S následky konfliktu na Ukrajině se Česko bude vyrovnávat měsíce, možná roky, řekl Fiala
S následky války na Ukrajině atakované Ruskem se Česko bude podle premiéra Petra Fialy potýkat měsíce, možná roky.
O život se Češi bát nemusejí vzhledem k tomu, že je stát součástí Evropské unie a Severoatlantické aliance, čelí ale zdražování a uprchlické vlně, řekl Fiala v dnešním diskusním pořadu CNN Prima News.
Zdražování různých komodit nazval Fiala po ruském prezidentovi Putinovy ceny. Uprchlická vlna, která dosud do Česka přivedla na 200 000 uprchlíků, většinou žen a dětí, je největší po druhé světové válce, poznamenal.
Zdražování je důsledek politiky Ruska
„České republice nehrozí nebezpečí, které by nás ohrožovalo na životech, protože jsme součástí NATO a EU, bát se nemusíme,“ uvedl s tím, že konflikt má na Česko přímé i nepřímé dopady, zdražuje se, a Česko čelí „neuvěřitelné uprchlické vlně“. „To jsou věci, se kterými se musíme vyrovnávat, pocítíme to všichni, budeme se s tím vyrovnávat příští měsíce, možná roky,“ uvedl.
Zdražování je podle něj přímým dopadem politiky Ruska, Česko tak bude ve spolupráci s Evropskou unií hledat nový energetický mix. Zmínil, že ruský plyn tvoří v české energetice méně podstatných osm procent, do budoucna je ale třeba, aby i toto procento klesalo. Ruská ropa tvoří zhruba polovinu české spotřeby. Je podle něj třeba chovat se racionálně.
„Musíme působit morálně, ale také postupovat v jednotlivých krocích, země musejí ale žít dál,“ uvedl premiér. Evropa podle něj musí držet všechny sankce, které na Rusko uvalila, a neustoupit.
Masivní uprchlickou vlnu, kterou vyvolala ruská invaze na Ukrajinu, zažívá Česká republika poprvé ve své historii. Podle aktuálních údajů bylo od počátku invaze Ruska na Ukrajinu v Česku zaregistrováno přes 78 000 uprchlíků a ministerstvo vnitra vydalo na 133 000 víz, reálný předpoklad počtu uprchlíků v Česku je ale 200 000.
V minulosti přijala ČR (respektive Československo) dvě větší vlny uprchlíků v 90. letech, obě byly z Balkánu. Nejprve po roce 1992 zhruba 3500 lidí z Bosny a Hercegoviny, ze kterých zůstaly v ČR i po ukončení občanské války asi 2000 (lidé z bývalé Jugoslávie přišli do ČR také individuálně a pro legalizaci pobytu použili například rodinné vazby datující se do dob monarchie). Koncem 90. let pak následovala asi tisícovka kosovských Albánců, kteří se po skončení bojů většinou vrátili domů.
Členství v NATO tak garantuje naši bezpečnost, protože všichni jeho čelní představitelé opakovaně zmiňují, že je NATO připraveno bránit každý decimetr půdy svých členů.
— Petr Fiala (@P_Fiala) March 12, 2022
Díky tomu, že jsme jako Česká republika jeho součástí, nám tak nehrozí žádné bezprostřední nebezpečí.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) už z Ukrajiny uprchlo téměř 2,6 milionu lidí, většinou ženy a děti. Nejvíce z nich odešlo do Polska, tamní úřady dosud přijaly 1,6 milionu běženců. Z nich podle odhadů asi milion v Polsku zůstává a zbytek odešel do jiných evropských států. Přes 230 000 uprchlíků přijalo Maďarsko, následuje Slovensko s více než 185 000 uprchlíky.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 21.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,200 | 25,320 |
USD | 24,020 | 24,200 |