Europoslanci proto vyzvali ke vzniku jednotné evropské legislativy, která by měla donucovací charakter. Evropská komise by podle nich měla do konce roku přijít s návrhem řešení, jak pokusy o umlčení novinářů zastavit, píše agentura AFP.

„Potřebujeme směrnici, abychom dosáhli minimálních standardů v celé EU,“ míní německý europoslanec Tiemo Wölken, odpovědný za vypracování unijní zprávy o těchto „roubíkových procesech“. Podobná stíhání „jsou v celé Unii stále používanější, v prostředí, které je k novinářům, ochráncům lidských práv a nevládním organizacím stále nepřátelštější,“ prohlásil.

Wölken také připomněl několik významných stíhání novinářů s cílem je umlčet z posledních let. Environmentální institut v Mnichově čelil stíhání kvůli informacím o používání pesticidů v ovocných sadech v Jižním Tyrolsku v Itálii, web EUobserver se musel bránit po článku o britské agentuře, která pracovala pro maltskou vládu. Pronásledování čelila i maltská investigativní novinářka Daphne Caruanaová Galiziová, zavražděná v říjnu 2017.

Tyto procedury často zasahují do jurisdikce několika zemí a podle Wölkena je proto potřeba sjednotit pravidla ve všech zemích, aby stěžovatelé neměli tendenci zahájit stíhání tam, kde mají větší šanci na pochopení a podporu u místních soudů, píše AFP. Europoslanec také navrhl založit fond, který by finančně podporoval oběti těchto stíhání.

„Příliš často jsou novináři postaveni před volbu: přestat psát o skutcích nebo čelit dlouhému a nákladnému stíhání v členské zemi nebo jiných zemích. Soudci by měli mít možnost rychle rozhodnout a okamžitě smést ze stolu jednoznačně protiprávní případy,“ uvedla maltská europoslankyně Roberta Metsolaová.

O zprávě europoslanců by měl europarlament jednat zřejmě v říjnu, dodala AFP.

Jourová: Stav médií zhoršuje i ekonomický tlak

Ke stavu médií v Evropské unii se vyjádřila také místopředsedkyně Evropské komise, Věra Jourová. Podle ní se v zemích Evropské unie v posledních letech zhoršuje situace médií kvůli ekonomickému tlaku i hrozbám pro bezpečnost novinářů. Podle Jourové jsou různé hrozby pro práci médií viditelné prakticky ve všech unijních státech. Média jsou přitom zásadní pro fungování demokracie a EU má nástroje, kterými se může pokusit jejich situaci zlepšit, uvedla Jourová.

„Pokud nebudou moci média dělat (svou práci) pořádně a svobodně, bude to samozřejmě mít velice negativní dopad na to, jak se naše společnost bude vyvíjet,“ varovala Jourová.

Vedle problémů spojených s pandemií nemoci covid-19, která řadu z nich připravuje o zisky z inzerce, čelí v některých zemích média tlaku ze strany vládních politiků. Jourová již dříve upozorňovala na přístup vládních politiků v Polsku, Maďarsku či ve Slovinsku, kde jsou média kritická k vládě vystavena finančním či politickým tlakům. Komise například nedávno kritizovala polský záměr zavést daň z inzerce v médiích či snahu vlády v Budapešti neobnovit licenci nezávislému rádiu. Brusel má však podle Jourové omezené možnosti, jak proti případné politizaci médií zasáhnout.

„Pokud bychom viděli placení přátelských médií z evropských peněz, tak tam ty nástroje máme,“ uvedla Jourová, podle níž se jinak komise omezuje na výzvy adresované politikům jednotlivých zemí.

Jourová, která má v unijní exekutivě na starosti transparentnost, evropské hodnoty a boj proti dezinformacím, sleduje rovněž vývoj okolo volby nových radních České televize. Zvláště české opoziční strany dávají najevo obavy z možného ohrožení nezávislosti veřejnoprávní televize, které podle nich představují někteří navržení kandidáti.

„Mám opakované výzvy vůči členům českého parlamentu, aby volili uvážlivě a do rady navolili lidi, kteří mají nejenom profesionalitu, ale jsou schopni i plné nezávislosti,“ řekla Jourová.