(14:00, AKTUALIZOVÁNO) Dosud stát poskytl zbraně za 725 milionů Kč, další plánované dodávky budou podle ní za podobnou částku. O jaký materiál půjde, z bezpečnostních důvodů neuvedla, bude ale vycházet ze seznamu, který poptává ukrajinská vláda.

„V tuto chvíli hledáme možnosti nákupu vojenského materiálu,“ uvedla Černochová. Podle ní bude stát vycházet ze seznamu materiálu, o který ukrajinská vláda požádala. „Jsme v každodenním kontaktu a snažíme se jim vycházet vstříc,“ podotkla. Konkrétní materiál ovšem nespecifikovala. Termín dodávky na Ukrajinu bude podle ministryně závislý na tom, jak se bude státu dařit materiál nakupovat. Stát na to uplatní i peníze z EU.

Česká vláda Ukrajině už v minulých týdnech darovala munici, ruční zbraně, protiletadlové střely a zdravotnický materiál za přibližně 725 milionů korun. Podobu části dodaného materiálu ministerstvo obrany nezveřejnilo. Na část dodávek stát použil peníze z EU. Na dalších dodávkách se zároveň podílejí české firmy. O konkrétní pomoci však nechtějí jejich zástupci z bezpečnostních důvodů mluvit.

Členové bezpečnostní komunity ale naznačují, že nejde pouze o lehké, ale i o takzvané těžké zbraně, tedy vojenskou kolovou techniku. Další vojenskou pomoc Ukrajině podpoří podle bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara i jeho hnutí.

Černochová také kritizovala současný postoj OSN vůči konfliktu na Ukrajině. Organizace by podle ministryně měla přehodnotit svou dosavadní politiku, protože Rusko na Ukrajině setrvale porušuje lidská práva. Po dnešním bombardování ukrajinské základny 20 kilometrů od polských hranic navrhla například vyslat na Ukrajinu jednotky mírových sil, které by dohlížely například na dodržování bezpečnosti u humanitárních koridorů.

„Pokud OSN není schopná nastolit taková pravidla, kterými by dohlížela na to, aby nebyla takovým způsobem porušována lidská práva, tak ať se rozpustí,“ řekla Černochová. I kvůli tomu se příští týden sejde s ministry obrany USA a Británie. Ministryně je naopak v tuto chvíli stále proti zapojení NATO do konfliktu.

Ministryně dále uvedla, že už má vybraného kandidáta na nového náčelníka generálního štábu armády. Ten by měl v létě nahradit Aleše Opatu. Černochová vyloučila, že jejím kandidátem by byl první zástupce náčelníka generálního štábu Jaromír Zůna, o kterém se spekuluje, že je favoritem Hradu. Ministryně sice ocenila Zunovy diplomatické schopnosti, v čele armády ale chce i s ohledem na současný konflikt na Ukrajině člověka s více bojovými zkušenostmi. Konkrétní jméno ovšem neřekla.

(11:18, původní zpráva) Na cizinecké policii nebo v asistenčních centrech se dosud v Česku zaregistrovalo 81 324 uprchlíků z Ukrajiny. Za sobotu jejich počet stoupl o 3231, zatímco v pátek to bylo téměř 5000. Speciálních víz udělovaných lidem zasaženým ruskou invazí vydalo ministerstvo vnitra v sobotu 9516 a celkem více než 142 500. Údaje dnes vnitro zveřejnilo na twitteru.

Na cizinecké policii se uprchlíci musí registrovat do 30 dnů po příjezdu. O speciální víza mohou žádat nejen lidé, kteří z Ukrajiny odešli po zahájení ruské invaze, ale například i ti, kteří v Česku žijí déle, končí jim pobytové oprávnění, a za normálních okolností by se proto museli na Ukrajinu vrátit.

Celkový počet ukrajinských uprchlíků v Česku je kolem 200 000. Kvůli náporu lidí prchajících před válkou začínají docházet standardní ubytovací kapacity. V Praze a Brně už bylo nutné část žadatelů o přístřeší nouzově ubytovat v tělocvičnách.

Česko požádalo prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU o poskytnutí 25 modulárních humanitárních základen, ve kterých by bylo možné ubytovat až 50 000 uprchlíků z Ukrajiny. Ministr vnitra Vít Rakušan v sobotu ČTK řekl, že jde o preventivní přípravu na krizovou situaci.

#UN High Commissioner for Refugees Filippo Grandi said that the number of people fleeing from #Ukraine has reached 2.5 million. pic.twitter.com/QpQMfTOwu4

— NEXTA (@nexta_tv) March 12, 2022

Ubytování v obytných kontejnerech stát použije, jakmile dojdou kapacity v tělocvičnách a kamenných budovách, dodal. Na hranu se podle něj Česko dostane za dva tři týdny.