Západ nedoháníme a naše měna je slaboučká, říká písničkář Hutka

ROZHOVOR - Magazín autor: Jaroslav Bican

Československo byl neúspěšný projekt, který mnoha lidem a menšinám zkazil život, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz písničkář Jaroslav Hutka. S jakými pocity se dívá na stoletou historii našeho státu? O čem zpívá na nové desce? A co si myslí o Pirátech?

Jaroslav Hutka

Jaroslav Hutka,zdroj: Dan Materna / MAFRA / Profimedia

  • Vydal jste novou desku s názvem Sto let. Ve stejnojmenné titulní písni zpíváte: "Sluší nám skromnost při pohledu do dějin, sto let je doba, však není tak dlouhá, z Československa dnes zůstal už jenom stín, přespříliš otázek a velká tíha, a nad vším nejasnost jak úder zvonu, tahle historie, ta patří komu?" Připadá vám, že jsme při pohledu na stoletou historii českého státu neskromní? Jak se to projevuje?

Je to stálé hledání nějaké velké a monumentální minulosti. Za Československa to bylo husitství, za České republiky je to Československo. Je to ten stále středoevropský problém malého státu, že není schopen přemýšlet v obvodu toho, v jakém aktuálně je a za který je zodpovědný.

Maďaři mají velké Maďarsko, Srbové velké Srbsko, Poláci hrdinné Polsko, jen snad Slováci začínají přemýšlet v obrysech jejich současné existence. Naše historie nekončí Bílou horou a nezačíná 28. říjnem, my začínáme 1. ledna 1993. Tam vzniklo to pole, které obděláváme, a tomu se musíme věnovat, a ne pořád utíkat do nějaké slavné historie, která aby byla slavná, tak musí být překroucená. To bychom se museli zeptat Slováků, sudetských Němců, Maďarů, Rusínů a Cikánů, jestli ji vidí stejně. Židů už se nezeptáme.

  • Měli bychom podle vás cítit odpovědnost za předchozí generace a skutky, které na území našeho státu napáchaly? Netrpíme ve vztahu ke svým dějinám buď přílišným sebemrskačstvím, nebo naopak pocitem, že jsme oběti toho, jak se k nám druzí špatně zachovali? Čím si to vysvětlujete?

No jo, křivdy páchané na nás jsou pro nás zábavnější, těmi umíme všechno vysvětlit, že jsme prostě obětí a basta. Měli jsme přece úžasný národní projekt a jiní nám ho pokazili, to je stále východisko většiny diskuzí. Jenže my jsme ho kazili taky jiným. Československo byl neúspěšný projekt, který mnoha lidem a menšinám zkazil život a nepřispěl v ničem ke stabilnosti střední Evropy, ani naší vlastní.

  • Z vaší písně se zdá, že se podle vás nejsme schopni z minulosti poučit. Jaké poučení si z ní vzít a jaké chyby přestat opakovat?

Zaprvé oddělit historii od přítomnosti, abychom věděli, za co jsme odpovědní morálně a za co jsme teď zodpovědní fakticky. A třeba, že Masaryk je úžasným příkladem odvážného chlapa, ale není to příběh, který by nás měl nějakými národními omalovánkami odpoutávat od přítomnosti. Tu musíme řešit přímo, a ne úvahami, jestli se Masaryk obrací v hrobě. Prostě tady a teď.

  • Jiří Pehe ve svém textu k letošnímu stému výročí napsal: "Ze zpětného pohledu na 100 let, které uplynuly od obnovení české státnosti v roce 1918, se vynořuje i jeden velmi nelichotivý závěr, který je možné shrnout slovy 'neumíme si vládnout'." Souhlasíte s tím? Jsme na tom hůře než jiné státy?

Úvaha Jiřího Pehe je mistrná a pravdivá. Vládnout sobě a jiným prostě neumíme a vzpíráme se to učit. Teď po klidném odvanutí Československa už jiné neovládáme, už máme jen sebe sama k vládnutí a mnoha politikům i občanům se to zdá uskutečnitelné jen v jakési národní separaci, nerozpouštění se v EU a chránění národních zájmů. Tím je samozřejmě ničí.

