Saúdové porušili tabu. Použijí ropu jako zbraň?

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Saúdská Arábie učinila to, co bylo až dosud za hranou – naznačila, že může využít své ropné bohatství jako politickou zbraň. To je neslýchané už od roku 1973, kdy kvůli arabskému embargu propukla ropná krize.

Král Salmán bin Abd al-Azíz

Král Salmán bin Abd al-Azíz,zdroj: Profimedia.cz

Země, jež je největším vývozcem ropy světa, v neděli uvedla, že podnikne odvetu za jakákoliv represivní opatření spojená se zmizením saúdského novináře píšícího pro list The Washington Post Džamála Chášakdžího. Ve skrytém odkazu na ropné bohatství saúdského království se v prohlášení uvádí, že saúdská ekonomika má vlivnou a důležitou úlohu v globální ekonomice.

Konzultant organizace IHS Markit zaměřený na Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) Roger Diwan uvedl, že komentář Saúdské Arábie porušil základní tabu ropného trhu. Jen málo analytiků se ale domnívá, že Saúdská Arábie je připravena tak učinit. Pouhý náznak, že může použít ropu jako zbraň ale podkopává dlouhodobé úsilí Rijádu vykreslit se jako mocnost usilující o ekonomickou stabilitu.

Znepokojení pak ještě zhoršil názor, který napsal ve svém sloupku Turkí Dachíl, šéf státní zpravodajské televize Al-Arabíja, který má blízko královskému dvoru. Ten otevřeně psal o použití ropy jako zbraně. "Pokud prezidenta Trumpa štve ropa za 80 dolarů, nikdo nemůže vyloučit, že se cena nevyhoupne na 100 i 200 dolarů za barel, nebo možná až na dvojnásobek tohoto čísla," napsal.

Saúdskoarabská ambasáda ve Washingtonu později uvedla, že Dachíl neprezentuje oficiální názor království. Úředníci pak soukromě prohlásili, že dlouhodobé pravidlo, podle něhož se ropa a politika nemíchají, se nezměnilo. V pondělí saúdskoarabský ministr energetiky Chálid Fálih využil projevu v Indii ke zmírnění obav a slíbil, že jeho země bude nadále zodpovědným hráčem a že udrží ropný trh stabilní.

Skutečnost, že článek šéfa televize Al-Arabíja byl zveřejněn jen několik minut po tiskové zprávě Saúdské Arábie přesto vede mnoho analytiků k závěru, že byl buď vzkazem vyslaným mimo diplomatické kanály, anebo testovacím balonkem, který rychle splaskl.

Saúdská Arábie také uvedla, že zahájila interní vyšetřování, které má zmizení Chášakdžího na istanbulském konzulátu objasnit. Pokud bude mít důkazy, pak zajistí, že se dotyční budou zodpovídat. Bez ohledu na to, co vedení země zamýšlí, nedělní prohlášení porušilo dlouhodobý ortodoxní postoj království - že ropa se nespojuje s politikou.

Například během nedávné diplomatické roztržky s Kanadou ministr Fálih zopakoval, že království má pevnou a dlouhodobou politiku, podle níž se vývoz ropy nemíchá s politickými záměry. Například státní ropná společnost Aramco dodávala ropu rafinerii v Kanadě, přestože Rijád zpřetrhal většinu dalších ekonomických vazeb, upozorňuje Bloomberg.

Zase fronty u benzínek?

Pouhý náznak, že Saúdská Arábie využije ropu jako ekonomickou zbraň, vyvolává vzpomínky na fronty u čerpacích stanic a stagflaci v západním světě. Existují však i dobré důvody, proč Saúdská Arábie nechtěla využívat svého vlivu na ropném trhu jako politického nástroje. V podstatě mají hodně společného s jinou vzpomínkou na 70. léta - se studenou válkou, doktrínou vzájemně zaručené destrukce.

Rijád opravdu může v krátkodobém horizontu dostat globální ekonomiku na kolena snížením těžby ropy a prudkým růstem cen. Jeden z deseti barelů vytěžených na světě je totiž ze Saúdské Arábie a země vlastní téměř veškeré volné kapacity, která jsou k dispozici pro případ výpadku dodávek. Dokonce i náznaky, že Saúdská Arábie nenahradí výpadek dodávek z Íránu způsobený americkými sankcemi může stačit k tomu, aby se cena ropy dostala ke 100 USD za barel.

Pokud by se Saúdové rozhodli k odvetě a využili k tomu ropu, způsobilo by to pohromu, upozorňuje obchodník Stephen Innes ze společnosti Oanda. "Globální trhy by to tak destabilizovalo, že by současné obchodní napětí mezi USA a Čínou vypadalo jako stolní hra Axis & Allies," prohlásil.

Ve střednědobém horizontu by to ale vedlo k masivní zkáze poptávky po ropě a urychlilo zavádění obnovitelných zdrojů energie a elektrických aut. Embargo v letech 1973 až 1974 a druhá ropná krize v roce 1979 navždy zničily poptávku po ropě, protože průmyslové země zdanily benzin a naftu a zahájily politiku úspor. Spotřeba ropy je dnes v Německu, Japonsku, Francii, Itálii a Británii nižší než v roce 1974.

Tagy: ropa zahraničí Saúdská Arábie média a internet

Zdroje: ČTK,Bloomberg