„Chci, aby bylo Rusko na Ukrajině poraženo a aby Ukrajina byla schopna bránit své pozice,“ uvedl Macron v rozhovoru s listem Le Journal du Dimanche. Zároveň ale kritizoval ty, kdo si přejí rozšíření války na ruské území s cílem „rozdrtit“ Rusko.

„Na rozdíl od některých lidí si nemyslím, že musíme mít za cíl totální porážku Ruska, útoky na Rusko na jeho vlastní půdě,“ podotkl Macron. „Tito lidé chtějí především Rusko rozdrtit. Francie nikdy nezaujímala takový postoj a nikdy to její postoj nebude,“ dodal.

Na Macronova slova dnes reagovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová: „Ohledně toho ‚nikdy‘: Francie nezačala s Macronem. Ostatky Napoleona, uctívaného na státní úrovni, zůstávají v centru Paříže,“ prohlásila s odkazem na francouzského císaře Napoleona Bonaparta, který se v roce 1812 pokusil dobýt tehdejší ruské impérium. Zacharovová Macrona obvinila také z „obojaké“ diplomacie, když se jako zástupce Západu účastní debat o změně režimu v Rusku a současně se chce s ruským vedením země setkávat, uvedla agentura Reuters.

Ve svém pátečním vystoupení na Mnichovské bezpečnostní konferenci Macron zdůraznil, že dialog s Ruskem teď není možný, mírové rozhovory by ale měly být konečným cílem. Podpora ukrajinského boje ze strany spojenců je jediným způsobem, jak „přinutit Rusko k návratu k jednacímu stolu a nastolit trvalý mír“.

Macron rovněž odmítl možnost změny režimu v Rusku, když prohlásil, že podobné snahy ve světě skončily „naprostým neúspěchem“.

Před zahájením ruské invaze na Ukrajinu vedl Macron mnohohodinové rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zůstal jedním z mála západních vůdců, kteří s Putinem udržovali přímý kontakt.