Rada jako jeden z důvodů uvádí, že s návrhem státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun současně Poslanecká sněmovna schválila významné úpravy daní, s nimiž přitom návrh rozpočtu nepočítá. 

"Úpravy (pozn. daní) byly navíc uskutečněny prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích návrhů, přičemž fiskálně nejvýznamnější z nich byl doprovázen kladným stanoviskem ministerstva financí. Podpora takto významné změny ve zdanění však zároveň přinesla změnu základních parametrů zákona o státním rozpočtu. Poslanecká sněmovna tak byla nucena hlasovat o státním rozpočtu, jehož ukazatele byly nereálné," uvedla rada ve zprávě (ZDE).

Ze schválení daňového balíčku tak podle rady vyplývá výpadek daňových příjmů vetší, než se původně čekalo. Sněmovnou schválené změny daní by podle současných odhadů připravily veřejné finance o zhruba 130 miliard korun. Nyní bude o daňovém balíčku rozhodovat Senát. "Národní rozpočtová rada apeluje na to, aby nebyla podceňována role neformálních, ale dlouhodobě osvědčených pravidel," dodala rada.

To se podle rady odráží i v dalším rozvolnění zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který sněmovna v rámci změny daní, tedy zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent, schválila také. "Bohužel tak přetrvává přístup, kdy místo přizpůsobování veřejných rozpočtů fiskálním pravidlům, jsou fiskální pravidla naopak rozmělňována podle aktuální potřeby vlády. Dochází tak ke snižování účinnosti samotného institutu fiskálních pravidel, což zvyšuje pravděpodobnost problémů veřejných financí ve střednědobém horizontu," uvedla rada.

Národní rozpočtová rada se zároveň domnívá, že rozsáhlé snižování daní není v současné ekonomické situaci vhodné a ani potřebné. "Pokud by nicméně mělo dojít ke snižování zdanění práce, což je z hlediska konkurenceschopnosti ekonomiky dlouhodobě žádoucí, podstatně lepší cestu představuje snižování zatížení zákonným pojistným, které je v České republice v mezinárodním srovnání nadprůměrné. Naproti tomu u daně z příjmů fyzických osob je tomu naopak," uvedla rada.

Zároveň upozornila, že výrazné snižování daní bez významnějších úspor na straně výdajů povede k aktivaci dluhové brzdy již kolem roku 2025. Dluhová brzda stanovuje maximální přípustný poměr dluhu sektoru veřejných institucí k HDP na 55 procent.

Rada zároveň zopakovala, že na základě dostupných dat bylo letní zvýšení schodku letošního rozpočtu na 500 miliard korun nadměrné. Ke konci listopadu skončil rozpočet ve schodku 341,5 miliardy korun.

Poslanci navrhli přesuny uvnitř rozpočtu za zhruba 279 miliard

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok navrhli přesuny uvnitř rozpočtu v celkovém objemu zhruba 279 miliard korun. Je to víc než loni, kdy navrhli přesunout asi 177 miliard korun. Navržené přesuny představují zhruba 15 procent plánovaných výdajů rozpočtu. O všech návrzích a o rozpočtu jako o celku rozhodnou poslanci při jeho závěrečném schvalování 16. prosince. Poslance bude čekat hlasování o stovce návrhů.

Návrh rozpočtu počítá se schodkem 320 miliard. Nepočítá ale s dopady schváleného daňového balíčku, který podle dosavadních předpokladů připraví veřejné rozpočty asi o 130 miliard korun. Poslanci chtějí přidávat peníze na sociální služby, školy nebo třeba na kulturu.