Z bezpečnostních i taktických důvodů stát rozsah pomoci nekonkretizuje, podle dostupných informací na Ukrajinu poslal kromě munice či ručních palných zbraní i těžkou techniku včetně tanků nebo bitevních vrtulníků. „Postup Západu musí být jednotný a účinný. To znamená, že naše kolektivní pomoc Ukrajině bude nejen nadále pokračovat, ale že ji urychlíme a navýšíme, ať už jde o dodávky munice, náhradních dílů nebo oprav techniky,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

V českých vojenských nemocnicích byly ošetřeny desítky ukrajinských vojáků, opravuje se zde ukrajinská vojenská technika nebo jsou cvičeni ukrajinští vojáci. Ministerstvo obrany zvažuje i výcvik či studium nižších ukrajinských důstojníků nebo podíl Vojenské policie na vyšetřování válečných zločinů, sdělil úřad ČTK k ročnímu výročí začátku ruské agrese na Ukrajině.

Ruský útok začal před rokem v noci na 24. února. Česko se záhy intenzivně zapojilo do pomoci napadené zemi. Podle ministerstva obrany ČR darovala Ukrajincům nepotřebný vojenský materiál ze zásob armády asi za 4,8 miliardy korun. „Rychlost a rozsah pomoci v podobě vojenského materiálu je nyní to, co zachraňuje životy ukrajinských vojáků, kteří bojují i za nás,“ zdůraznila Černochová.

Spojené státy tento týden oznámily, že v rámci zahraniční vojenské spolupráce poskytnou Česku dalších 200 milionů dolarů (zhruba 4,4 miliardy Kč) na modernizaci armády jako částečnou kompenzaci za techniku poskytnutou Ukrajině. USA obdobně podpořily Česko už loni na podzim, tehdy přislíbily 106 milionů dolarů (2,3 miliardy korun). Z EU dostala obrana koncem ledna 6,5 milionu eur (asi 155 milionů korun). Další částky se budou vyplácet postupně v následujících letech.

50 miliard od českých zbrojovek

Vojenský materiál na Ukrajinu dodávají i české zbrojní firmy, loni to byly zbraně a vybavení za více než 50 miliard korun, sdělilo ČTK ministerstvo. Část dodávek z ČR platí spojenecké země. Například USA a Nizozemsko společně zaplatily renovaci 90 českých tanků T-72B. České firmy těží z dlouhodobé spolupráce českého obranného průmyslu s Ukrajinou i z technologické příbuznosti historicky využívané techniky.

„Česká republika patří díky celkovému objemu dodávek z darů armády a vládního financování, sbírkám veřejnosti koordinovaným ministerstvem obrany a dodávkám na komerční bázi, které jsou procesovány ve spolupráci s resortem obrany, mezi hlavní dodavatele vojenské techniky Ukrajině. Jak v absolutních číslech, tak v poměru k velikosti země,“ poznamenala ministryně. Lidé a firmy poslali ukrajinské ambasádě na nákup zbraní 1,5 miliardy korun. Prostřednictvím projektu Dárek pro Putina se složili mimo jiné na tank.

Česká republika se také zapojila do výcviku ukrajinských vojáků. Do konce loňského roku vycvičila až 800 příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny. Výcvik se podle úřadu týkal 700 příslušníků mechanizovaného praporu, ale i několika desítek specialistů zdravotnických profesí i chemického a ženijního vojska. Letos se uskuteční další čtyři výcvikové rotace, v každé bude až 800 vojáků.

Školení a léčba vojáků

Kromě výcviku polních jednotek ministerstvo obrany zvažuje školení nebo studium nejnižších důstojníků, bez nichž se polní jednotky neobejdou. Zázemí a odbornost pro takové školení může poskytnout Univerzita obrany, uvedl úřad. Černochová poznamenala, že vojenská spolupráce s Ukrajinou znamená přínos i pro Česko, protože vojáci od Ukrajinců získávají cenné zkušenosti s vedením války i poznatky o ruské taktice.

Česko zároveň Ukrajině nabídlo léčbu zraněných vojáků, dosud jich byly ve vojenských nemocnicích ošetřeny desítky. „Určitě v tom chceme pokračovat. Uvolní to zdravotnické kapacity bojující Ukrajiny a zároveň si naše vojenské nemocnice rozšíří zkušenosti s ošetřováním zranění z válečného konfliktu,“ uvedla ministryně.

Ministerstvo nabídlo i své prostory pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny a vyjednává s Nizozemci o možné spolupráci v rámci zapojení do odhalování a dokumentace válečných zločinů na Ukrajině. „Pokud bude dohoda uzavřena a Parlament bude souhlasit, bude se jednat o příslušníky Vojenské policie, které bychom vyslali, aby monitorovali situaci. Bude to podobné jako ve státech bývalé Jugoslávie,“ sdělilo ministerstvo.