Na začátku projevu Putin uvedl, že epidemii koronaviru nahradily jiné globální výzvy. „Mám na mysli sankční horečku Západu, jeho neskrývané agresivní pokusy vnutit jiným zemím své vzorce chování, zbavit je suverenity a podřídit je jejich vůli,“ uvedla hlava státu. Reagoval tak na rozsáhlé ekonomické a diplomatické sankce, které Evropská unie a další země uvalily na Rusko a jeho představitele po únorovém ruském útoku na sousední Ukrajinu.

Rusko podle Putina čelí ekonomické, finanční a technologické agresi Západu, což zemi způsobuje jisté obtíže v některých regionech a oblastech průmyslu. Strádají zejména firmy závislé na dodávkách z Evropy, přiznal Putin.

Za nelegitimní režim, který se k moci dostal po převratu v roce 2014, označil Putin stávající vládní moc v Kyjevě. Od roku 2014, kdy rozsáhlé protesty vedly k útěku prezidenta Viktora Janukovyče do Ruska, se na Ukrajině konaly několikery parlamentní a prezidentské volby, v těch posledních v roce 2019 vyhrál stávající ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Rusko svou aktivitou na Ukrajině o nic nepřišlo, jen posiluje vlastní suverenitu, prohlásil dále Putin. Věří prý, že jeho země bude nakonec silnější a bude se rychleji rozvíjet.

Rusko podle Putina při současné invazi „pomáhá lidem“ žijícím na Donbase, je to podle něj ruský dluh vůči nim, který „až do konce vyplníme“. Putin ve Vladivostoku také řekl, že Rusko boje na Ukrajině nezačalo, ale naopak se prý snaží ukončit ty, které tam trvaly už od roku 2014. Tehdy Moskva anektovala ukrajinský Krym a poskytla podporu proruským separatistům v regionech na východě Ukrajiny. Boje na hranicích dvou separatistických oblastí plně neutichly přes dohody z běloruského Minsku a podle OSN od roku 2014 do roku 2021 zemřelo v oblasti skoro 4000 civilistů. V posledních šesti měsících války Putin ospravedlňoval ruské aktivity například nutností „denacifikovat Ukrajinu“.

Rusko podle Putina nemá problém s prodejem svých energií, poptávka je vysoká

Rusko nemá žádný problém s prodejem svých energetických surovin, poptávka je vysoká po celém světě a například vývoz energií z Ruska do Číny je na vzestupu, řekl dále na ekonomickém fóru Putin. Sankce, které západní státy na Rusko uvalily za jeho invazi na Ukrajinu, podle něj nefungují.

Ruský prezident řekl, že Západ se sankcemi snažil Rusko odstřihnout od příjmů z prodeje rozsáhlých energetických zdrojů, jimiž Rusko disponuje, to se mu ale nepodařilo. Myšlenku lídrů Evropské unie zavést cenový strop na ruský plyn pak označil za hloupou. Takový krok by podle něj pouze vedl k dalšímu růstu ceny.

„Sankce na plynovod Nord Stream 2 zavedli Američané, protože chtějí prodávat více svého drahého plynu,“ řekl Putin. Nord Stream 2 už je dokončen, vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa paralelně s plynovodem Nord Stream 1. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu ale Německo odmítlo vydat provozovateli plynovodu povolení k zahájení komerční činnosti a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by plynovod mohl být zprovozněn.

Návrh na zastropování cen ruského plynu chtějí v pátek v Bruselu projednat ministři zemí EU zodpovědní za energetiku. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela dnes ale řekl, že Česká republika se otázku možného zastropování cen plynu z Ruska pokusí z programu jednání ministrů vyjmout.

Hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do EU tak zůstává Nord Stream 1. Ten je ale od minulého týdne mimo provoz, podle Moskvy kvůli technickým problémům kolem jediné funkční kompresorové turbíny, jejíž servis zajišťuje německá společnost Siemens Energy. Údržbářské práce ale komplikují západní sankce zavedené vůči Rusku. Putin řekl, že další turbíny odeslané k údržbě by měly být vráceny přímo do Ruska, pak bude podle něj možné plynovod Nord Stream 1 znovu zprovoznit.

Provozovatelem plynovodu Nord Stream 1 je konsorcium Nord Stream AG se sídlem ve Švýcarsku, většinový podíl v něm ale drží ruská plynárenská společnost Gazprom. Nad ní má kontrolu Kreml. Za to, že Nord Stream 1 je mimo provoz, podle Putina mohou západní sankce a postoj Německa.

