V nemocnicích bylo ve středu 8910 pacientů s covidem, vážný průběh nemoci mělo 1989 z nich. Počet hospitalizovaných je o několik stovek nižší než předchozí dva dny, kdy přesáhl devět tisíc. Zatím nejvíc lidí s koronavirem za dobu trvání epidemie bylo v nemocnicích podle revidovaných údajů toto pondělí, kdy ministerstvo evidovalo 9429 hospitalizovaných, přes 2000 z nich vyžadovalo intenzivní péči. V nemocnicích je nyní volných 11 procent všech lůžek na jednotkách JIP a ARO, pro covidové pacienty jich zbývalo 124.

Zátěž nemocnic je dál enormní a větší, než udávají statistiky. V nemocnicích totiž dál zůstávají i lidé, kteří již nejsou vedení jako pozitivní, ale jsou ve vážném stavu. I když denní přírůstky v mezitýdenním srovnání v posledních dnech klesají a reprodukční číslo se drží pod hodnotou jedna, což značí zpomalování epidemie, nemocnice zůstávají přetížené. Vláda, která se sejde dnes večer, proto nechystá zásadní rozvolnění nynějších omezení a hodlá žádat o prodloužení nouzového stavu i po 28. březnu.

Od loňského března si nákaza novým typem koronaviru v Česku dosud vyžádala 24 117 lidských životů. Poslední tisícovka úmrtí přibyla za pět dní. V posledních době umírá s covidem kolem 200 lidí každý den. Letošním denním maximem je 233 úmrtí z 8. března, což je druhý nejhorší výsledek od vypuknutí epidemie. Více lidí s covidem zemřelo pouze 3. listopadu, a to 262.

Nejvíce se epidemie v posledních dnech šíří na Jindřichohradecku a Mladoboleslavsku, kde za poslední týden přibylo víc než tisíc nových případů na 100 000 obyvatel.

Laboratoře provedly ve středu víc než 155 000 testů na přítomnost nemoci covid-19, zatím nejméně v tomto týdnu. V mezitýdenním srovnání bylo testů o zhruba 27 000 méně. Zhruba 80 procent provedených testů bylo méně citlivých antigenních, zbytek spolehlivějších PCR testů. Pozitivních bylo 36 procent ze všech vzorků, takzvaný klouzavý průměr za sedm dní se pohybuje kolem 33 procent.

Index epidemického rizika PES zůstává pátý den 71 bodů a desátý den ve čtvrtém z pěti stupňů pohotovosti. Oproti předchozímu dni zhruba o šest setin kleslo reprodukční číslo, mírně se zlepšily také ostatní tři ukazatele pro výpočet skóre - tedy průměrný počet nakažených na 100 000 obyvatel za dva týdny, čtrnáctidenní průměr nakažených mezi seniory i podíl hospitalizovaných, u kterých se covid-19 prokázal až v nemocnici.

Původně se indexem měla řídit opatření proti šíření nákazy, nyní už jeho hodnota není relevantní. Do příštího týdne by ale měla vzniknout upravená podoba protiepidemického systému PES s jasnými kritérii pro uvolňování.

Vysoký denní počet dávek vakcíny

Zdravotníci v Česku ve středu aplikovali 42 338 dávek vakcíny proti covidu, tedy asi o 4800 méně než před týdnem. Je to dosud pátý nejvyšší denní počet dávek, vyplývá z dat ministerstva zdravotnictví. Celkem bylo od počátku očkování loni v prosinci v Česku podáno přes 1,2 milionu dávek vakcín, přičemž obě potřebné dávky má zatím téměř 329 000 lidí. V Česku žije 10,7 milionu obyvatel.

Téměř 395 000 dávek dostali podle dostupných dat ministerstva lidé starší 80 let, z nich téměř 139 000 má očkování ukončené druhou dávkou. Na věkovou skupinu sedmdesátiletých připadá 272 000 podaných dávek a na šedesátníky 109 000 dávek. V Česku se začalo očkovat 27. prosince. Podle vládní očkovací strategie mají senioři dostat vakcínu přednostně. Je u nich totiž vyšší riziko vážného průběhu nemoci a úmrtí. V Česku se přednostně očkují také učitelé, zdravotníci, záchranáři a pracovníci kritické infrastruktury.

Lidé nad 80 let se mohou do rezervačního systému přes internet k očkování hlásit od 15. ledna, sedmdesátníci pak od 1. března. Podle středečního vyjádření ministra zdravotnictví Jana Blatného se do 16. března zaregistrovalo k očkování 241 700 lidí po osmdesátce. Je to 55 procent osob v této věkové kategorii. Sedmdesátníků a sedmdesátnic se do registračního systému zapsalo 378 363. Je to zhruba 37 procent lidí v tomto věku.

Téměř 80 procent dosud podaných vakcín je od společností Pfizer/BioNTech, počet podaných dávek se blíží milionu. Přes 12 procent od AstraZeneky a necelých osm procent od firmy Moderna. Česko bude dál očkovat vakcínou AstraZeneca, přestože v posledních dnech některé státy očkování touto vakcínou preventivně pozastavily kvůli ojedinělému výskytu krevních sraženin u očkovaných. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) svolala na dnešek mimořádnou schůzi, po níž vydá k vakcíně stanovisko.

Nejvíc podaných dávek vakcín vykazuje Praha s 224 314 dávkami. Na druhém místě je Jihomoravský kraj se 141 791 dávkami a třetí nejlidnatější Středočeský kraj se 133 445 podanými dávkami. Ve všech těchto krajích zdravotníci za posledních sedm dní podali přes 30 000 dávek, naopak nejméně to bylo 7402 v Libereckém kraji. Celkové má nejméně vykázaných dávek Karlovarský kraj, Liberecký má druhý nejnižší počet. Z centrálního sklady bylo ke středě distribuováno do krajů 1,482 milionu dávek. Nejvíce putovalo do Prahy, nejméně do Pardubického a Karlovarského kraje.