Národní sportovní agentura (NSA) nesledovala a nekontrolovala, jak příjemci využili dotace a zda dodrželi stanovené podmínky. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). V některých případech ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a NSA, které v letech 2019 až 2022 vydaly ze státního rozpočtu na podporu sportu celkem 26,5 miliardy korun, nepostupovaly při poskytování dotací transparentně a v souladu s právními předpisy. Kontroloři to dnes uvedli v tiskové zprávě. Ministerstvo na dotaz ČTK připustilo, že při výběru příjemců dotací mohlo v některých případech dojít k dílčímu pochybení. Reakci agentury ČTK zjišťuje.

Nejvyšší kontrolní úřad letos opět prověří peníze, které stát vynakládá na systém ochrany takzvaných měkkých cílů. Jde o místa, kde se shromažďují lidé, jako jsou třeba školy, nemocnice či veřejná prostranství. Podnět ke kontrole mu poslali poslanci z kontrolního výboru, když projednávali kontrolní závěr z předchozí obdobné kontroly z roku 2021. Podnět v polovině ledna projednalo širší vedení NKÚ, kolegium, a rozhodlo se, že peníze státu na ochranu měkkých cílů prověří ještě letos, sdělila mluvčí úřadu Hana Kadečková.

Projekty ministerstva vnitra za 200 milionů korun k modernizaci veřejné správy nevedly, vyplývá z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle kontrolorů se resortu nepodařilo dokončit plánovanou reformu veřejné správy, která měla zpřehlednit, zjednodušit a zrychlit činnosti jednotlivých úřadů. Nižší není ani administrativní zátěž občanů, kteří musí nadále úřadům oznamovat informace, které stát již k dispozici má. NKÚ to dnes uvedl v tiskové zprávě. Ministerstvo se závěry nesouhlasí, zprávu NKÚ lze v některých aspektech považovat minimálně za zavádějící a neaktuální, uvedl resort.

Miliardy z programu Antivirus na udržení pracovních míst v době covidu-19 dostaly od státu i firmy, kterým rostl zisk a počet zaměstnanců. V jednom ze tří režimů programu stát navíc nesl téměř sto procent nákladů na udržení pracovních míst, což bylo proti zásadě uplatňované v ostatních zemích Evropské unie, kde tyto náklady stát sdílel se zaměstnavateli a zaměstnanci. Pokud by se dodrželo pravidlo částečné kompenzace, stát by ušetřil až 4,4 miliardy korun. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za roky 2020 a 2021.

Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí EU a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je tak zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v historii ČR. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kritizoval rekonstrukci dálnice D1 mezi Mirošovicemi a Kývalkou za víc než 28 miliard korun z evropských i státních peněz a vyjmenoval řadu nedostatků. Oprava podle NKÚ není dokončena a na už opravených částech zůstaly některé mosty a nadjezdy ve stavu, který ohrožuje bezpečnost dopravy. NKÚ dnes poukázal i na nekvalitní odstraňování závad, chybějící parkovací místa pro kamiony či časté jízdy přetížených vozidel.

Dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie, které v letech 2014 až 2021 směřovaly na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, svému účelu příliš neposloužily. Oznámil to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřoval peníze vynaložené na takzvané genderové audity. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) podle něj nesledovalo skutečný přínos dotací. Podmínky nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout, uvedli kontroloři.

Auditu v Kanceláři prezidenta republiky, kontroly na Hradě a ochranka prezidenta byla hlavní témata, o nichž dnes nově zvolený prezident Petr Pavel jednal s policejním prezidentem Martinem Vondráškem a s prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslavem Kalou.