V dopise generálnímu tajemníkovi OSN Antóniovi Guterresovi Moskva napsala, že po útoku už není schopna garantovat bezpečnost civilních lodí, které zajišťovaly obilný koridor. Rusko také požádalo o jednání Rady bezpečnosti OSN, která by se podle něj měla v pondělí zabývat právě útokem na jeho Černomořskou flotilu.

Ta je soustředěna v přístavu Sevastopol, jenž leží na ukrajinském poloostrově Krymu, který Rusko v roce 2014 anektovalo v rozporu s mezinárodním právem. Dnes podle Moskvy její námořnictvo čelilo útoku ukrajinskými drony. Rusko útok označilo za „teroristický čin“, na kterém se podíleli i britští experti. Británie to odmítla a Moskvu obvinila z „šíření nepravdivých tvrzení epického rozsahu“.

Podle ruského ministerstva obrany bylo do útoku na přístav v Sevastopolu zapojeno devět bezpilotních letounů a sedm dálkově ovládaných hladinových plavidel. Poškodily minolovku Ivan Golubec, jinak se podle Moskvy podařilo útok odrazit a zničit všechny vzdušné cíle. Přesto byl dnes strategický přístav uzavřen, ukrajinská média informovala o explozích znějících Sevastopolem.

OSN uvedla, že je v kontaktu s ruskými úřady. „Je nezbytné, aby se všechny strany zdržely jakéhokoliv jednání, které by ohrozilo černomořskou obilnou iniciativu, což je velmi důležité humanitární úsilí, které má jednoznačně pozitivní dopad na přístup k potravinám pro miliony lidí na celém světě,“ uvedl mluvčí OSN Stéphane Dujarric. Iniciativu OSN na zachování dohody podpořila i Evropská unie.

We have warned of Russia’s plans to ruin the Black Sea Grain Initiative. Now Moscow uses a false pretext to block the grain corridor which ensures food security for millions of people. I call on all states to demand Russia to stop its hunger games and recommit to its obligations.

— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) October 29, 2022

Kuleba kromě obvinění Ruska z falešné záminky pro zablokování obilného koridoru vyzval všechny státy, aby požadovaly po Rusku návrat k plnění závazků. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak zase obvinil Rusko z „vydírání“ a „vymyšlených teroristických útoků“ na vlastním území.

Na základě dohody obnovila Ukrajina vývoz obilí a hnojiv přes Černé moře, který se zastavil po únorové invazi Ruska na Ukrajinu. Dohoda o vývozu z Ukrajiny byla sjednána na 120 dní. Šéf humanitární pomoci OSN Martin Griffiths ještě ve středu uvedl, že je „poměrně optimistický“, že dohoda bude po polovině listopadu prodloužena. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně v posledních dnech tvrdil, že ruské lodě koridor blokují.

Vojenský výcvik na Krymu | zdroj: Profimedia

Ruský ministr zemědělství Dmitrij Patrušev dnes uvedl, že Rusko je připraveno v příštích čtyřech měsících s pomocí Turecka dodat zdarma chudým zemím až 500 000 tun obilí, a nahradit tak dodávky ukrajinského obilí. Rusko si dlouhodobě stěžovalo, že část dohody, která měla umožnit přístup ruského obilí a hnojiv na světový trh, není dodržována.

Ukrajina je jedním z největších vývozců zemědělských plodin. Podle BBC na ni připadá 42 procent slunečnicového oleje, 16 procent kukuřice a devět procent pšenice prodávaných na světovém trhu. Od podpisu dohody bylo z Ukrajiny vyvezeno několik milionů tun kukuřice, pšenice, slunečnicových produktů, ječmene, řepky a sóji. Podle nedávného prohlášení ukrajinského prezidenta Zelenského vyvezla země po uzavření dohody osm milionů tun potravin, z toho 60 procent do zemí Afriky a Asie.

Podle Moskvy stojí za výbuchy plynovodů britské námořnictvo

Moskva dnes také obvinila britské námořnictvo z odpovědnosti za zářijové výbuchy na plynovodech Nord Stream 1 a 2, které po dně Baltského moře spojují Rusko a Německo. Londýn tvrzení, které Moskva nepodložila žádnými důkazy, označil za vymyšlený příběh, který vypovídá více o sporech uvnitř ruské vlády než o Západě.

Na Ukrajinu se při další výměně zajatců vrátilo 52 lidí včetně obránců mariupolských oceláren Azovstal, 50 zajatců Ukrajina propustila. Ukrajinské úřady uvedly, že se armádě v Donbasu podařilo získat palebnou kontrolu nad důležitou silnicí mezi městy Kreminna a Svatove. Britské ministerstvo obrany vyjádřilo přesvědčení, že nedávný přesun ostatků knížete Grigorije Potěmkina z hrobky v okupovaném ukrajinském městě Chersonu patrně předznamenává ruské stažení z oblasti na západním břehu řeky Dněpr.

Rus Alexandr Frančetti viněný z účasti na zadržení 11 lidí při anexi ukrajinského poloostrova Krymu opustil Česko a vrací se domů. Český soud muže osvobodil minulý týden a propustil jej z vazby.