Dnes je čtvrtek 7. července 2022., Svátek má Bohuslava
Počasí dnes 20°C Dešťové přeháňky

Rybáři z Filipín vědí, jak si ukrást žraloky

Rybáři z Filipín vědí, jak si ukrást žraloky
Žraloci obří jsou záruka příjezdu turistů, proto si je filipínští rybáři hýčkají. | zdroj: Profimedia

Místo toho, aby migrovali a vydávali se za potravou, se impozantní žraloci obrovští drží v pobřežních vodách u filipínského rybářského městečka Tan-Awan, kde dostávají svou denní dávku krmení. Místní rybáři si tyto největší ryby na světě „ukradli“ pro sebe - jsou totiž dokonalým lákadlem pro turisty. Ti sice už druhým rokem prakticky nepřijíždí, ale rybáři se kontroverzního krmení odmítají vzdát. Bojí se, že by se žraloci urazili, odplavali, a oblast by tak přišla o miliony z turistického ruchu.

U městečka Tan-Awan svítá, když Lorene de Guzman pádluje na malém dřevěném člunu na moře, aby z ruky nakrmil největší ryby na světě –  žraloky obrovské. Jeden z těchto obrů, známých také jako žralok velrybí nebo nosozubec obrovský, právě připlouvá a jeho obrovská tlama klouže po hladině klidného oceánu.

„Kde jsi byl?“ ptá se pan de Guzman žraloka, kterého zná jako „číslo 180“, a už několik týdnů ho neviděl. Hází mu do vody hrsti krevet a opatrně seškrabuje z jeho těla nánosy, které se mu na něm usadily. „Musel jsi cestovat někam daleko.“

Když číslo 180 dokončí snídani, pan de Guzman sedí ve člunu, dívá se na klidný oceán a sní o tom, že by se dnes nebo některý jiný den mohli vrátit turisté. Vody kolem Tan-Awanu, městečka v provincii Cebu s přibližně dvěma tisíci obyvateli, přilákaly v roce 2019 více než půl milionu turistů toužících po kontaktu s obrovskými a charismatickými mořskými živočichy, kteří mohou dorůst více než 60metrové délky.

Ačkoliv dosahují impozantní velikosti, žraloci obrovští jsou mírní obři. Jejich obrovitánská tlama vypadá hrozivě, ale krmí se výhradně filtrováním drobných živočichů z mořské vody. Mají stovky rudimentálních zubů, které jsou drobné a nedokážou kousat, píše zpravodajský server The New York Times.

Turistická atrakce

Tan-Awan býval ospalou rybářskou komunitou, než se zhruba před deseti lety stala tato obrovská zvířata celosvětovou atrakcí. Turistika za žraloky obrovskými nabrala v Tan-Awanu obrátky, než ji zastavila pandemie způsobená šířením koronaviru.

Ale ještě předtím, než kvůli covidu-19 příliv turistů prakticky úplně vyschl, obklopovala krmení žraloků obrovských kontroverze. Počty žraloků obrovských celosvětově klesají a podle odborníků může být částečným důvodem i jejich krmení.

Žraloci obrovští jsou migrující druh, avšak obyvatelé Tan-Awanu, kteří jsou závislí na cestovním ruchu, lákají některé z nich, aby zůstali celoročně ve vodách poblíž městečka, s pomocí sporné praxe každodenního krmení. K tomu přispívá i skutečnost, že žraloci obrovští jsou navzdory své velikosti a názvu velmi mírní a nepředstavují žádnou hrozbu. A díky tomu, že se často zdržují v pobřežních vodách, jde také o dobrý cíl pro turisty.

„V minulosti jejich snadná dostupnost pomáhala při lovu, v současnosti z hlediska turistického ruchu,“ říká mořská bioložka Ariana Agustinesová, která zkoumá populaci žraloků obrovských na Filipínách.

Změnilo se chování žraloků

„To, že je lidé jezdí krmit, změnilo chování těchto žraloků,“ pokračuje Agustinesová. „Obvykle mají velmi pestrou stravu. Živí se korály, larvami humrů, různými druhy zooplanktonu, dokonce i malými rybkami,“ dodává. Ovšem v Tan-Awanu se krmí krevetkami z čeledi Sergestidae, kterým místní říkají „uyap“. „To je velká odchylka od jejich přirozené stravy.“

Pravidelné krmení změnilo i jejich chování. Místo častého potápění pod hladinu tito žraloci tráví více času v blízkosti hladiny. To má za následek podstatně více jizev a šrámů na jejich tělech od různých plavidel než u těch, kteří si musejí potravu hledat sami.

Turisticky atraktivní a prakticky zaručené pozorování žraloků obrovských ale znamená, že obyvatelé Tan-Awanu nemají v úmyslu od jejich krmení upustit navzdory sílícímu tlaku, aby s touto praktikou skoncovali. Peníze z turistického ruchu jsou pro ně důležitým zdrojem obživy; možnost uvidět zblízka žraloka v roce 2019 tomuto regionu zajistila asi 3,5 milionu dolarů (zhruba 77 milionů Kč).

Budou trucovat...

„Žraloci obrovští se nám postarali o lepší životní úroveň,“ říká Lorene de Guzman. „Zajistili lidem práci. A pak také lidi, kteří je krmí, se s nimi sblížili – a naopak. Oblíbili si nás. Odplavou pryč, když je nebudeme krmit. Zraní to jejich city. Budou trucovat,“ vysvětluje, proč obyvatelé pokračují v krmení, i když teď žádní turisté nejezdí.

Vytvoření vzájemného pouta je usnadněno jak příjemnou povahou žraloků, tak díky tomu, jak snadno jsou od sebe jednotliví obři k rozeznání. Každý žralok obrovský má na těle jedinečnou konstelaci skvrn, které připomínají hvězdy na noční obloze. To inspirovalo jejich madagaskarský název „marokintana“, tedy „mnoho hvězd“. Na ostrově Jáva se jim říká „geger lintang“ neboli „hvězdy na hřbetě“.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) patří mezi mnoho organizací na ochranu přírody, které krmení žraloků obrovských kritizují. Turisty vyzývají, aby se za jejich pozorováním raději vydávali do oblastí, kde je místní obyvatelé nekrmí.

V celosvětovém měřítku se populace žraloků obrovských za posledních 75 let snížila o více než polovinu a jejich úbytek v širší oblasti jihovýchodní Asie byl ještě rychlejší – dosáhl 63 procent. Z tohoto důvodu byli žraloci obrovští v roce 2016 zařazeni na seznam ohrožených druhů.

Zdroje: