Návrh, o kterém vláda nyní debatuje, počítá s tím, že by část příjmů z reklamy podléhala zvláštní dani. Její výnos by měl podle vlády přispět na boj proti pandemii covidu-19. Znepokojení nad vývojem dala dnes najevo Evropská komise (EK).

„Na tomto místě by měl být náš obsah. Jestli plány vlády uspějí, může se stát, že ho jednoho dne už neuvidíš. Můžeš i přijít o možnost využívat další média a informační zdroje,“ napsal na své domovské stránce opoziční deník Gazeta Wyborcza. Stejný text byl zveřejněn také na titulní straně papírové verze novin. Do protestu se zapojily také televizní stanice. Podle protestujících by nová daň ohrožovala nezávislý tisk v zemi.

Do protestu se zapojila padesátka soukromých polských médií či mediálních skupin, celostátních i regionálních, s výjimkou veřejnoprávní televize TVP. Ta se v posledních letech stala skutečným propagandistickým nástrojem nacionalistických konzervativců vládnoucích zemi, napsala AFP. Asi 43 vydavatelů a mediálních organizací uveřejnilo otevřený dopis polským orgánům.

Ve skutečnosti jde ve vládním návrhu o „výpalné“, zaváděné pod záminkou pandemie, které dopadne na polského diváka, posluchače, čtenáře a uživatele internetu, stejně jako na polskou výrobu, kulturu, zábavu, sport a média, uvedla zpravodajská televize TVN 24. Ta patří americké skupině Discovery. Stanice místo zpravodajství na svém webu ukázala jen černou stránku. Varovala, že zavedení daně bude znamenat „oslabení až likvidaci části médií působících v Polsku, což společnosti značně omezí možnost výběru“.

Nezávislost médií

Spojené státy výhrady médií podpořily. Chargé d’affaires amerického velvyslanectví Bix Aliu na twitteru označil svobodná média za „základní kámen demokracie“ a ujistil, že „Spojené státy budou vždy bránit nezávislost médií“.

Návrh vnímá se znepokojením Evropská komise, která s Polskem dlouhodobě vede řízení kvůli obavám z porušování evropských hodnot, mezi něž patří i pluralita médií. „Očekáváme, že členské státy zajistí, aby jejich daňová a další pravidla nekolidovala s jejich povinností zajistit svobodný, nezávislý a pestrý systém médií,“ řekl dnes novinářům mluvčí EK Christian Wigand.

Daň by podle protestujících také zvýhodnila veřejnoprávní média. Vláda ale tvrdí, že plánuje novou daň z reklamy s cílem získat peníze, vzhledem k tomu, že příjmy státu negativně ovlivnila pandemie. Vládní mluvčí v úterý v televizi TVP tvrdil, že podobná daň existuje v mnoha evropských zemích, dodala agentura AP.

Platforma Reportéři bez hranic, zaměřující se na monitorování svobody médií, tvrdí, že snaha polské vlády podmanit si soudní systém poškodila také polský tisk, protože rostoucí tendence trestat některé výroky jako pomluvy potlačuje svobodu projevu. Během posledních šesti let se Polsko propadlo z 18. místa v globálním žebříčku svobody tisku až na 62. místo. 

Polská média pod tlakem

Premiér Mateusz Morawiecki pokládá chystanou daň za součást úsilí narovnat podmínky mezi velkými a malými společnostmi a přimět giganty, jako je Google, Apple, Facebook či Amazon, ke spravedlivému podílu na trhu. „Je to správný krok k vyrovnání podmínek pro domácí hráče v různých odvětvích oproti velkým zahraničním hráčům,“ řekl podle AP šéf polské vlády. Návrh je nyní v parlamentu, kde má vládní strana většinu potřebnou k jeho přijetí.

Polská média jsou v posledních letech pod velkým finančním tlakem kvůli digitální revoluci a dopadům pandemie. Agentura AP poukázala na názor renomovaného listu Rzeczpospolita, že nová daň je „systémovou pomstou“ médiím za to, že plní roli hlídacího psa. Dodala, že Polsko kráčí ve šlépějích Maďarska, kde právě končí vysílání jedné z posledních nezávislých rozhlasových stanic Klubrádió.

AP rovněž připomněla, že v prosinci petrochemická společnost PKN Orlen, nad kterou má kontrolu polský stát, ovládla skupinu regionálních deníků a týdeníků. Vláda mezitím štědře financuje „svá“ média, kterým před loňskými prezidentskými volbami zvýšila rozpočet o částku v přepočtu více než 10,5 miliardy Kč. Volby skončily vítězstvím kandidáta vládní strany.