„Polsko zastavilo plynovod Jamal-Evropa,“ řekl Putin k plynovodu, který přiváděl ruský plyn přes Bělorusko do Polska a do Německa. Stejně tak Ukrajina se v květnu z vlastní iniciativy rozhodla zastavit tranzit ruského plynu přes měřicí stanici Sochranovka, což zdůvodnila ruskou invazí. Objem ruského plynu dodávaného do EU přes ukrajinské území se tak snížil zhruba o třetinu.

Putin řekl, že Gazprom stojí o dlouhodobé smlouvy na dodávky plynu a je připraven spolupracovat s jakoukoliv zemí, která projeví zájem. Zprovoznit je tak podle něj stále možné i plynovod Nord Stream 2, i když ruský plyn by měl být primárně určen k podpoře rozvoje Ruské federace.

Ruský prezident poznamenal, že spolupráce s Ruskem v energetice je pro Evropu prospěšná. Evropa měla konkurenční výhodu, když využívala levný ruský plyn. Evropský trh s energiemi už ale není výhodný, řekl Putin. Vzhledem k tomu, že poptávka po plynu a energiích obecně je ve světě obrovská, Rusko prodává svůj plyn do celého světa, zejména ale do Asie, dodal ruský prezident.

Ruská ekonomika letos klesne jen asi o dvě procenta

Ruská ekonomika v letošním roce klesne zhruba o dvě procenta, nebo o něco výrazněji, předpověděl Putin. Uvedl také, že situace na ruských finančních trzích se stabilizovala, inflace klesá a míra nezaměstnanosti se nachází na historickém minimu pod čtyřmi procenty. Rusko podle něj letos také vykáže rozpočtový přebytek, který by měl činit asi půl bilionu rublů (zhruba 200 miliard Kč). 

Ekonomické fórum ve Vladivostoku | zdroj: Profimedia

Ruské úřady v poslední době zlepšují odhady letošního vývoje domácí ekonomiky a tvrdí, že západní sankce mají na ruské hospodářství menší dopad, než se předpokládalo. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov například v úterý předpověděl, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska letos klesne o 2,9 procenta. Ještě v srpnu jeho ministerstvo předpokládalo propad o 4,2 procenta.

„Rusko čelí ekonomické, finanční a technologické agresi ze strany Západu. Neexistuje jiný způsob, jak to popsat,“ řekl Putin. „Ruské devizové a finanční trhy se stabilizovaly, inflace klesá. Míra nezaměstnanosti je na historickém minimu, pod čtyřmi procenty. Prognózy a hodnocení ekonomiky jsou nyní mnohem optimističtější než na začátku jara,“ dodal nicméně. „Samozřejmě ale vidíme problémy v řadě odvětví a regionů a v některých tuzemských podnicích, zejména v těch zapojených do exportu do Evropy, nebo v těch, které tam nakupují produkty,“ upozornil.

Putin dnes rovněž poukázal na negativní dopady protiruských sankcí na evropskou ekonomiku. „Na jaře mnoho zahraničních korporací překotně opouštělo Rusko v přesvědčení, že tato země utrpí větší škody než ostatní. Teď ale vidíme, jak se v Evropě jedna za druhou zavírají výroby a ruší pracovní místa. Jednou z hlavních příčin je samozřejmě zhoršení podnikatelských vztahů s Ruskem. Konkurenceschopnost evropských podniků klesá, protože úřady v EU je připravují o suroviny, zdroje energie a trhy,“ prohlásil.

Západní země podle Putina podkopávají základní pilíře světového hospodářského systému, který se vytvářel po staletí. „Na vlastní oči vidíme, jak se ztrácí důvěra v dolar, euro a libru jakožto měny, ve kterých je možné vypořádávat obchody, držet rezervy a oceňovat aktiva. Krok za krokem upouštíme od používání takovýchto nespolehlivých měn, které se samy zdiskreditovaly,“ prohlásil ruský prezident.

Dohoda o vývozu obilí z Ukrajiny je podvodem na chudé země

Putin také varoval před globální potravinovou krizí. Prohlásil, že většina obilí vyváženého z Ukrajiny míří nyní do Evropské unie, nikoli do chudých zemí. Moskva chce proto podle Putina jednat o úpravě dohody, která vývoz ukrajinského obilí odblokovala. Dohodu zároveň označil za podvod na rozvíjející se země. Úprava by podle něj měla omezit počet zemí, do kterých může ukrajinské obilí směřovat. Kyjev bezprostředně reagoval tím, že dohodu není třeba měnit, a výroky ze strany Ruska označil za neopodstatněné.