Naše historie by bez Evropy neexistovala a naše přítomnost také ne. Náš "národní zájem" je se daleko víc integrovat do EU a přijmout Evropu jako náš národní domov, jinak si postavíme pouze národní vězení, a to zase a znovu velmi zranitelné.

  • Na nové desce zpíváte: "Byla tu naděje s Václavem v úřadě, s Václavem Havlem pak zničená Klausem a dalších třicet let zas život v neshodě, národ už zkoprněl a stal se tupcem, udavač ve vládě, opilec na Hradě, ústava tancuje v šaškovském kabátě." To zní dost beznadějně. Cítíte zklamání z polistopadového vývoje? Proč se podle vás tato naděje nenaplnila?

Ano, výsledek posledních třech desetiletí je tristní a nemá cenu to zatajovat. Pořád jsme tím Východem. Západ se vyvíjí rychleji, my ho ani nedoháníme a naše národní měna je slaboučká a ovládána českými politiky, kteří mají jiné zájmy, než je blaho obyvatelstva. A obyvatelstvo je udržováno v omylu, že národní měna chrání jakousi tu národní identitu. Euro je málem cosi nebezpečného jako islám. Ale kromě propagandy ani o jednom nevíme nic.

Demokraté jako leklé ryby nebo líní kapři

  • Vidíte dnes nějaký důvod k optimismu, když se rozhlížíte kolem sebe a sledujete veřejné dění?

Jakási naděje se objevila v posledních volbách, a přece jen ve zvýšené pozornosti té vzdělanější části obyvatelstva. To je nadějné.

  • Dlouhou dobu se hovořilo o tom, že změna přijde s novou, minulým režimem nezasaženou generací. Co říkáte na mladé lidi, které můžeme pozorovat napříč politickými stranami? Co byste od nich očekával? Patří mezi ně třeba ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ročník 1986), předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek (ročník 1989), poslanec Dominik Feri (ročník 1996) či bývalá ministryně spravedlnosti Taťána Malá (roční 1981).

Já tyhle konkrétní politiky neumím hodnotit, znám je jen přes noviny. U Adama Vojtěcha je asi úplně jedno, že je mladý, jede pouze ve stranické linii a Malá byl vtip, který nevyšel. Tady Babiš prostě narazil na limit, přes který už to nešlo. To byla užitečná lekce pro všechny, a ještě docela zábavná. Ale fakticky to myšlenkové mládí do české politiky ještě neproniklo.

  • Jak se díváte na působení Pirátské strany na české politické scéně? Bývalý ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg o Pirátech prohlásil, že jsou dědici klasické levice a že "oholený Karel Marx, který nosí dredy, se zdá být zase lákavý". Vidíte to stejně?

To je nějak hodně zjednodušené do vtipné karikatury, ale bez obsahu. Já bych těm Pirátům šanci ještě dal, protože pak tam moc nevidím nikoho jiného. Ale na žádnou jistotu si zatím sázet nemůžeme.

  • Předseda ODS Petr Fiala nedávno varoval před tím, že ve vládě dnes sedí nebo ji podporují bývalí komunisté, reformovaní komunisté a současní komunisté a posouvají nás tam, odkud jsme se snažili dostat. Jsou podle vás komunisté stále někým, koho se máme obávat?

Ve chvíli, kdy je Babiš potřebuje k vládnutí, tak jsou obavy namístě. Jsou sice v úpadku, bohužel pomalejším, než jsme doufali, ale také jsme doufali, že demokraté ukáží nějakou razanci v obraně demokracie. Ti se zatím chovají jako leklé ryby nebo líní kapři. Na vzestup ODS se dívám poněkud s nedůvěrou. Ti, kteří tu partaj potopili a zkorumpovali, ještě pořád znají cestu zpět.

  • Co považujete za největší problém, kterému dnes naše společnost čelí a se kterým se bude muset v následujících letech poprat?

Zůstat v Evropě a nenechat si rozbít právní systém a svobodu médií.

Tagy: ODS Česko domácí Evropská unie Parlamentní volby Československo Česká pirátská strana česká vláda český prezident česká politika česká kultura

Zdroje: Vlastní