Dnes je neděle 17. ledna 2021., Svátek má Drahoslav
Počasí dnes -9°C Polojasno

Rusko-turecké vzdušné války s přistřiženými křídly

Rusko-turecké vzdušné války s přistřiženými křídly
Putin a Erdogan ještě loni vedli čilé rozhovory. Teď čeká turecko-ruské vztahy přinejmenším zmražení | zdroj: Profimedia.cz

Rusko zastavilo dovoz turecké drůbeže. V kaliningradském přístavu zadrželi 162 tun kuřecího masa z Turecka, prý kvůli porušení veterinárních směrnic. A to je jen špička ledovce. Už teď je jasné, že sestřelení ruského bombardéru Tureckem bude mít na vztahy mezi Moskvou a Ankarou těžké následky. Propuknou rusko-turecké vzdušné války nebo dokonce třetí světová?

Když Rusům seberete jogurty nebo sýry, dočkáte se maximálně demonstrativního, ale neškodného odvetného gesta. Jakmile jim ale sáhnete na "svátost vojenskou", odpověď rozhodně nebude úplně bezzubá. O mimořádném statusu armády v Rusku už od dob druhé světové války (nebo velké vlastenecké, chcete-li) symbolicky vypovídá skutečnost, že pilotovi, který nepřežil turecký zásah, už prezident Vladimir Putin stihl udělit titul Hrdiny Ruska.

Rusko-turecké vztahy se každopádně zhoršovaly delší dobu a ještě hlubší propad zažily po zahájení ruské intervence v Sýrii. Tentokrát však nejde jen o drobný diplomatický svár, který odvane čas.

Pokud Rusové nepřehodnotí technické zázemí syrské operace, což je málo pravděpodobné, budou muset dál létat přes turecký cíp. Jejich bombardéry tak budou na severosyrskou základnu Hmímím nejspíš doprovázet stíhačky. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navíc oznámil, že Rusko pošle na syrskou základnu svůj moderní protiletadlový komplex S-400, jehož střely mají dosah až 400 kilometrů a dokážou sestřelit letoun ve výšce 30 kilometrů.

Pokud Turci nechtějí riskovat otevřené boje, budou muset skousnout, že Rusové prolétají nad jejich územím. Otázkou je, co vyplyne z jednání NATO, které by sice mohlo dát Moskvě ultimátum, zároveň by se však připravilo o důležitého spojence v boji s Islámským státem.

Spíš než k bitevním účelům ale rakety S-400 poslouží Rusům k odstrašení Turků. Propuknutí "vzdušných válek" se sice v tuto chvíli úplně vyloučit nedá, daleko pravděpodobnější je ale například ruská podpora kurdských povstalců a především ekonomická roztržka, která těžce zasáhne obě strany.

První na ráně je plynovod Turecký proud, nad jehož stavbou ale visel otazník už delší dobu. S politickým vývojem v Turecku – po červnové porážce strany prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v parlamentních volbách a následných předčasných volbách – se projekt z původních 63 miliard kubíků za rok výrazně smrskl a v poslední době už obě strany diskutovaly jen o stavbě jediné větve o objemu necelých 16 miliard kubíků.

Rusové předpokládali, že příslušnou smlouvu podepíšou s Turky v půlce prosince. Teď se s tím ale počítat nedá. Turecko tak bude bude dál odebírat přes Ukrajinu a Moskva mimo jiné ztratí nemalé peníze, které už stihla investovat do Jižního koridoru, exportního projektu přes Černé moře. Čerpání plynu přes ukrajinský transportní systém je přitom pro Turky krajně riziková věc.

Turecko je po Německu druhým největším odběratelem ruského plynu, který pokrývá na 60 procent celkové turecké spotřeby. Alternativní zdroje, které by dokázaly nahradit ruskou surovinu, Ankara nemá.

Rusové mimochodem den po sestřelení bombardéru utáhli Ukrajincům plynové kohoutky s tím, že jim Kyjev neposlal peníze. A ukrajinské plynové zásobníky rozhodně nejsou bezedné.

Moskva sice spoléhá ekonomicky především na obchod se surovinami, takže Turecko od svého plynu úplně neodřízne, dokáže ho však slušně potrápit. Dřívější omezení tranzitu přes ukrajinský koridor koneckonců o sobě dalo znát i v Turecku.

Ankara má ovšem v rukou trumf, kterým je kontrola průlivů Bospor a Dardanely, přes které Rusové dopravují ropu a další náklad. Přes tuto klíčovou dopravní tepnu putují mimo jiné i zásoby pro ruskou misi na syrské základně Hmímím. 

V krajním případě by Turecko mohlo tyto průplavy uzavřít, což by mělo pro Rusko katastrofální následky. S ohledem na Konvence z Montreux z roku 1936 je ale takový krok podle odborníků na mezinárodní právo jen těžko představitelný. Zato ztížit Rusům námořní dopravu přes oba průlivy ale Turci jistě dokážou - mohou například omezit dobu dopravy nebo usměrňovat trasu lodí.

Hrozba visí i nad vůbec první tureckou jadernou elektrárnou Akkuyu, kterou měl ruský Rosatom vybudovat na jižním pobřeží Turecka. 

Podle projektu má mít čtyři bloky, první z nich měl být uveden do provozu už v roce 2022. Stavět se má za ruské peníze podle systému 'build-own-operate', Rosatom se proto měl stát jejím majoritním vlastníkem. Turci ale mohli v budoucnu odkoupit maximálně 49 procent akcií. 

Pro Rosatom je to v současné době nejdražší projekt, jehož hodnota se odhaduje až na 22 miliard dolarů.

Smlouvy jsou přitom už podepsány, úplné zrušení stavby se tak očekávat nedá. Rusko by ale projekt mohlo pozastavit.

Nakonec s trochou nadsázky se dá říct, že se Putinovi plní jeho sen, pokud si skutečně přeje návrat geopolitiky 19. století s jeho dominantní konfrontací Ruska a Osmanské říše, ať už to byla otevřená válka nebo vynucený mír. Spíše než "třetí světová" je tak nejpravděpodobnějším scénářem oživení starého zarytého nepřátelství. 

Zdroje:
Vlastní, Kommersant, Vox, The Financial Times, Vědomosti

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,150 26,230
USD 21,660 21,780
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma