To vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky dnes úřad zveřejnil. Zmatky v nákupech byly podle NKÚ vyvolány i tím, že ministerstva zdravotnictví a vnitra měla vlastní nákupní týmy, které nespolupracovaly. Vnitro muselo koupit pomůcky co nejrychleji, reagoval v tiskovém prohlášení ministr vnitra Jan Hamáček na výtky NKÚ. Nákupů se podle něj vnitro ujalo, protože ministerstvo zdravotnictví to samo nezvládalo.

Od roku 2011 až do začátku epidemie loni na jaře ministerstvo zdravotnictví podle NKÚ neaktualizovalo Pandemický plán ČR. Za stejnou dobu se také neměnily ani státní pohotovostní zásoby ochranných pomůcek a materiálu. Na konci roku 2019 tak bylo ve skladech Správy státních hmotných rezerv (SSHR) k dispozici jen 10 000 respirátorů a státní fakultní nemocnice měly respirátorů FFP3 asi 5500. To jim stačilo podle NKÚ jen pro pětinu odborného personálu na několik hodin.

Drahé respirátory

V krátké době pak musel stát kvůli šíření covidu-19 nakoupit miliony roušek, respirátorů, rukavic a brýlí nebo testů na koronavirus. Od 1. ledna do 31. srpna 2020 za pomůcky a materiál ministerstva zdravotnictví a vnitra zaplatila podle NKÚ 8,5 miliardy korun včetně dopravy a souvisejících služeb. Vnitro pak například nakupovalo respirátory FFP3 za ceny od 60 do 422 korun za kus. Ministerstvo zdravotnictví dokonce kupovalo i respirátory nižší třídy FFP2 až za 777 korun za kus.

„Výsledky kontroly ukázaly, že stát podcenil přípravy na krize a na problémy při jejich zvládání. Cílem naší kontroly je poučit se,“ sdělil prezident NKÚ Miloslav Kala.

„Ministerstvo vnitra bylo na jaře 2020 vedeno jednou jedinou snahou - zajistit co nejrychleji co nejkvalitnější ochranné osobní pomůcky, kterých byl po celém světě enormní nedostatek,“ uvedl v reakci na prověrku ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Hamáček. „Kdyby se ministerstvo řídilo striktně formalistickými postupy doporučovanými NKÚ, nebylo by s největší pravděpodobností schopné vyřešit v tak krátkém čase kritický nedostatek osobních ochranných prostředků (OOP) na začátku pandemie se všemi důsledky pro zdraví a životy občanů ČR, zejména zdravotníků,“ doplnil.

Vysoké rozdíly v jednotkových cenách pomůcek se ale podle NKÚ objevovaly i v době, kdy se již situace kolem nákupů ve světě uklidňovala. „Nejvýznamnější cenové výkyvy u jednotlivých typů OOP a ZP (zdravotnických prostředků) zjistili kontroloři jak na začátku nouzového stavu, tak v odstupu několika týdnů, kdy už bylo zboží dostupnější,“ sdělila mluvčí NKÚ Jana Gabrielová.

„Nákupy ministerstva zdravotnictví i ministerstva vnitra poznamenala nejen časová tíseň a nedostatek OOP a ZP na domácím i globálním trhu, ale také existence dvou samostatných týmů, které navzájem nespolupracovaly. To vedlo k oslabení pozice státu při vyjednávání o cenách a k nižší transparentnosti nákupů,“ doplnila.

„Úkolem ministerstva vnitra nikdy nebylo, zajistit plošný nákup OOP. Ujali jsme se toho až ve chvíli, kdy bylo evidentní, že ministerstvo zdravotnictví ani jiná složka státu to není schopná sama zvládnout,“ uvedl dnes Hamáček. „Všechny naše postupy efektivně a hospodárně pomohly zamezit šíření pandemie. O tom, že nákupní proces byl transparentní a zákonný mimo jiné svědčí i skutečnost, že byl předmětem přezkumu kontrolních orgánů ministerstva financí a ÚOHS (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže), aniž by v postupu shledaly pochybení,“ sdělil.

Podle NKÚ se také vnitro u tuzemských dodavatelů často spoléhalo na to, že dodají pomůcky s platnou certifikací pro trh EU, a neověřovalo kvalitu pomůcek. „Při dodání OOP pro ministerstvo vnitra však ve většině případů certifikát předložen nebyl,“ doplnila mluvčí NKÚ. Kontroloři prověřili část objednávek - 28,3 milionu kusů pomůcek za 1,8 miliardy korun, z nichž 13,3 milionu vzorků respirátorů testům napoprvé nevyhovělo.

„Ministerstvo nechávalo všechny dovážené dodávky testovat u Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, a až na naprosté výjimky dovážené OOP ve zkouškách obstály,“ tvrdí Hamáček. Podle NKÚ z prověřovaného vzorku 28,3 milionů kusů pomůcek však nebyla testována asi čtvrtina a testům zcela vyhovělo jen zhruba 29 procent. „Připouštím, že se vyskytly případy, kdy jsme museli zboží reklamovat. Nicméně reklamace byla vždy uznána a vadné zboží bylo nahrazeno zbožím odpovídající kvality,“ doplnil ministr.