme, je motorové čerpadlo pro zavlažovací systém."
Po zametení košťaty se sůl odnosí v kýblech na větší hromadu, která se přikryje, aby zůstala suchá. O několik dní později je sůl naložena do pytlů a převezena do skladu, kde je zabalena. Mezi jejími přísadami jsou uvedeny "moře, slunce, vítr".
Solné pánve Xwejni se rozprostírají na několika kilometrech hrbolatého severního pobřeží ostrova Gozo a vytvářejí zde tvar šachovnice. Většina ze starších však již nefunguje. Rodina Xuerebových provozuje jen malou část.
"Máme asi 350 malých pánví, ze kterých získáváme sůl, a máme 12 velkých bazénů, ze kterých získáváme vodu," říká Xuerebová. "Nejprve napumpujeme slanou vodu přímo do velkých bazénů." V těch vzniká zahuštěný solný roztok.
Silný vítr a chladné hory
V době, kdy si lidé kupovali obrovské množství soli kvůli uchování potravin, byla tato práce hlavním zdrojem příjmů. Počet solných farem však klesl, protože mladší generace hledá lepší platy a méně namáhavou práci jinde, dodává Xuerebová.
Na produkci mají vliv také klimatické změny. Když je sezona dobrá, získá rodina kolem 20 tun soli. Letos v létě se jim však podařilo sesbírat méně než polovinu.
"Bylo to velmi náročné kvůli špatnému počasí, silnému větru a moře se mnohokrát přiblížilo. Vysoká vlhkost znamená, že skály zůstávají chladné, takže schnutí je obtížné," dodává.
Tatínek Xuerebové Leli Cini prodává sůl ve stánku u silnice turistům, kteří jsou jejich hlavními zákazníky. "Trh se poměrně hodně změnil. Nyní máme dobrou poptávku od turistů. Každý má zájem o přírodní a biopotraviny," říká. A jak vidí budoucnost?
"(Sběr soli) funguje v naší rodině mnoho let. Jsem pátá generace. Mohla by být (šestá generace). Doufám, že nezanikne," dodává.