Dnes je sobota 8. května 2021.
Počasí dnes 14°C Polojasno

Sice prší, vody ale přesto není dost. Jak dobře je Česko připraveno na sucha?

Sice prší, vody ale přesto není dost. Jak dobře je Česko připraveno na sucha?
Prší sice dost, přesto voda chybí. Ilustrační snímek | zdroj: ThinkStock

Děti si léto zatím moc nechválí, co chvíli jsou bouřky, prší, obloha je podmračená a předpovědi neslibují žádnou výraznou změnu. Třebaže si prázdniny lze představit slunečnější, můžeme být rádi. Déšť je totiž třeba, loňský extrémně suchý rok způsobil, že prameny nejsou stále nasycené a zásoby vody nejsou nikterak silné.

"Pokud vím, tak hladiny podzemních vod opravdu klesají, ale trendy jsou různě strmé a v některých oblastech změny zatím nejsou zásadní. Z některých dřívějších prací mých studentů vím, že je již delší dobu trvale devastováno odběry podzemní vody povodí Svitavy. Zde je již ovlivněný i režim v tocích," říká úvodem doc. ing. Ladislav Satrapa, CSc. z Katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT.

Neláteřit, ale jednat

Loňské extrémně suché léto otevřelo celou řadu debat o tom, jak nedostatek vody řešit. Přestože období sucha není pro naše klimatické pásmo nikterak zvláštní, a v historii jsme se s ním opakovaně setkali, minulý rok nás přesto zaskočil.

Vyprahlé studně, podstav v řekách i v nádržích vedly ke spekulacím o zvýšení cen vody i otevřely otázky spojené s tím, zda s vodou umíme hospodařit.

"Potřeba vody v ČR se pohybuje kolem 100 l/osobu a den. Regionálně to může být výše i níže - tak od 70 do 130l. Závisí dost na ceně vody. Dříve dosahovaly tabulkové hodnoty pro návrh systémů až ke 300 l/den. Zvýšení ceny vody srazilo potřeby z období před rokem 1989 na polovinu až čtvrtinu. Někde jsem zaslechl, že hodnoty kolem 70 l/den už mohou způsobovat u uživatelů vody hygienické problémy," vypočítává docent Satrapa.

Jenže hospodaření s vodou není jen dočasné omezení její potřeby, jak si mnozí v obdobích chudých na srážky myslí. K hospodaření patří i to, zda vodu zvládáme v dostatečném množství zachytit v období srážkově příznivém.

"Vodu umíme zadržet v nádržích, v krajině jsou podmínky omezenější. Krajina se v minulosti změnila a změny jsou dlouhodobé, pozitivní účinky např. revitalizací, jsou zpožděné. Nádrží máme tolik, kolik jich máme. Pokud budou další, tak budou větší zásobní objemy a bude situace příznivější. Opatření v krajině však významné sucho nevyřeší, důležité je vodu efektivně zadržet a moci jí ze zásoby využívat," doplňuje odborník.

Podle odborníků je přehrad a nádrží v některých regionech stále málo, a jak se zdá, s jejich výstavbou se příliš nespěchá. Většina vodních děl je dědictvím předchozích generací.

"Podle mne souvisí problém s výstavbou vodních nádrží s myšlenkami demokracie vyhrocenými do absurdity. Mnoho lidí prezentuje mnoho různých myšlenek a mnoho lidí na tyto myšlenky aktivně reaguje. Povídání nic nestojí a není ani moc namáhavé. Většinou všichni řečníci hledají nějaký vlastní prospěch skrývaný za prosazování jakéhosi obecného blaha. Proti tomu se těžko předkládají neatraktivní požadavky a technické argumenty. Oponenti námi předkládaných návrhů a argumentů však jednají prvoplánově a jednoduše, i když problém jednoduchý není," uvažuje Satrapa.

Kromě nádrží, které zajistí zásobu vody zejména pro města, je třeba najít i řešení pro oblasti s menšími obcemi, kde mnohdy není ani veřejný vodovod. "V těchto případech je namístě pozvat projektanty a něco opravdu udělat. Třeba i na chvíli být v režimu nepohodlí nebo nějakého odříkání. To je ale pro demokratickou většinu prakticky sci-fi. V systému, kdy stačí jeden záporný názor na zamítnutí územního řešení projektu, se ale často nic dělat nedá," konstatuje odborník.

Přestože stále obíhá, je jí málo

Přestože voda v přírodě stále obíhá, naše území je vystaveno v současné době situaci, kdy stav vodních zásob stále není na obvyklém průměru, ale je pod dlouhodobým průměrem.

"Zaslechl jsem názor, že když nebude voda v nádržích a v tocích, tak ji budeme brát z podzemí. Toto je samozřejmě nesmysl. I když je v režimu povrchových vod a podzemních vod zpoždění, tak je voda prakticky jen jedna. Až opravdu nebude voda na povrchu, tak jen za krátkou dobu jí nebude dostatek ani v podzemí. Navíc některé toky mají problémy dlouhodobého charakteru, a to i v souvislosti s odběrem podzemních vod pro pitné účely, to jsem již zmínil v případě Svitavy," upřesňuje Satrapa.

Možným řešením, jak upozorňují někteří hydrologové, je zejména výstavba nových vodních děl.

"Vždy záleží na tom, jak sucho a jeho definici vnímáme. Pro běžné lidi, co mají doma vodovod, již jistě sucho není a nebylo ani v loňském roce. Pro zemědělce a vodaře je to jiné. Ti zkoumají sucho trochu hlouběji - objektivně a ne pocitově. Z tohoto pohledu deficity stále jsou, a to i ty přetrvávající z loňského roku. A v tomto směru nelze spoléhat jen na to, že přijde dostatečné množství srážek, vodu je třeba zadržet v období, kdy jí je dostatek a je třeba ji uchovat na dobu, kdy jí bude nedostatek. Jen tak se můžeme vyhnout problémům při zásobování pitnou vodou, vodou pro zemědělství a průmysl," uzavírá Satrapa.

Zdroje:
Vlastní