„Jedná se o značně krátkozraké řešení. Ačkoliv jsou odbory a zřejmě i někteří lékaři spokojení, navržené řešení podle mého soudu nevede k vyšší efektivitě systému, kterou tolik potřebujeme,“ uvedl Jakub Hlávka, vedoucí Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Vyšší platy podle něj nevyřeší to, že zejména mladí lékaři musí pracovat mnoho hodin přesčas.

Bez strukturálních změn podle něj hrozí, že se v ČR vytvoří dva paralelní systémy placení péče - pro lidi, kteří si mohou dovolit zaplatit sami více, a pro ty ostatní. „Tento vývoj může být značně destabilizující pro kvalitu a dostupnost péče, ale může mít také výrazné společenské a politické implikace,“ dodal Hlávka.

Za „fatální nevynucenou chybu“ považuje dohodu ředitel Kanceláře zdravotního pojištění (KZP) Ladislav Švec. „Politici totiž samotným jednáním o mzdách prohloubili již tak zmrzačené nastavení kompetencí a motivací ve zdravotnictví a vyslali překvapivě jasný signál o tom, jak je snadné tu velet,“ napsal ČTK. KZP je společnou samosprávnou institucí všech zdravotních pojišťoven, pro které plní různé funkce. Například analyzuje data nebo zajišťuje hrazení zdravotní péče v ČR pro občany EU a dalších zemí.

Část politického vedení podle něj opakovaně podléhá dojmu, že zdravotnictví zachraňuje plošným zvyšováním výdajů. „Jakékoliv plošné přidávání všem povede vždy jen k dalším nespravedlnostem a větším nerovnostem. Jednou akceptovaný nátlak se bude opakovat,“ uvedl Švec. Politici by podle něj měli být schopní a ochotní nátlakové organizace odkázat s jejich mzdovými požadavky na konkrétní zaměstnavatele.

„Místo řešení reálných problémů zdravotnictví se zase jen plošně žongluje s penězi a už se ani nepředstírá, že máme veřejné zdravotní pojištění. Stát rozdává peníze pojištěnců jako by byly jeho,“ řekl ČTK Pavel Vepřek, který působí jako konzultant v oblasti zdravotnictví a byl ředitelem FN Motol a poradcem někdejšího ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09). Vláda podle něj ustoupila vydírání „jediné odborářské organizace v Česku s povinným členstvím“.

Při transformaci státního zdravotnictví do systému veřejného zdravotního pojištění byl podle něj sice formálně převzatý německý model, reálná autonomie pojišťoven ale nenastala. „A tak místo dohodovacího řízení máme úhradovou vyhlášku, místo samosprávných pojišťoven řízených plátci pojistného máme největší pojišťovnu řízenou politiky a ostatní na krátké oprati, místo universitních nemocnic ty fakultní s řediteli kdykoli odvolatelnými ministrem,“ dodal Vepřek.

Pan premiér @P_Fiala evidentně jednal bez odborné podpory a slíbil nesplnitelný nesmysl: Je možné úhradovou vyhláškou zvýšit platbu za výkony. Není ale možné(a bylo by to proti zákonu) úhradovou vyhláškou zajistit, aby toto navýšení šlo do platů. https://t.co/hrGZduFucI

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) November 30, 2023

Experti ve zdravotnictví zpochybnili možnost realizace Fialovy dohody s lékaři vzhledem k různé situaci jednotlivých nemocnic. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který je místopředsedou správní rady největší zdravotní pojišťovny VZP, už před týdnem tvrdil, že navržené řešení není možné. Fiala řekl, že je rád, že se našla cesta, a na adresu Kalouska uvedl, že nechce reagovat na jeho neustálé útoky.

Ve středu pak Fiala prohlásil, že si nedovede představit, že by na kandidátce koalice Spolu pro volby do Evropského parlamentu v příštím roce byl i Kalousek. Poukázal na to, že Kalousek, který nyní aktivně nepůsobí v politice, jeho koaliční vládu opakovaně v médiích a na sociálních sítích tvrdě kritizuje. „Ale počkejme, až TOP 09 dá nominace, věřím, že bude uvažovat ve všech souvislostech,“ dodal premiér.