"Pokud vím, tak hladiny podzemních vod opravdu klesají, ale trendy jsou různě strmé a v některých oblastech změny zatím nejsou zásadní. Z některých dřívějších prací mých studentů vím, že je již delší dobu trvale devastováno odběry podzemní vody povodí Svitavy. Zde je již ovlivněný i režim v tocích," říká úvodem doc. ing. Ladislav Satrapa, CSc. z Katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT.

Neláteřit, ale jednat

Loňské extrémně suché léto otevřelo celou řadu debat o tom, jak nedostatek vody řešit. Přestože období sucha není pro naše klimatické pásmo nikterak zvláštní, a v historii jsme se s ním opakovaně setkali, minulý rok nás přesto zaskočil.

Vyprahlé studně, podstav v řekách i v nádržích vedly ke spekulacím o zvýšení cen vody i otevřely otázky spojené s tím, zda s vodou umíme hospodařit.

"Potřeba vody v ČR se pohybuje kolem 100 l/osobu a den. Regionálně to může být výše i níže - tak od 70 do 130l. Závisí dost na ceně vody. Dříve dosahovaly tabulkové hodnoty pro návrh systémů až ke 300 l/den. Zvýšení ceny vody srazilo potřeby z období před rokem 1989 na polovinu až čtvrtinu. Někde jsem zaslechl, že hodnoty kolem 70 l/den už mohou způsobovat u uživatelů vody hygienické problémy," vypočítává docent Satrapa.

Jenže hospodaření s vodou není jen dočasné omezení její potřeby, jak si mnozí v obdobích chudých na srážky myslí. K hospodaření patří i to, zda vodu zvládáme v dostatečném množství zachytit v období srážkově příznivém.

"Vodu umíme zadržet v nádržích, v krajině jsou podmínky omezenější. Krajina se v minulosti změnila a změny jsou dlouhodobé, pozitivní účinky např. revitalizací, jsou zpožděné. Nádrží máme tolik, kolik jich máme. Pokud budou další, tak budou větší zásobní objemy a bude situace příznivější. Opatření v krajině však významné sucho nevyřeší, důležité je vodu efektivně zadržet a moci jí ze zásoby využívat," doplňuje odborník.

Podle odborníků je přehrad a nádrží v některých regionech stále málo, a jak se zdá, s jejich výstavbou se příliš nespěchá. Většina vodních děl je dědictvím předchozích generací.

"Podle mne souvisí problém s výstavbou vodních nádrží s myšlenkami demokracie vyhrocenými do absurdity. Mnoho lidí prezentuje mnoho různých myšlenek a mnoho lidí na tyto myšlenky aktivně reaguje. Povídání nic nestojí a není ani moc namáhavé. Většinou všichni řečníci hledají nějaký vlastní prospěch skrývaný za prosazování jakéhosi obecného blaha. Proti tomu se těžko předkládají neatraktivní požadavky a technické argumenty. Oponenti námi předkládaných návrhů a argumentů však jednají prvoplánově a jednoduše, i když problém jednoduchý není," uvažuje Satrapa.

Kromě nádrží, které zajistí zásobu vody zejména pro města, je třeba najít i řešení pro oblasti s menšími obcemi, kde mnohdy není ani veřejný vodovod. "V těchto případech je namístě pozvat projektanty a něco opravdu udělat. Třeba i na chvíli být v režimu nepohodlí nebo nějakého odříkání. To je ale pro demokratickou většinu prakticky sci-fi. V systému, kdy stačí jeden záporný názor na zamítnutí územního řešení projektu, se ale často nic dělat nedá," konstatuje odborník.

Přestože stále obíhá, je jí málo

Přestože voda v přírodě stále obíhá, naše území je vystaveno v současné době situaci, kdy stav vodních zásob stále není na obvyklém průměru, ale je pod dlouhodobým průměrem.

"Zaslechl jsem názor, že když nebude voda v nádržích a v tocích, tak ji budeme brát z podzemí. Toto je samozřejmě nesmysl. I když je v režimu povrchových vod a podzemních vod zpoždění, tak je voda prakticky jen jedna. Až opravdu nebude voda na povrchu, tak jen za krátkou dobu jí nebude dostatek ani v podzemí. Navíc některé toky mají problémy dlouhodobého charakteru, a to i v souvislosti s odběrem podzemních vod pro pitné účely, to jsem již zmínil v případě Svitavy," upřesňuje Satrapa.

Možným řešením, jak upozorňují někteří hydrologové, je zejména výstavba nových vodních děl.

"Vždy záleží na tom, jak sucho a jeho definici vnímáme. Pro běžné lidi, co mají doma vodovod, již jistě sucho není a nebylo ani v loňském roce. Pro zemědělce a vodaře je to jiné. Ti zkoumají sucho trochu hlouběji - objektivně a ne pocitově. Z tohoto pohledu deficity stále jsou, a to i ty přetrvávající z loňského roku. A v tomto směru nelze spoléhat jen na to, že přijde dostatečné množství srážek, vodu je třeba zadržet v období, kdy jí je dostatek a je třeba ji uchovat na dobu, kdy jí bude nedostatek. Jen tak se můžeme vyhnout problémům při zásobování pitnou vodou, vodou pro zemědělství a průmysl," uzavírá Satrapa.