Ankara si u NATO nešplhla. Zato Rusy rozdráždila doběla

MAGAZÍN - Magazín autor: Alina Holušová

Vypadá to, že si Turecko sestřelením ruského bombardéru Su-24 u NATO příliš nepolepšilo. Šéf aliance Jens Stoltenberg vyzývá ke klidu a diplomatickému řešení. Podobně se k tomu postavil i americký prezident Barack Obama. Otázkou je, proč se Ankara odhodlala k tak troufalému kroku. Ruské bojové letouny sice operovaly v blízkosti tureckých hranic už od počátku ruské intervence v Sýrii, po krveprolití v Paříži ale Západ začínal jednat s Rusy o společném postupu proti Islámskému státu. 

Protestující rusové před tureckou ambasádou v Moskvě. Na transparentech se píše #nejedudoturecka a 'Komplicové teroristů budou zničeni'

Protestující rusové před tureckou ambasádou v Moskvě. Na transparentech se píše #nejedudoturecka a 'Komplicové teroristů budou zničeni',zdroj: Profimedia.cz

Dvojice tureckých stíhaček F-16 v úterý ráno během pohraniční hlídky natrefila na dva ruské Su-24 a jeden z nich sestřelila, jak později upřesnil mluvčí Pentagonu Steve Warren.

Turci se dušují, že ruské letouny přesáhly jejich hranici, a dokonce zveřejnili trajektorii jejich letu, z níž je patrné, že ruští piloti se na krátkou dobu skutečně ocitli nad tureckým územím. 

mapa_turecko_su24

Modře trajektorie letu Rusů,zdroj:Archiv

Turecký prezident Erdogan tvrdí, že ruští piloti dostali "deset varování během pěti minut", ale přesto neuposlechli. Jen těžko si lze ovšem představit, že na takové řečnění mezi tureckou hlídkou a Rusy byl čas. Ruské bombardéry Su-24 nejsou papírové holubice, k přeletu dvou tisíc metrů potřebují zhruba šest vteřin.

Nad syrskou Latákíjí foukají silné větry z jihu, což nutí ruské letouny přistávat na tamní základně ze severu, tedy ze strany syrsko-tureckých hranic. Nad tureckým územím se tak ocitají nakrátko pokaždé, když chtějí přistát na letišti Básila Asada. Ankara to dobře věděla. 

Od počátku ruské intervence v Sýrii ale varovala Moskvu, že s tím nesouhlasí a sestřelí cokoli, co bez dovolení pronikne do jejího vzdušného prostoru. Rusové si tak evidentně buď nedali tu práci nebo se s Turky dohodnout prostě nedokázali. 

Ve výsledku přišli o bombardér a rozhádali se s Ankarou, která pro Rusko není z ekonomického hlediska úplně marginální zemí.

Diplomatická roztržka se přitom nejspíš jen tak neurovná. Ruský prezident Vladimir Putin označil tureckou akci za "ránu do zad". Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov zrušil svou středeční cestu do Istanbulu, kde se měl setkat se svým tureckým kolegou. Rusy navíc vyzval, aby se zdrželi výletů do Turecka. Moskva též přerušuje veškerou vojenskou spolupráci s Turky. 

Ankara po sestřelení ruského letounu svolala narychlo jednání aliančních velvyslanců. NATO pak sice připomnělo, že jednoznačně podporuje tureckou suverenitu, jinak se ale k incidentu postavilo vláčně. Stoltenberg upozornil, že  "společným nepřítelem by měl být Islámský stát" a vítá "všechny snahy s ním bojovat", tedy evidentně i ty ruské. 

Zároveň však Rusy lehce pokáral, že nebombardují jen pozice IS v Sýrii, ale berou to jedním šmahem i s opozičními silami, které bojují se syrským režimem. Ruské bomby navíc prší i na hlavy místního turkického obyvatelstva, o jehož ochraně mluvilo Turecko opakovaně a dokonce požádalo OSN o pomoc. 

Incident s bombardérem by se podle Stoltenberga měl řešit diplomaticky. Žádné ostré kroky se tak od aliance nedají očekávat, byť k celkovému napětí mezi západní koalicí a Ruskem to jistě přispěje. 

Zato u Ruska si to Ankara nejspíš jen tak nevyžehlí. Otázkou samozřejmě je, zda o to vůbec stojí. Rusové se v každém případě naštvali nejen kvůli zničenému stroji, ale i proto, že se Turci ihned obrátili na alianci. "Místo aby okamžitě zajistili kontakt s ruskými představiteli, Turecko se hned obrátilo k partnerům v NATO," poznamenal skoro až uraženě ruský prezident. 

Ať už to dopadne jakkoli, jedno je jisté. Turci se zapsali do dějin. Turecký zásah proti ruskému bombardéru je totiž prvním otevřeným střetem mezi Ruskem (nebo dříve Sovětským svazem) s některou z aliančních zemí od Karibské krize.

Tagy: Rusko zahraničí Turecko NATO mezinárodní politika geopolitika ruská intervence v Sýrii

Zdroje: ČTK,Vlastní,Gazeta.ru,Novaja Gazeta