Bavlněný hrad v Turecku

Na jihozápadě Turecka poblíž města Denizli se rozkládá jedinečný přírodní unikát zvaný Pamukkale alias Bavlněný hrad. Z dálky totiž připomíná hrad či kopec utvořený z chomáčů bavlny. Ve skutečnosti se však jedná o soustavu bílých travertinových teras, které vznikly usazováním uhličitanu vápenatého obsaženého ve zdejších minerálních pramenech. Ty dosahují teploty 37 °C a mají léčivé účinky.

Stačilo ale málo a přírodní skvost mohlo nenávratně zničit chování turistů, kteří se v kaskádách mohli bezstarostně koupat. Další újmu místu způsobili hoteliéři, kteří vodu z pramenů odváděli do svých hotelů. Přírodní jezírka začala vysychat.

Přítrž všemu učinilo až UNESCO, které Pamukkale v roce 1988 zařadilo na seznam kulturního dědictví a zdejší devastující praktiky zatrhlo. Hotely šly k zemi a koupání bylo zakázáno téměř ve všech jezírkách. Návštěvníci také na příkaz UNESCO odložili svoji obuv, která poškozuje travertinové kaskády, jež se vytvářely přes patnáct tisíc let. Pokud hlídači spatří, že někdo příkaz porušuje, ozve se zvuk výstražné píšťalky. Ani řada opatření ale turisty neodradila, Pamukkale stále patří k nejnavštěvovanějším místům v Turecku.

Těžce zkoušený sopečný ostrov Santorini

Řecké souostroví Santorini v Egejském moři je další perlou lákající k návštěvě. Cestovatele přitahuje zejména sopečný ostrov Santorini, dříve známý jako Théra, s proslulými modrobílými domky. Jeho jedinečnou podobu ale paradoxně utvořila přírodní katastrofa - ohromný sopečný výbuch. Dříve existoval jen jeden velký ostrov - Théra s oválným půdorysem, jehož střed kolem roku 1500 před Kristem rozmetala exploze sopečného vulkánu. Výbuch poslal větší část pevniny na mořské dno a zbytek se rozpadl na pět malých ostrovů. Samotná Théra získala tvar půlměsíce a neobyčejný vzhled jí dodává zatopená kaldera. Šlo o jeden z nejsilnějších sopečných výbuchů v historii, který má na svědomí i zánik minojské civilizace na nedaleké Krétě.

Davy turistů na Santorini míří především do hlavního města Firy a vesničky Oia, které jsou situované na útesech vysoko nad hladinou moře. Většina domů je vystavěna v tzv. kykládském stylu s příznačnou modrou a bílou barvou. Dalším specifikem je jejich stavební řešení – zčásti jsou vysekané do skal, a i když se na to první pohled nezdá, překvapí svojí prostorností. Skalní domy začali Řekové stavět po silném zemětřesení v roce 1956. Turisté sem ale nejezdí jen za jedinečnou architekturou, ale i za dechberoucími pohledy na zapadající slunce, které jako by se ponořilo do moře. Jedná se o kouzelný jev doprovázený nadšeným potleskem pozorovatelů.

Národní park Sequoia okouzlí nejmohutnějšími stromy na světě

Národní park Sequoia leží v pohoří Sierra Nevada v Kalifornii a po Yellowstonu je druhým nejstarším parkem Spojených států. Turisté sem jezdí obdivovat sekvojovce obrovské, nejmohutnější živé organismy na světě. Při pohledu na ně zůstane každý stát v němém úžasu. Dorůstají výšky kolem 80 metrů a ne nadarmo se jim přezdívá mamutí stromy. Nejvyšším zdejším sekvojovcem je Generál Sherman vysoký 83,8 metru. Podle dendrologů má přes 1500 m³ dřeva, váží kolem 2 145 tun a stáří se odhaduje na 2300 až 2700 let. Tento gigantický jehličnan je pojmenovaný po generálovi Williamu Tecumsehu Shermanovi, který patřil mezi nejvýznamnější velitele vojsk Severu v Americké občanské válce.

Za dlouhověkostí sekvojovců stojí jejich dokonalá výbava. Jádro a kůru mají plnou taninu (třísloviny) a dalších látek, které je chrání proti parazitujícím houbám. Stromy také odolávají nájezdům brouků.

Národní park Bryce Canon

Národní park Bryce Canon o rozloze 145 kilometrů čtverečních leží na jihu Utahu v oblasti Coloradské plošiny. Zdejší přírodní atrakcí jsou tzv. hoodoo, neboli pískové skalní útvary, nejvíce zastoupené jsou věže, sloupy a stěny. Kromě tvaru zaujmou i svou barevností: některé jsou červené, jiné zase oranžové, žluté nebo fialové. Zbarvení mají na svědomí minerály železo a mangan, které se nacházejí ve zdejších horninách.

Návštěvníky může překvapit, že jsou některé skalní útvary pojmenované podle toho, čemu se podobají. Při troše představivosti tu spatří Čínskou zeď, Tower Bridge a dokonce i královnu Viktorii.

Park je pojmenovaný po mormonském osadníkovi Ebenezeru Bryceovi, který se tu v době kolonizace pokoušel farmařit a pást krávy, což se ale ukázalo jako nereálné. Plodinám se nedařilo a skot se mu v labyrintu skalních soch neustále ztrácel. Bryceovi brzy došla trpělivost a s celou svojí rodinou se odstěhoval do Arizony.