Na první pohled vypadá odpověď na výše uvedenou otázku jednoduše: Ano, dokáží. Murray pod vedením Lendla konečně dobyl grandslam, vyhrál i olympijské hry. Novak Djoković se stal s pomocí Borise Beckera naprostým suverénem na okruhu. Roger Federer oživil díky Stefanu Edbergovi stagnující kariéru. Marin Čilić vyhrál s Goranem Ivaniševičem v zádech grandslam.

I proto mánie kolem "superkoučů" neutichá, ba právě naopak. Novak Djoković nedávno oslovil Andreho Agassiho, aby ho vytáhl z rok trvající krize. Coco Vandewegheová zase spojila síly s bouřlivákem Patem Cashem. Milos Raonic najal bývalého deblového krále Marka Knowlese.

"Vyvinulo se to s dobou. Otevírají se nové možnosti. Hráči neustále přemýšlejí, co přidat do přípravy. Rozvíjejí se z hlediska tenisového tréninku, regenerace, výživy... Takže celkem logicky přišel i tenhle trend," říká Denisa Chládková, někdejší česká reprezentantka a nyní trenérka. "Zkušenosti, které bývalé hvězdy mají, jsou k nezaplacení. Jde o něco, co může oddělit průměr od nadprůměru. Ale taky nemusí."

Že jsou před startem travnaté sezony "superkoučové" obzvlášť v kurzu, není nic tak překvapivého. "Na trávě se hraje minimálně a někteří hráči touží po supervýsledku. Cítí, že někde to drhne, a hledají další řešení, aby se k tomu výsledku dobrali," tvrdí Chládková.

Pomoc potřebuje i Federer

V čem je kouzlo hvězdných trenérských jmen? Nepřicházejí do týmů tenistů, aby s nimi pilovali forhend či bekhend, to už je u hotových hráčů zbytečné. Mají však zkušenosti, které současní tenisté postrádají. Zažili velké momenty, zažili je hodněkrát. Vědí, čím si hráči procházejí. A dokáží poradit, jak se v klíčových situacích zachovat.

"Tenis se změnil. Je lepší než za mých časů," řekl Edberg, bývalá světová jednička. "Vyrostla skvělá generace hráčů. Rozdíl mohou udělat maličkosti. A bývalí hráči tyto maličkosti mohou rozpoznat."

Snadno se navíc naslouchá byť jednoduchým radám, když vycházejí z úst uznávané celebrity. I proto se Murray pod vedením Lendla zklidnil, Federer začal hrát s Edbergem ještě agresivněji, Čilić vypiloval s ranařem Ivaniševičem servis.

Navíc: ať už jde o sebezkušenější hráče, všichni si občas potřebují popovídat o tom, jak zvládat nejtěžší chvíle. Finále grandslamů. Kritické momenty zápasů. "I Roger Federer potřebuje pomoc při hře pod tlakem. Nikdo v tom nikdy nebude dokonalý," domnívá se Ivanišević.

Právě chorvatského dlouhána si loni v létě najal Tomáš Berdych. Zhlédl se v příbězích Murrayho nebo Čiliče, kteří rovněž ukončili grandslamové čekání až s velikánem po boku. Doufal, že mu na vrchol pomůže člověk, který na rozdíl od jeho předchozích trenérů Tomáše Krupy či Daniho Vallverdua zažil ta největší utkání.

Ivanišević viditelně změnil dlouho rutinní herní projev rodáka z Valašského Meziříčí. Nutil ho k agresivnější hře, naučil ho nižšímu nadhozu při podání. Jenže velké výsledky se nedostavily, a tak po Roland Garros jejich spolupráce skončila. Kdo ví, zda Berdych po období experimentů znovu zatoužil především po navrácení výsledkové konzistence, nebo jen s Ivaniševičem nenašli cestu k úspěchu.

Poradit, ale nepředělávat

Jejich příklad každopádně ukazuje, že samotné angažování "superkouče" není všelékem. Mats Wilander skončil u Madison Keysové osm dnů poté, co oznámili začátek spolupráce. Jimmyho Connorse vyhodila Maria Šarapovová po prvním zápase. Ani Agnieszka Radwańská nezažila s Martinou Navrátilovou závratné úspěchy, byť z jejích rad údajně těžila i později.

Rady bývalých legend jistě mohou být neocenitelné, nelze však na jejich angažování spoléhat jako na stoprocentní spásu. Aby takové spojení fungovalo, musí se sejít hodně věcí: povahy hráče a trenéra si musí sedět, musí si rozumět svými herními styly, musí na sebe najít dostatek času, což je u někdejších hvězd obvykle problém.

"Superkouč musí najít vylepšení, které by hru daného tenisty obohatilo, ale zároveň zapadalo do jeho naturelu. Když byla Navrátilová s Radwańskou, tak po ní chtěla, aby chodila na síť, což jí vůbec nesedělo. Když nabouráte režim hráče, pošlete ho níž," míní Chládková.

U Murrayho s Lendlem do sebe vše zapadlo, u jiných hráčů a koučů ne. Řada dalších tenistů naopak dosáhla úspěchu i s "tradičními" (a obvykle i finančně méně náročnými) trenéry: třeba Rafael Nadal, který vyhrával grandslamy se svým strýcem Tonim. Koneckonců také Berdych nezažil lepší období než dlouhá léta stability v elitní desítce pod vedením Tomáše Krupy.

Nelze mu vyčítat, stejně jako mnohým dalším, že se rozhodl pro risk a že chtěl ještě víc. Jak už to ale u riskantních pokusů bývá, ne vždy vás posunou k úspěchu.

Ivan Lendl a Andy Murray | zdroj: Profimedia