"Čtenářům je naprosto jedno, co říkám. I pouhá čísla stačí k reakci typu, že bych si zasloužila znásilnit," popisuje zážitky ze sociálních sítí po zveřejnění některých svých článků o tématech souvisejících například s islámem reportérka HlídacíPes.org Tereza Engelová (viz printscreen níže).

Jak dodává, rozhodně přitom nepatří k propagátorům nekontrolované migrace, a naopak vždy upozorňovala na problémy, které soužití mezi odlišnými kulturami provázejí.

"Z toho mi vychází, že lidé, kteří hejtují na internetu, ani příliš neposlouchají celý obsah či kontext. Jdou možná jen po klíčových slovech," říká Engelová.

Apoštolové nenávisti 

Redakce HlídacíPes.org se nestala terčem takových útoků poprvé. Emotivní až nenávistné reakce budí pravidelně texty věnující se například migraci nebo přešlapům zmiňovaných politiků.

"Nenávist se v České republice normalizovala a jeji apoštolové Miloš Zeman a Tomio Okamura nepolevují," konstatuje ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka.

Podobné zkušenosti mají i další média. Babiš pravidelně napadá "Bakalova média" či Českou televizi, Miloš Zeman zase v poslední době několikrát dehonestoval Český rozhlas – ať už vulgaritami v rozhovoru pro Radiožurnál z lánského zámku, výroky o "blbci" na adresu berlínského zpravodaje ČRo či slovy "zavřete pusu, paní redaktorko" k jedné z rozhlasových reportérek.

Fyzická likvidace? Spíš stalking 

"Babiš se snaží všechny přesvědčit, že novináři jsou součástí spiknutí. Jeho zarputilost podle mne hraničí až s obsesí," říká konkrétně na adresu premiérových výroků o médiích šéf Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka.

Přímé riziko fyzického ohrožení vidí u novinářů, kteří se zabývají organizovaným zločinem, jinak je podle něj relativně nízké:

"Daleko větší problém vidím v možném ohrožení kybernetickém, ať už stalkingu, urážení či vyhrožování. Novináři čelí dnes konstatnímu a stále se zesilujícímu psychickému tlaku."

Podobně aktuální situaci médií hodnotí předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý:

"Atmosféra ve společnosti a vztahy vůči novinářům se od jara – ale již delší dobu – zhoršují tak, jak se projevuje dělení ve společnosti. Bezpečnostní rizika spojená s novinářskou prací v jejich krajní podobě, jako je fyzické násilí, se neprojevují – zatím. Patrné je však vyhrocování verbálních výpadů, zvláště na sociálních sítích,“ shrnuje.

Novináře v roli terčů vidí i zpráva českého ministerstva vnitra o extremismu za třetí čtvrtletí letošního roku.

"Kvazi-mediální projekty si nadále všímaly nadnárodních či zahraničních témat (migrace, zahraniční delikty cizinců, kritika NATO a Evropské unie), s blížícími se komunálními volbami ale začaly více zdůrazňovat i otázky související s děním v České republice. Terčem ostré kritiky se stávala veřejnoprávní média," popisuje vnitro útoky na konkurenční novináře ventilované v takzvaných alternativních médiích.

Aby to nevyšumělo 

Novináře Jána Kuciaka zabili v jeho domě koncem února. Hned krátce poté jednal šéf Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka právě s ministerstvem vnitra, konkrétně s tehdejším šéfem resortu Lubomírem Metnarem.

"Proběhlo školení novinářů na kyberbezpečnost, které jsme pořádali u nás ve fondu. Jsem rád, že jsou (ministerstvo vnitra, pozn. red.) s námi v kontaku a otevřeni spolupráci. Na prosinec plánujeme další schůzku, kde bychom se měli zaměřit na vznik jednoduchého manuálu pro novináře, reagující na konkrétní hrozby. V lednu by mělo proběhnout školení offline bezpečnosti," přibližuje další plány Šlerka.

Adam Černý ze Syndikátu novinářů připouští, že spolupráci se státem v oblasti ochrany novinářů zbrzdilo střídání prvního kabinetu Andreje Babiše za druhý.

"Je jasné, že další pokrok závisí i na současné politické situaci. NFNŽ a Syndikát novinářů budou usilovat, aby téma bezpečnosti novinářů nevyšumělo s tím, jak se prodlužuje odstup od jarní vraždy na sousedním Slovensku, která měla silnou odezvu i v České republice," shrnuje Černý.

Josef Šlerka z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky si spolupráce s ministerstvem vnitra cení, má ale pochybnosti, jak bude dál pokračovat.

"V případě Jana Hamáčka mohu soudit jen velmi nepřímo. Angažmá Tibora Gašpara jako jeho poradce ve mne vzbuzuje poněkud nedůvěru," konstatuje směrem k současnému ministrovi v narážce na to, že si šéf resortu vnitra do týmu poradců vybral bývalého slovenského policejního prezidenta.

Právě Gašpar přitom musel – stejně jako dlouholetý premiér Robert Fico – z funkce na jaře odejít po masových protestech veřejnosti, které na Slovensku následovaly po Kuciakově vraždě.

Vojtěch Berger pro Ústav nezávislé žurnalistiky