Kara-Murza dříve přirovnal soud s ním k vykonstruovaným procesům za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina ve 30. letech 20. století. Právníci odsouzeného se hodlají proti verdiktu odvolat.

Jednačtyřicetiletý otec tří dětí a opoziční politik léta vystupoval proti prezidentu Vladimiru Putinovi a lobboval u západních vlád za uvalení sankcí na Rusko a jednotlivé Rusy za porušování lidských práv. Kritizoval rovněž ruskou vojenskou agresi na Ukrajině, je ve vazbě od loňského dubna na základě obvinění ze „šíření nepravdivých informací“ o ruské armádě během projevu před americkými zákonodárci. Rusko to (co označuje za „šíření lží“ o svých ozbrojených silách) považuje za trestný čin od loňska, kdy zaútočilo na Ukrajinu.

Kromě toho ruské úřady obvinily Kara-Murzu také ze spolupráce s takzvaně „nežádoucími“ organizacemi. Obvinění z vlastizrady mu prokurátoři podle webu The Moscow Times sdělili v říjnu - tedy v době, kdy už byl ve vazbě - kvůli protiválečným výrokům proneseným na veřejných akcích v zahraničí. Prokuratura pro něj žádala 25 let vězení. Soud ho shledal vinným ve všech obviněních.

Kara-Murza po dnešním vynesení rozsudku prohlásil, že „Rusko bude svobodné“.

Minulý týden ve své závěrečné řeči přirovnal svůj případ k stalinským vykonstruovaným procesům a odmítl požádat soud o zproštění viny s tím, že si stojí za vším, co řekl. „Zločinci mají litovat toho, co udělali. Já jsem naopak ve vězení za své politické názory. Vím také, že přijde den, kdy se temnota nad naší zemí rozptýlí,“ prohlásil opozičník, který odmítá, že by se něčím provinil.

Další ruský opoziční politik, již uvězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj, podle serveru Meduza označil rozsudek nad kolegou za „nezákonný, nestoudný a prostě naprosto fašistický“. Dlouhý trest vězení je „pomsta za to, že (Kara-Murza) nezemřel, ale přežil dva pokusy o otravu, které spáchali - a to je už prokázáno - spolupracovníci (ruské tajné služby) FSB“, uvedl Navalnyj, který sám v roce 2020 přežil pokus o otravu bojovou látkou novičok.

Kara-Murza býval koordinátorem opozičního hnutí Otevřené Rusko, které založil někdejší nejbohatší Rus a později vězeň Putinova režimu Michail Chodorkovskij. Byl rovněž blízkým spolupracovníkem zavražděného opozičního vůdce Borise Němcova. Dlouholetý Putinův odpůrce tvrdí, že byl dvakrát otráven při pokusech o atentát. Trpí nervovým onemocněním zvaným polyneuropatie, které podle jeho právníků způsobily pokusy o otravu v letech 2015 a 2017, přičemž během věznění se jeho zdravotní stav zhoršil, píše The Moscow Times.

Loni dostal Kara-Murza mezinárodní Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou od roku 2013 každoročně uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.

Vladimir Kara-Murza, novinář a aktivista, laureát Cena Václava Havla za lidská práva za rok 2022, byl dnes odsouzen v dalším z odpudivých politických procesů v Rusku. Dostal 25 let jen kvůli pravdě o ruské válce proti a o neutěšených poměrech v Rusku. Stojím za @vkaramurza!

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) April 17, 2023

Český ministr zahraničí Jan Lipavský na twitteru proces s Kara-Murzou označil za „další z odpudivých politických procesů v Rusku“. „Dostal 25 let jen kvůli pravdě o ruské válce proti Ukrajině a o neutěšených poměrech v Rusku,“ napsal šéf české diplomacie.

Britské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského velvyslance, aby odsoudilo „politicky motivovaný“ verdikt nad kritikem Kremlu, který má kromě ruského také britské občanství. „Nadále naléháme na Rusko, aby dodržovalo své mezinárodní závazky, včetně nároku Vladimira Kara-Murzy na řádnou zdravotní péči,“ uvedl šéf britské diplomacie James Cleverly. Rozsudek odsoudil také Berlín. Kreml verdikt odmítl komentovat, píše Reuters.

Agentura AP označila proces s tímto opozičním představitelem za dosud poslední v řadě kroků, které ruské úřady udělaly při svém potlačování opozice. Rusko je svědkem rozsáhlého potlačování disentu, ale přísnost trestu pro Kara-Murzu představuje nový rekord, píše The Moscow Times, podle něhož se Kreml snaží umlčet jakoukoli kritiku invaze na Ukrajinu.