Magazín National Geographic zveřejnil na svém webu v roce 2017 šokující záběry zbídačeného ledního medvěda v opuštěném loveckém táboře na kanadském arktickém Baffinově ostrově. Doprovázely je titulky o klimatických změnách.

Tohle otřesné video ukazovalo dříve majestátní, nyní vyzáblé a vyčerpané zvíře téměř neschopné pohybu. Táhne za sebou končetiny, prohledává prázdné sudy a zoufale žvýká sedadlo sněžného skútru.

„Bylo tak srdcervoucí sledovat tohle zvíře, pravděpodobně v posledních několika minutách jeho života,“ cituje server BBC Future fotografku Cristinu Mittermeierovou, která natočila video spolu s fotografem Paulem Nicklenem.

Video zaznamenalo 2,7 miliardy zhlédnutí a podnítilo diskuse o globálním oteplování. Ikonickým symbolem klimatických změn, po němž sahaly neziskové organizace i média, se však trpící medvědi stali už před desítkami let.

Dnes už se ale média, vědci i aktivisté těmto vizuálům vzdalují a shodují se, že nejsou příliš reprezentativní. Lední medvědi skutečně jsou oběťmi globálního oteplování, neboť přicházejí o led, po němž se pohybují během lovu ryb.

První problém těchto snímků zmínil historik Michael Pritchard z Královské fotografické společnosti ve Velké Británii. Upozornil, že musíme přemýšlet o kontextu daného snímku, a sice kdy, jak a kde byl pořízen.

„Říká se, že fotografie nikdy nelžou. No, ve skutečnosti mohou vyprávět zcela odlišný příběh, než jaká je realita,“ vysvětlil. Navíc mohou zkreslovat naši představu o ledních medvědech a jejich krizi, upozornila Kate Manzová z Newcastle University.

Mohou dávat dojem, že tato zvířata jsou „malé, chlupaté, bílé hračky“. Vznikají tak podle ní klišé jako u fotografií hladovějících dětí v Africe. Jsou sice velmi emotivní a lidé na jejich základě posílají peníze neziskovkám, posilují však škodlivé stereotypy.

Musíme vyprávět nové příběhy

Problém jsou i stereotypní fotografie pusté a odlehlé Arktidy, která se může jevit jako z jiného světa. Má proto potenciál vytvářet iluzi, že klimatické změny jsou nám vzdálené a že se nás vlastně vůbec netýkají. „Zaměření na tento ikonický vizuál může vyloučit širší realitu změny klimatu. Postrádá například perspektivu arktických domorodých komunit, doplnila klimatická odbornice Saffron O’Neillová z Exeterské univerzity.

Nelze se podle ní spoléhat na to, že globální klimatické změny bude reprezentovat jediný symbol znázorňující jejich lokální dopady. Za mnohem reprezentativnější vizuál považuje projevy či následky extrémního počasí a přírodních katastrof.

Média a nevládní organizace se postupně od ikonického symbolu ledního medvěda odklánějí a volí snímky znázorňující problém klimatických změn ve své komplexnosti. Dnes se například používají fotografie z loňského léta. Populární jsou témata lesních požárů v Řecku a na Havaji, rok předtím to zase byly záplavy v Pákistánu. Média často přebírají snímky například z databáze Climate Visuals nabízející i díla, která vyobrazují lidi postižené klimatickými změnami.

„Je lepší ukázat lidštější interakci s klimatickými změnami, něco, s čím se mohou lidé ztotožnit,“ myslí si Alastair Johnstone ze společnosti Climate Outreach. Zmíněná databáze nabízí například i snímky s polárními domorodými komunitami.

Johnstone také upozorňuje na důležitost vyprávění nových příběhů. Lidé už snímky s ledními medvědy dobře znají, a ty pak mohou působit únavně. Nové příběhy navíc dle jeho slov mohou ukazovat i tolik potřebnou naději a krásu i nebezpečí spojené s přírodou.

Mittermeierová přiznala, že jakmile se staly záběry virálními, ztratila kontrolu nad samotným vyprávěním. Jejím cílem přitom nebylo učinit vědecké tvrzení, ale ukázat, jak to vypadá, když lední medvědi umírají hlady kvůli oteplování.