Export obilí z ukrajinských přístavů přes Černé moře, zastavený po ruské invazi na Ukrajinu, byl obnoven 1. srpna díky dohodám podepsaným Ukrajinou a Ruskem s Tureckem za zprostředkování OSN. Putin uvedl, že Rusko podepsalo dohodu v domnění, že pomůže zmírnit růst cen potravin v rozvíjejících se zemích, ale že z dohody nyní těží bohaté západní státy. Rusko a rozvíjející se země byly tak podle ruského prezidenta touto dohodou podvedeny.

„Pokud pomineme Turecko jako zprostředkovatelskou zemi, pak téměř veškeré obilí vyvážené z Ukrajiny nesměřuje do nejchudších rozvíjejících se zemí, ale do zemí Evropské unie,“ uvedl Putin. Do chudých zemí podle něj zamířily pouze dvě z celkem 87 lodí vyvážejících ukrajinské obilí.

Podle údajů OSN ovšem zamířilo do Turecka 32 lodí a do členských zemí EU 30 plavidel z oněch 87. Šest lodí plulo do Egypta a tři lodi do Číny. Mezi další destinace patří mimo jiné Írán, Indie, Libanon, Sudán, Somálsko či Jemen.

Ruský prezident v této souvislosti obvinil Západ z kolonialistického přístupu. „Rozvíjející se země byly prostě opět podvedeny a jsou podváděny i nadále. Je zjevné, že při takovémto přístupu se potravinové problémy ve světě budou pouze zvyšovat,“ řekl Putin. „To může vést k bezprecedentní humanitární katastrofě,“ dodal.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak po Putinově projevu prohlásil, že nevidí důvody k revizi dohody o vývozu ukrajinského obilí. Prohlášení přicházející z Ruka označil za „nečekaná“ a „neopodstatněná“.

Podle Putina má vítězství Trussové k demokratičnosti daleko

Putin se rovněž vyjádřil ke zvolení Liz Trussové do čela Konzervativní strany a její následným úterním nástupem do čela britské vlády. Způsob, jakým Británie vybírá své lídry, má podle něj k demokratičnosti daleko.

Moskva už předtím naznačila, že od nové šéfky vlády neočekává zlepšení britsko-ruských vztahů a Trussové zazlívá údajné protiruské postoje. Putin dnes ve svém prvním veřejném komentáři ke jmenování nové britské premiérky poukázal na skutečnost, že byla vybrána hlasy členů Konzervativní strany, nikoli celou zemí. „Lidé Velké Británie se v tomto případě nepodílejí na změně vlády. Vládnoucí elity mají své dohody,“ řekl dlouholetý šéf Kremlu.

„Známe postoj toryů (konzervativců) k těmto otázkám, včetně vztahů s Ruskem. Je jejich věc, jak chtějí budovat vztahy s Ruskou federací,“ odpověděl dnes Putin na otázku ohledně perspektivy vztahů s Británií. „Naší věcí je bránit naše zájmy a to budeme důsledně činit, o tom ať nikdo nepochybuje,“ zdůraznil. 

Putin odmítl hodnotit, zda je výše tresu pro novináře Safronova spravedlivá

Putin také dnes odmítl hodnotit, zda je výše tresu pro novináře Ivana Safronova spravedlivá. Šéf Kremlu uvedl, že nezná dostatečné podrobnosti k případu, aby se mohl vyjádřit. Soud v Moskvě v pondělí poslal Safronova, který byl obžalován kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou, za vlastizradu na 22 let do vězení se zvýšenou ostrahou.

Safronov od počátku jakoukoliv vinu odmítá, proti verdiktu se odvolal. Zdůrazňuje, že ačkoliv byl i poradcem ruské vesmírné agentury Roskosmos, věnoval se jen žurnalistice a neměl přístup ke státním tajemstvím. Soud mu vyměřil i pokutu 500 000 rublů (asi 204 000 korun). Lidskoprávní organizace výši trestu označily za „bezprecedentní“.

„Nevím, jestli je to spravedlivé, pokud jde o trest, který dostal za to, co udělal. Pokud se zdá, že trest je nepřiměřený a příliš přísný, může státní zástupce vždy vznést námitky a advokáti odsouzeného mohou vždy předložit příslušné dokumenty vyššímu soudu,“ uvedl Putin.

Vysoký trest pro Safronova - vyšší než ruské soudy obvykle udělují za vraždy - je považován za úder na ruská média v souvislosti se zesíleným tlakem Kremlu na svobodu slova od únorové invaze na Ukrajinu,